Mohli let PS752 sestřelit sami Íránci? Podezření sílí

Petr Jedlička

Pro možnost, že ukrajinský Boeing se 176 lidmi sestřelila ve středu u Teheránu omylem íránská protiletadlová raketa, hovoří čím dál více skutečnosti. Nezvratný důkaz však zatím chybí.

Civilní let 752 ukrajinských aerolinií se 176 lidmi na palubě mohli ve středu sestřelit sami Íránci, a to zřejmě omylem — kvůli chybě systému protiletecké obrany. Hovoří pro to čím dál více skutečností.

Z čelných představitelů států vyslovil dané podezření jako první kanadský premiér Justin Trudeau ve čtvrtek na zvláštní tiskové konferenci — Kanaďané totiž tvořili druhou nejpočetnější skupinu obětí, hned po Íráncích. Trudeau doslova uvedl, že sestřelu nasvědčuje „řada zpravodajských zjištění“ Kanady samotné i jejích spojeneckých zemí.

Později se podobně vyjádřili britský premiér Johnson či australský premiér Morrison. I celkově se však objevila během čtvrtka a pátku řada indicií, které příslušné podezření posilují.

„Za prvé jsou zde vyjádření pracovníků tajných služeb několika západních států, kteří dle vlastních slov objevili při analýze záznamů tepelné stopy, jež mohou patřit dvěma raketám mířícím k tepelné stopě letadla. Za druhé je zde (dosud nezveřejněný) satelitní záznam, na němž má být dle zdrojů amerických médií v Pentagonu patrná aktivace jedné baterie protilecké obrany v oblasti tesně před neštěstím,“ vypočítávala v pátečním vysílání Channel 4 Lindsey Hilsumová, zpravodajka stanice na Blízkém východě, a pokračovala:

„Již ve čtvrtek se objevily na sociálních sítích také fotky údajných zbytků protiletadlové střely Tor-M1 z baterie využívané Íránskými revolučními gardami. A dnes zveřejnily New York Times video, na němž kdosi v Íránu zachytil mobilem na dálku scénu, jež může být vykládána jako plameny rakety, vlastní sestřel a následný dopad letadla.“

Trudeau, Johnson i Morrison ve svých vystoupeních zdůraznili, jak je pro jejich země důležité znát pravdu. Írán pak vyzvali k umožnění důkladného a objektivního vyšetřování.

To jim íránští představitelé slíbili, přičemž vyšetřování má probíhat pod íránským vedením, ale za účasti zástupců firmy Boeing i ukrajinských a případně dalších expertů. Tezi, že let 752 mohla sestřelit íránská protiletecká raketa, nicméně Íránci odmítají.

„I tato hypotéza (střelu raketou) byla na stole (...) Nalezli jsme však dostatek důkazů, abychom ji mohli vyvrátit (...) Žádné zbytky rakety (zachycené na fotografiích) na místě nebyly,“ uvedl pro íránskou tiskovou kancelář Hassan Rézaejfar, vedoucí íránského orgánu pro dohled nad vyšetřováním leteckých neštěstími.

Snímky zbytků protileteckých střel, které se ve čtvrtek objevily na sociálních sítích. Podle íránských vyšetřovatelů jde o podvrh či o fotografie z jiné lokality. Foto NA, FB

Sami íránští vyšetřovatelé se zatím kloní k výkladu, že letoun havaroval kvůli technické závadě, v jejímž důsledku začalo letadlo hořet, a následně se zřítilo.

„V době, kdy byl let 752 ve vzduchu, prolétalo stejnou oblastí i několik jiných strojů (...) všechny civilní (...) To, že by ukrajinské letadlo zasáhla raketa, je z vědeckého hlediska nemožné,“ uvedl pro státní televizi Alí Ábedzadeh, ředitel Íránské organizace pro civilní letectví.

Podrobnosti incidentu

Boeing 737 ukrajinských aerolinií se zřítil na zem krátce po vzletu z Mezinárodního letiště Imáma Chomejního ve středu nad ránem — několik hodin po odvetném raketovém útoku Íránských revolučních gard na americké základny v Iráku.

Letoun mířil z Teheránu do Kyjeva, odkud měla velká část cestujících pokračovat do kanadského Toronta. Na jeho palubě bylo 78 Íránců, 63 Kanaďanů (vesměs íránského či afghánského původu), 11 Ukrajinců, deset Švédů, sedm Afghánců, čtyři Britové a tři Němci.

Vcelku za nesporné se už má, že letoun začal ještě ve vzduchu hořet. Podle Íránců se jej pilot snažil otočit a provést nouzové přistání, po minutě a půl až dvou minutách v plamenech se ale stroj zřítil.

Íránští vyšetřovatelé mají k dispozici obě černé skříňky se záznamy z motorů i nahrávkami komunikace v pilotní kabině, které by měly být v pátek oficiálně otevřeny. Obě jsou však prý poškozené a technikové budou muset data nejspíše několik týdnů rekonstruovat.

Dle znalců problematicky leteckých neštěstí jsou omyly s podobně tragickými konci vzácné, zvláště ve vyhrocených bezpečnostních situacích se ovšem stávají.

V červenci 2014 byl například z území proruských separatistů na Ukrajině sestřelen Boeing 777 Malajských aerolinek s 298 lidmi na palubě. V červenci 1988 zase sestřelil americký raketový křižník USS Vincennes íránský Airbus A300 s 290 lidmi.

V obou případech rozhodla dle všeho záměna za vojenský stroj. V obou případech rovněž nikdo nepřežil.

Další informace:

Al-Džazíra Trudeau: Evidence indicates Iranian missile downed Ukraine plane

Al-Džazíra US-Iran tensions after Soleimani killing: All the latest updates

BBC News Iran plane crash: Tehran rebuffs claims it shot down Ukrainian jet

The Guardian Iran video appears to show missile striking Ukrainian plane — video

The Guardian Iran crash: plane shot down by accident, western officials believe

France 24 Iran plane crash: "It is very unlikely that an aircraft burst into flames"

Channel 4 News Ukraine plane 'highly likely' shot down by Iran missile - US officials say

    Diskuse
    IH
    January 10, 2020 v 19.19
    Stále vzrůstající letecká doprava je již delší dobu nebývale bezpečná, resp. tragédie posledních let jdou většinou na vrub útoků raketami plus sebevražedných sklonů pilotů.

    Už časový souběh událostí v íránském prostoru je silným argumentem pro první z výše uvedených příčin. Hořkou ironií je, že Teherán po raketovém útoku na základny v Iráku oznámil zabití 80 Američanů. Ono tomu tak skoro bylo, jen to byli Kanaďané íránského původu...

    Zase jednou se ukázalo, jak je dnes doba nevhodná pro válčení... A že eskalování napětí neodnesou dnes většinou vojáci, ale zcela nezúčastnění.

    Teď půjde o to, zda se v Teheránu přece jen nevydají cestou k standardní civilizovanosti, která vyžaduje nezapírat nos mezi očima (jak jsme toho, žel, svědky stran největšího státu světa).
    JK
    January 10, 2020 v 21.29
    Ivo Horákovi
    "...jak jsme toho, žel, svědky stran největšího státu světa..."
    Největšího nebo (zatím ještě?) nejmocnějšího? Když do toho ten (zatím ještě?) nejmocnější stát světa nebude pořád zvenku vrtat, tak si třeba i v Íránu lidi sami najdou rozumnější cesty řešení svých problémů...
    IH
    January 11, 2020 v 9.31
    And the glow from that fire can...
    Írán se k sestřelu civilního letadla přiznal. Sláva! Dobrá zpráva, svědčící o tom, že tato země pořád ještě má (velmi specificky) netotalitní povahu. Štěstím v neštěstí je, že na palubě civilního letadla nebyli občané USA, situaci by to komplikovalo.

    Pane Kalousi, USA, nejmocnější země světa, se samozřejmě k zničení íránského dopravního letadla v roce 1988 také přiznaly a vyplatily kompenzace. Takže je opravdu řada na největším (tj. nejrozhlejším) světovém státu, tedy na Putinovi.

    Aktuálním tragickým incidentem se otvírá šance pro rozumné vybřednutí ze současné krize. Írán se může vydat na trochu lepší a perspektivnější cestu. Trump zase může v tomto novém světle změnit "face", aby nebyl za dinosaura, neřku-li idiota. Myslím, že na to má.

    V 21. století je svět na válčení a jevy tomu podobné příliš malý a křehký.
    JP
    January 11, 2020 v 12.39
    Že se Írán přiznal, je skutečně poněkud překvapivé. Na straně druhé - objektivní situace a důkazní materiál byly naprosto jednoznačné, íránský režim by byl opravdu za šaška, kdyby něco tak jednoznačného trvale popíral. (Spíše je překvapivé to, že to přiznal tak relativně brzy.)

    Navíc - Írán může za toto neštěstí vinu (a do jisté míry právem) připsat Američanům. Kdyby Íránci neočekávali americký protiútok, s největší pravděpodobností by k tomuto omylu v cíli protiraketové obrany nedošlo.