„Ahoj světe, funguje nám zase internet. Po několikadenním vězením se cítím opět svobodná,“ napsala íránská influencerka Mona na Instagramu. Její profil sleduje více než 100 tisíc uživatelů. Na svých stránkách většinou píše o módě v Íránu, v pondělí ráno se však z jejího profilu stalo jakési fórum, kde Íránci začali sdílet své úzkosti a bezmoc. Íránská vláda totiž po téměř pěti dnech opět zprovoznila internet a lidé se mohli opět spojit se světem.

Protesty začaly v pátek 15. listopadu v reakci na náhlý nárůst ceny benzínu. Do ulic tak vyšli hlavně dělníci a nižší střední třída — jich se náhlé zdražení dotklo nejvíc. Srovnatelné demonstrace se ale konaly vlastně po celý rok. Írán sužuje hospodářská krize, kterou íránský prezident Hasan Rúhání označil za nejhorší za posledních čtyřicet let. Země se nevzpamatovala z ekonomických sankcí, které na něj po rozbití jaderné dohody uvalila Trumpova administrativa. Protesty trvaly několik dní a nechaly za sebou podle odhadů více než stovku mrtvých. Demonstrace se konaly v podstatě v každém větším městě, ale i na menších městech či vesnici a vláda se je často pokoušela rozehnat. Tehdy začaly kolovat zprávy o rostoucím počtu zranění a úmrtí v řadách civilistů.

Podle posledních zpráv Amnesty International bylo v průběhu protestů zabito 143 protestujících ve jednadvaceti městech. Íránská zpravodajská agentura uvádí tradičně mnohem menší číslo, mluví jen o dvanácti mrtvých. Podle oficiálních íránských tiskových agentur byly během demonstracích zraněny stovky lidí a více než tisíc bylo zatčeno. Íránské bezpečnostní síly uvádí, že demonstranti zabili dva policejní důstojníky a nejméně pět členů sboru islámských revolučních gard a polovojenských sil známých jako Basídž.

V Isfahánu či Mašhadu a několika dalších městech protestující také atakovali desítky vládních budov, včetně náboženských škol a obecních úřadů. Svůj hněv cílili také na státní banky, které jsou kamennými symboly hospodářské krize a korupce v Íránu. Pět dní byly školy a univerzity zavřené, zrušily se fotbalové zápasy Národní ligy.

V neděli 17. listopadu íránská vláda téměř kompletně vypnula internet na území celé země. Protestující se totiž organizovali hlavně přes různých sociálních sítích, jako je Signal, Telegram či Instagram, sdíleli mezi sebou videa, fotky a šířili informace k světovým zpravodajským organizacím. Nepokoje to neparalyzovalo, některým Íráncům se dokonce podařilo vyzrát na blokaci internetu a posílali videa přímo z protestů. Ta pak vysílala například stanice BBC Persian i aktivisté z diaspory jako Masih Alinedžádová.