Šimůnková se stává zástupkyní ombudsmanky. Volba je i terčem kritiky
Jan KašpárekPoslanci napotřetí zvolili novou zástupkyni veřejné ochránkyně práv. Do funkce vybrali bývalou zmocněnkyni vlády pro lidská práva Moniku Šimůnkovou. Ta se přitom před třemi lety na Úřadu vlády dopustila nezákonné diskriminace.
Poslanecké sněmovně se na třetí pokus podařilo zvolit novou zástupkyni veřejné ochránkyně práv. Stala se jí právnička a členka Výboru pro práva dítěte při Radě vlády pro lidská práva Monika Šimůnková, která se v době svého dřívějšího působení na Úřadu vlády podle soudu dopustila diskriminace své podřízené. Ve funkci nahradí bývalého poslance ČSSD a právníka Stanislava Křečka.
„Nejsem aktivisticky zaměřená, ale ani klasická úřednice. Lidským právům se věnuji takřka dvě desetiletí. Dělám to ráda, jde o moji srdeční práci. Ani za ty dlouhé roky jsem zcela neztratila počáteční ideály a iluze. Věřím v klidné a racionální jednání,“ předeslala Šimůnková při svém dřívějším vystoupení v Senátu.
Za svůj vzor pokládá prvního českého ombudsmana a všeobecně respektovaného právníka Otakara Motejla. Ten do úřadu nastoupil při jeho vzniku v roce 2000 a setrval po necelá dvě šestiletá funkční období. Motejlovi se podařilo funkci veřejného ochránce práv vydobýt široké uznání i mezi některými dřívějšími kritiky. Jeho práci ukončilo v roce 2010 úmrtí po náhlé nemoci.
Šimůnkovou v tajné volbě podpořilo devětaosmdesát ze 173 hlasujících poslanců. Protikandidátku, právničku, signatářku Charty 77 a hlavní inspektorku ochrany lidských práv ministerstva obrany Lenku Marečkovou, upřednostnilo devětadvacet zákonodárců. Hlasování ve Sněmovně nevzbudilo výraznější zájem a do tématické rozpravy se nikdo nepřihlásil.
Spolupráci Šimůnkové se stávající ombudsmankou, Annou Šabatovou, může poznamenat kauza z roku 2016. Tehdy Šimůnková bez udání důvodu odvolala z funkce na Úřadu vlády odbornici na problematiku genderové rovnosti a diskriminace Pavlu Špondrovou, a to pouhé dva dny předtím, než úřednice nastoupila na mateřskou dovolenou.
Špondrová označila vyhazov za diskriminační a rozhodla se s Úřadem vlády soudit. Šimůnková kritiku odmítla a tvrdila, že podřízenou odvolala kvůli nespokojenosti s její prací a načasování je čistě náhodné. Pravomocný rozsudek padl až letos na jaře, kdy Obvodní soud pro Prahu 1 konstatoval, že „se [Špondrovou] bylo zacházeno znevýhodňujícím způsobem“ a nařídil Úřadu vlády omluvu a proplacení soudních výloh.
Špondrové se proti Úřadu vlády mezi prvními zastala právě Šabatová. Ta si z titulu ombudsmanky vyžádala ke spornému odvolání vysvětlující stanovisko a následně označila za očividné, že se instituce skutečně dopustila diskriminace. „Je na první pohled patrné, že důvodem [odvolání z funkce] bylo mateřství stěžovatelky,“ uvedla tehdy ochránkyně práv.
Na volbu zástupkyně v blízkých měsících naváže i výběr nového ombudsmana. Šabatové totiž končí mandát v polovině února. Veřejného ochránce práv sice vybírá hlasováním Poslanecká sněmovna, jména čtyř kandidátů ale vzejdou od prezidenta a Senátu.
Preference horní a dolní komory parlamentu se mohou lišit. Očekává se, že přinejmenším vládní ANO bude chtít Šabatovou nahradit bývalou ministryní spravedlnosti a stávající zmocněnkyní vlády pro lidská práva Helenou Válkovou (ANO). Její jméno by ale musel zřejmě navrhnout Hrad, protože Koalice v Senátu nedrží ani čtvrtinu křesel.