Na rozkaz prezidenta Trumpa byl na bagdádském letišti spáchán atentát na Kásima Sulejmaního, jednoho z nejvýše postavených vojenských pohlavárů íránského režimu. Nemusíme trpět špetkou sympatií k teokratickému režimu Teheránu, abychom mohli jasně a nahlas říct následující: Jakýkoli politický režim, který bez soudu nebo byť jen snahy o formální proces popravuje své nepřátele, mimo své území, bez varování, bez vyhlášení války a bez toho, aby za takové jednání nesl jakékoli následky, se jednak dopouští válečného zločinu, jednak nemá sebemenší právo se zaštiťovat právem a spravedlností. Bez práva není demokracie a bez demokracie není a nemůže být svobody, té hodnoty, v jejímž jméně americký režim popravuje dekády své nepřátele.

↗

Generál Kásim Sulejmaní. Foto Mahmúd Hosejní, WmC

Je třeba položit několik otázek: Zaprvé, co je vlastně cílem Spojených států? Posledních šestnáct let bylo, doslova do zblbnutí, opakováno, že Operace Irácká svoboda, která v roce 2003 svrhla baasistický režim Saddáma Husajna, měla Iráku a potažmo celému regionu přinést svobodu, demokracii a stabilitu. Vše, co americká okupace přinesla, bylo úplným opakem těchto cílů. Irák i Blízký východ jsou rozvrácené a destabilizované na několik dekád dopředu, už druhá generace, která v nových poměrech vyrůstá, nepoznala vlastně nic jiného než válku. Počty civilních obětí nikdo nikdy nespočítá, že jdou dnes dobře přes milion, je více než zřejmé. Režim, který by za toto kolosální dějinné fiasko cítil alespoň špetku odpovědnosti, by se snažil o deeskalaci napětí, třeba za cenu dobře promyšlených ústupků a vyjednávání. Tomuto přístupu se kdysi také přezdívalo diplomacie. Režim, který se svými nepřáteli na diplomacii rezignoval, si přeje válku — válka s Íránem, nikoli studená nebo hybridní, ale skutečná válka, to je dnešní cíl Spojených států.