Írán se přiznal k sestřelení letu PS752, měl jej prý za raketu

Petr Jedlička

Odpovědnost za sestřel ukrajinského dopravního letadla s 176 lidmi přiznali už i nejvyšší představitelé země. Tragického omylu se prý dopustila protiletecká obrana, která stroj vyhodnotila jako útok USA střelou s plochou dráhou letu.

Ukrajinský civilní let 752 se 176 lidmi na palubě sestřelili ve středu omylem sami Íránci. V sobotu to přiznala íránská generalita, a poté i nejvyšší představitelé země. Podle vyjádření velitele vzdušných sil Íránských revolučních gard generála Amira Alího Hadžizádeha sestřelila let raketa gardistické protiletecké obrany, jejíž obsluha letoun chybně vyhodnotila jako americkou střelu s plochou dráhou letu. Na rozhodnutí, zda střílet či ne, měla dle generála jen deset sekund. Komunikace s velením byla prý rušena.

K sestřelení Boeingu ukrajinských aerolinií došlo v napjaté bezpečnostní situaci — pouze několik hodin po íránském raketovém útoku na americké základny v Iráku pojatém jako symbolická odveta za americký atentát na generála Kásima Sulejmáního z 3. ledna.

Generál Hadžizádeh přijal za sestřel plnou odpovědnost. Zároveň ale uvedl, že nadřízené informoval o dané skutečnosti už hned ve středu. Íránští vyšetřovatelé přitom ještě v pátek tvrdili, že sestřel raketou vyloučili a že za havárii mohla nejspíše technická závada.

Velení armády a gard zveřejnilo aktuálně i oficiální omluvu a vyjádření soustrasti rodinám obětí. S podobně laděnými vyjádřeními vystoupili také prezident Rúhání a nejvyšší vůdce íránské teokracie ájatolláh Chameneí.

Rúhání sestřel označil dále za „neospravedlnitelnou chybu“. Chameneí vyzval k „objasnění všech zkratů a chyb“, jež vedly k chybnému vyhodnocení situace.

Kanadský premiér Justin Trudeau, který ve čtvrtek vystoupil jako první hlava státu oficiálně s podezřením na sestřel letu, označil událost za „národní tragédii“ a vyzval k „učinění za dost spravedlnosti“ pro rodiny a blízké obětí.

Ukrajinský premiér Volodymyr Zelenskyj pak apeloval na Írán, aby potrestal všechny odpovědné. „Očekáváme, že Írán (...) postaví odpovědné osoby před soud,“ uvedl doslova.

×
Diskuse
January 14, 2020 v 13.09
Zatímco ta Chomejního revoluce byla konzervativní, tato nová (pokud nějaká přichází) bude spíš liberální.
JK
January 14, 2020 v 14.26
Evě Hájkové
To je ovšem zbožné přání těch, kdo by Írán rádi viděli zpět ve sféře západního vlivu, nebo ještě lépe jako další rozvrácený stát. Takhle jednoduché ale věci a poměry v regionu nejsou.
HZ
"To je ovšem zbožné přání těch, kdo by Írán rádi viděli zpět ve sféře západního vlivu..."
Zbožné přání pana Kalouse je jistě pravý opak.
JK
January 14, 2020 v 17.44
Heleně Zemanové
Co vlastně konkrétně považujete za pravý opak příslušnosti ke sféře západního vlivu? Nebo přesněji řečeno, co si myslíte, že za něj považuju já?

Jestli něco Íráncům přeju, tak aby si to mohli rozhodnout sami, aby jim do toho rozhodování nevrtaly cizí armády a tajné služby ani nadnárodní korporace a aby neskončil v takovém rozvratu jako Libye, Irák nebo Sýrie.

Ukažte mi jedinou zemi na Středním Východě, kde export euroamerické liberální demokracie skončil úspěšně. Ledaže byste za úspěch považovala chaos, ve kterém si můžou dělat co chtějí proxy milice a kontraktoři a který je zlatým dolem pro obchodníky se zbraněmi a ropou.

Jak už jsem tady psal víckrát, ke dnešní situaci v Íránu vede přímá linka od svržení Mosaddeka v roce 1953 za prokázané pomoci CIA. Režim, který pak byl nastolen a trval až do roku 1979, byl jistě vzorem demokracie a liberalismu, jinak by ho Západ nepochybně celou tu dobu nepodporoval...
HZ
January 14, 2020 v 17.54
Za opak západního vlivu
se nabízí vliv východní.
Já hlavně přeju Íráncům, aby dokázali omezit vliv ajatolláhů a dospěli k vlastní formě sekularismu, tedy k takovému stupni oddělení islámu od státu, jaké bude vyhovovat většině obyvatel.
JK
January 14, 2020 v 18.12
"Za opak západního vlivu se nabízí vliv východní."

Tak na východ od Íránu je Afghánistán, Pákistán, Čína, Indie, částečně i Rusko... Který východ jste měla na mysli?

Já bych tedy v tomto kontextu přál Íráncům, aby nemuseli být pod žádným zahraničním vlivem, když se tak sami rozhodnou.
HZ
January 14, 2020 v 22.00
Děkuji, pane Krupičko. Šíření hamburgerů je jasná zpráva.
Ale co říkáte na kebab? Není divné, že tuhle německou pochoutku považují Peršané za své národní jídlo? :-)
JK
January 14, 2020 v 22.17
Heleně Zemanové
Kebab vznikl pravděpodobně v Bagdádu, ale do světa ho rozšířili Turci, takže ho za své národní jídlo (pokud se dá takového pojmu vůbec použít) považují všechny národy na území bývalé Osmanské říše. (Dokonce i Řekové, kteří místo jehněčího masa používají vepřové, což muslimové samozřejmě nesmějí, a říkají tomu gyros.) Do Německa se kebab dostal spolu s tureckými gastarbeitery a jeho obliba mezi Němci se datuje zhruba až od začátku 70. let. V Německu je prý přes 15 000 kebabáren, takže jestli má Pavel Krupička pravdu, je to víc než McDonaldů v USA. :-D A hlavně je kebab zdravější, protože je skoro bez tuku.
HZ
January 14, 2020 v 22.48
Přátelé,
prahnu po dalších poučeních z kulinářského světa. Bez vás bych byla úplně ztracená.
January 15, 2020 v 3.32
Také jsem jednou koupila hruškový ovocný čaj, který byl z jablečných slupek. Po hruškách ani stopy. Ale většinou složení nečtu. Buď mi to chutná nebo to nekupuji. Řada lidí řeší nekvalitní potraviny tak, že si vyrábí vlastní. Je jasné, že každý nemá tu možnost. Musíte mít zahrádku a čas, něco chovat atd. Ale lidé by se mohli domluvit a dělat takové věci společně - založit třeba nějaké menší svépomocné družstvo.
January 15, 2020 v 9.00
Paní Zemanové
"Já hlavně přeju Íráncům, aby dokázali omezit vliv ajatolláhů a dospěli k vlastní formě sekularismu, tedy k takovému stupni oddělení islámu od státu, jaké bude vyhovovat většině obyvatel."

U té Chomejního revoluce (která se jistě nedá označit jako puč islamistů proti sekulárům) to bylo právě naopak. Lidé chtěli, aby šaría prostupovala státní systém, nikoliv aby stát byl od islámu oddělen. Možná si od toho slibovali i to, že stát bude sociálnější, těžko říct.
Mezitím se toho jistě mnoho změnilo, vyrostla nová generace, tak uvidíme.
JK
January 15, 2020 v 17.00
Evě Hájkové
Důležitou součástí íránského převratu v r. 1979 byla i radikální levice. S ní se islamisté vypořádali v dalším kole - definitivně získali navrch až po roce 1981, kdy první umírněný president utekl před hrozbou zatčení do ciziny, druhý se stal ihned po volbách obětí atentátu a teprve až pak definitivně nastoupili ajatolláhové.

"Lidé chtěli, aby šaría prostupovala státní systém..."

Spíš bych to napsal tak, že islamisté byli šikovnější organizátoři a demagogové než sekulární opozice. Původně ta revoluce tak jednoznačně nevypadala.
January 15, 2020 v 17.26
Z Íránu aktuálně
K tomu současnému vývoji by tu měla mít v nejbližších dnech text Fatima Rahimi, která čte narozdíl ode mne persky, tak se můžeme těšit
JK
January 15, 2020 v 18.11
Evě Hájkové
"Je jasné, že každý nemá tu možnost."

Žiju v ovocnářském kraji, takže jablka a mošty nakupuju u sadaře. Na dostřel od nás je kravín s vlastní malou mlékárnou, kde se dá sehnat všechno z jejich vlastní výroby, od mléka (včetně syrového od krávy) přes máslo, sýry a jogurty až po zmrzlinu. Jiný sedlák chová ovce a slepice a prodává ovčí sýry i vejce. V okruhu rozumné dojezdové vzdálenosti (i veřejnou dopravou) je několik malých pekáren a řezníků. Snad s výjimkou zeleniny mám veškeré základní potraviny z místních zdrojů. Moje domovská obec má 600 obyvatel, takže je vidět, že i mimo velká centra s progresivními bioalternativci se dá stravovat zdravě. To vše bez velkého reklamního humbuku. Nepochybuju o tom, že i jinde než u nás takové možnosti jsou.
+ Další komentáře