Američané zabili v Iráku nejznámějšího íránského generála

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Americké ozbrojené síly zabily v Iráku generála Kásima Sulejmáního — vrchního velitele tajných operací Íránských revolučních gard, vůdčího představitele politiky Teheránu v regionu a zřejmě nejznámějšího íránského generála vůbec. Stalo se tak v pátek ráno na bagdádském letišti, v rámci cíleného atentátu provedeného raketami z dronu či vrtulníku. Sulejmání zrovna vystupoval z letadla, jímž přiletěl do země z návštěvy Sýrie a Libanonu.

Spolu s generálem byl zabit také abú Mahdí Muhandis, jeden z iráckých velitelů proíránských milic, který byl Sulejmána na letišti vítat. O život přišlo též nejméně pět dalších přítomných.

Americké ministerstvo obrany označilo útok, za „ráznou obrannou akci“, jíž „nařídil prezident“ za účelem „ochrany našich lidí a zájmů“. Dle upřesnění z dalších dní měl mít Sulejmání připravenou akci, která cílila na životy amerických občanů, a tak musel být útok proveden bezodkladně, bez konzultace s Kongresem.

Žádné důkazy podporující toto tvrzení však zatím zveřejněny nebyly.

Autoři prvních analýz dávají útok do souvislosti spíše s americko-íránským soupeřením o vliv v zemi, a specificky pak s nedávným násilným protestem organizovaným proíránskými silami. Během něj byla vypálena recepce ambasády USA v Bagdádu.

Irácké milice placené Íránem napadly v závěru prosince rovněž základnu, kde Američané slouží. Usmrtily při tom jednoho z kontraktorů. Konkrétně za tento útok se ale Američané mstili už před pěti dny, a to úderem na pozice odpovědné milice, při němž zabili pětadvacet ozbrojenců.

Sám Donald Trump vyvěsil na Twitter k útoku nejprve jenom americkou vlajku. Později přidal komentář, ve kterém označil Sulejmáního za „vůdce teroristů“, jenž je „přímo i nepřímo odpovědný za smrt milionu lidí“, „plánoval další útoky na Američany“ a „měl být odstraněn už dávno“.

Írán, kde byl Sulejmání též veřejnou celebritou, vyhlásil po útoku třídenní státní smutek. Jak ajatolláh Chameneí, tak prezident Rúhání slíbili za čin „rozhodnou odvetu“ a zintenzivnění „boje proti americké rozpínavosti“ a „obrany islámských hodnot v regionu“.

Sulejmání byl vedle velení jednotek Kuds majících na starosti pro operace revolučních gard v zahraničí rovněž jednou z nejvlivnějších postav íránské vnitřní politiky. Řada pozorovatelů se proto obává, že likvidace takto významné osoby neskončí pouze obvyklou vojenskou odvetou, ale může vést znovupropuknutí plnohodnotné vnitroirácké války.

Podobnou obavou vyjádřil ve své reakci na události už i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí. Útok samotný označil přitom za „agresi“ vůči své zemi a „mimořádné narušení“ její suverenity.

Proč právě on, proč právě nyní

Jak už naznačeno v úvodu, generál Sulejmání byl po řadu let tváří oficiálního i polooficiálního angažmá Íránu v okolních zemích, přičemž jeho osobní význam, přínos i vliv byly soustavně zdůrazňovány i íránskou propagandou. Oficálně stál za přetvořením milic libanonského Hizballáhu v efektní armádu, která pomohla Asadovu režimu v Sýrii porazit jak opoziční FSA, tak postupující džihádisty z ISIS nebo Fronty an-Nusrá. Dále íránští gardisté pod jeho velením bojovali v Sýrii přímo a trénovali i dozbrojovali asadovské jednotky.

V Iráku měl pak Sulejmání stát za celou íránskou vlivovou sítí v politice i ekonomice, a specificky pak za organizací sítě klientských šíitských milic. V podání Íránu má přitom dík tomu hlavní podíl na porážce Islámského státu v zemi a vystavění hráze proti ovládnutí oblasti oblasti Američany (oficiálně se mluví o vybudování tzv. Osy odporu). V podání americké vlády přispěl naopak velkou měrou k rozkladu státní moci v Iráku, k destabilizaci země a stál za desítkami útoků různých iráckých skupin na americké cíle.

Část analytiků Sulejmáního osobní podíl rozporuje a tvrdí, že byl opravdu spíše jen tváří politiky, za níž stál ve skutečnosti celý íránský aparát — a tedy že generálova smrt Íránu zase až takovou škodu nepůsobí. Někteří autoři ho naopak označují za hlavu celé vojenské části operací země v zahraničí, a jeho zabití proto za ránu do srdce teheránského režimu.

↗

Kásim Sulejmání byl v Íránu mimo jiné i celebritou. Od obdivovatelů získal přízvisko Noční můra nepřátel. Objevoval se jako postava dokonce i v počítačových hrách. Repro DR

Ohledně načasování útoku se dnes připomíná zejména výše zmíněná série násilných střetů mezi americkými a proíránskými silami v posledních dnech. Atentát na Sulejmáního je tak popisován jako vyvrcholení této série.

Obhájci útoku tvrdí, že Írán nerozumí ničemu jinému než síle, a takto dostal jasný vzkaz, že jeho další kampaně proti USA a jiné „rozvratné aktivity“ v Iráku nebudou tolerovány. Kritikové však namítají, že Sulejmání byl v rámci příslušné politiky vzkazů a oplácení až příliš velkou figurou, a účinek jeho likvidace tak bude naprosto opačný — jakákoliv naděje na jednání s Íránem z pozice síly bude teď minimální, neboť za myšlenkou odplaty a boje proti USA se nyní sjednotí všechny frakce íránského establishmentu a pragmatický přístup k Západu se stane v rámci režimu neobhajitelný.

Jak konkrétně bude íránská odplata vypadat, se zatím pouze odhaduje. Nabízejí se desítky možností — od podobných útoků na vysoké americké představitele při návštěvách regionu či na kapacity jejich spojenců až po koordinované údery na různé americké cíle různě po světě prováděné jak íránskými agenty, tak jejich klientskými organizacemi.