Spory rodičů o děti jsou vyhrocenější a tvrdší než v minulých letech, přibývá podnětů týkajících se ochrany práv dětí, zejména stížností souvisejících s pěstounskou péčí. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová na úterní tiskové konferenci sdělila, že počet podnětů za poslední dva roky vzrostl o čtvrtinu oproti létům 2014 a 2015.

V posledních dvou letech ombudsmanka obdržela přes tisíc sto podnětů z oblasti ochrany práv dětí, z nichž přibližně sedm set sedmdesát bylo v její působnosti. Týkají se například nečinnosti úřadů, odebírání dětí před vyčerpáním jiných možností, ale také rozdělování sourozenců v případě pěstounské péče.

Nejčastěji výtky směřovaly k činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), které však podle Šabatové aktivně spolupracují a ve většině případů samy navrhují řešení. Celkově ombudsmanka zjistila pochybení ve sto osmi případech.

„Nečinnost nebo chybný postup mohou trvale ovlivnit život dítěte, takže je na místě vyžadovat od orgánů sociálně-právní ochrany maximální úsilí a pečlivost. Pravdou však je, že práce sociálních pracovníků je čím dál složitější, protože přibývá případů vyhrocených vztahů v rodinách doprovázených neschopností rodičů domluvit se v zájmu dítěte,“ řekla na tiskové konferenci Anna Šabatová.

Právnička z odboru sociálně právní ochrany dětí Klára Ille na tiskové konferenci upozornila, že v mnoha regionech České republiky problémy vznikají kvůli nedostatku terénních služeb. „Zejména Karlovarský kraj nebo Jesenicko trápí problémy s malým počtem sociálních pracovníků. Služby mnohdy chybí kompletně, případně jsou pracovníci velmi daleko. OSPOD tak nemá dostatek nástrojů, jak rodinám pomoci,“ řekla Klára Ille.

Odebírání dětí a pěstounství

Ombudsmanka v posledních dvou letech také řešila šedesát případů odebrání dítěte od rodiny, přičemž v šestnácti případech vyjádřila nesouhlas s postupem OSPOD, který podle ní nevyčerpal všechny možnosti práce s rodinou. U řady rodin podle Šabatové hraje při odebírání dítěte důležitou roli chudoba.

Pomoct by podle ní mohlo sociální bydlení. „Rodiny žijící v ubytovnách jsou nuceny se často stěhovat. I když s ním tedy sociální pracovníci z OSPOD pracovali, nemůžou bez znalosti nové adresy předat své poznatky a zkušenosti s rodinou,“ vysvětlila Šabatová.

Za problém označila Veřejná ochránkyně práv také zajišťování kontaktu dětí s biologickými rodiči v případě pěstounské péče, případně rozdělování sourozenců mezi různé pěstouny. Rodiče totiž své právo na setkání s dětmi musí mnohdy složitě vybojovat.

„Souhlasím s názory psychologů, že je v zájmu dětí v pěstounské péči zachovat si vztahy s rodiči i sourozenci. Prostřednictvím kontaktu se svými blízkými mají děti šanci poznat svoji minulost, lépe se orientovat ve svém životě a vytvořit si reálný obraz o rodičích,“ dodala Šabatová.