Írán se přiznal k sestřelení letu PS752, měl jej prý za raketu
Petr JedličkaOdpovědnost za sestřel ukrajinského dopravního letadla s 176 lidmi přiznali už i nejvyšší představitelé země. Tragického omylu se prý dopustila protiletecká obrana, která stroj vyhodnotila jako útok USA střelou s plochou dráhou letu.
Ukrajinský civilní let 752 se 176 lidmi na palubě sestřelili ve středu omylem sami Íránci. V sobotu to přiznala íránská generalita, a poté i nejvyšší představitelé země. Podle vyjádření velitele vzdušných sil Íránských revolučních gard generála Amira Alího Hadžizádeha sestřelila let raketa gardistické protiletecké obrany, jejíž obsluha letoun chybně vyhodnotila jako americkou střelu s plochou dráhou letu. Na rozhodnutí, zda střílet či ne, měla dle generála jen deset sekund. Komunikace s velením byla prý rušena.
K sestřelení Boeingu ukrajinských aerolinií došlo v napjaté bezpečnostní situaci — pouze několik hodin po íránském raketovém útoku na americké základny v Iráku pojatém jako symbolická odveta za americký atentát na generála Kásima Sulejmáního z 3. ledna.
Generál Hadžizádeh přijal za sestřel plnou odpovědnost. Zároveň ale uvedl, že nadřízené informoval o dané skutečnosti už hned ve středu. Íránští vyšetřovatelé přitom ještě v pátek tvrdili, že sestřel raketou vyloučili a že za havárii mohla nejspíše technická závada.
Velení armády a gard zveřejnilo aktuálně i oficiální omluvu a vyjádření soustrasti rodinám obětí. S podobně laděnými vyjádřeními vystoupili také prezident Rúhání a nejvyšší vůdce íránské teokracie ájatolláh Chameneí.
Rúhání sestřel označil dále za „neospravedlnitelnou chybu“. Chameneí vyzval k „objasnění všech zkratů a chyb“, jež vedly k chybnému vyhodnocení situace.
Kanadský premiér Justin Trudeau, který ve čtvrtek vystoupil jako první hlava státu oficiálně s podezřením na sestřel letu, označil událost za „národní tragédii“ a vyzval k „učinění za dost spravedlnosti“ pro rodiny a blízké obětí.
Ukrajinský premiér Volodymyr Zelenskyj pak apeloval na Írán, aby potrestal všechny odpovědné. „Očekáváme, že Írán (...) postaví odpovědné osoby před soud,“ uvedl doslova.
https://www.theguardian.com/world/2020/jan/13/journalists-quit-iranian-state-broadcaster-over-crash-cover-up
Zbožné přání pana Kalouse je jistě pravý opak.
Jestli něco Íráncům přeju, tak aby si to mohli rozhodnout sami, aby jim do toho rozhodování nevrtaly cizí armády a tajné služby ani nadnárodní korporace a aby neskončil v takovém rozvratu jako Libye, Irák nebo Sýrie.
Ukažte mi jedinou zemi na Středním Východě, kde export euroamerické liberální demokracie skončil úspěšně. Ledaže byste za úspěch považovala chaos, ve kterém si můžou dělat co chtějí proxy milice a kontraktoři a který je zlatým dolem pro obchodníky se zbraněmi a ropou.
Jak už jsem tady psal víckrát, ke dnešní situaci v Íránu vede přímá linka od svržení Mosaddeka v roce 1953 za prokázané pomoci CIA. Režim, který pak byl nastolen a trval až do roku 1979, byl jistě vzorem demokracie a liberalismu, jinak by ho Západ nepochybně celou tu dobu nepodporoval...
Já hlavně přeju Íráncům, aby dokázali omezit vliv ajatolláhů a dospěli k vlastní formě sekularismu, tedy k takovému stupni oddělení islámu od státu, jaké bude vyhovovat většině obyvatel.
Tak na východ od Íránu je Afghánistán, Pákistán, Čína, Indie, částečně i Rusko... Který východ jste měla na mysli?
Já bych tedy v tomto kontextu přál Íráncům, aby nemuseli být pod žádným zahraničním vlivem, když se tak sami rozhodnou.
U té Chomejního revoluce (která se jistě nedá označit jako puč islamistů proti sekulárům) to bylo právě naopak. Lidé chtěli, aby šaría prostupovala státní systém, nikoliv aby stát byl od islámu oddělen. Možná si od toho slibovali i to, že stát bude sociálnější, těžko říct.
Mezitím se toho jistě mnoho změnilo, vyrostla nová generace, tak uvidíme.
"Lidé chtěli, aby šaría prostupovala státní systém..."
Spíš bych to napsal tak, že islamisté byli šikovnější organizátoři a demagogové než sekulární opozice. Původně ta revoluce tak jednoznačně nevypadala.
Žiju v ovocnářském kraji, takže jablka a mošty nakupuju u sadaře. Na dostřel od nás je kravín s vlastní malou mlékárnou, kde se dá sehnat všechno z jejich vlastní výroby, od mléka (včetně syrového od krávy) přes máslo, sýry a jogurty až po zmrzlinu. Jiný sedlák chová ovce a slepice a prodává ovčí sýry i vejce. V okruhu rozumné dojezdové vzdálenosti (i veřejnou dopravou) je několik malých pekáren a řezníků. Snad s výjimkou zeleniny mám veškeré základní potraviny z místních zdrojů. Moje domovská obec má 600 obyvatel, takže je vidět, že i mimo velká centra s progresivními bioalternativci se dá stravovat zdravě. To vše bez velkého reklamního humbuku. Nepochybuju o tom, že i jinde než u nás takové možnosti jsou.