Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová v letech 2015 a 2016 navštívila celkem čtrnáct obvodních oddělení Policie České republiky, při kterých je zřízeno sedmačtyřicet cel. Jedná se o cely, ve kterých jsou zadržení nebo zatčení lidé. Návštěvy se konaly neohlášeně, v různou denní i noční dobu. Týkaly se cel, ve kterých lidé strávili více než šest hodin.

Ombudsmanka upozorňuje, že oprávnění policie omezit někoho umístěním do cely s sebou nese značné riziko nepřiměřeného užití donucovacích prostředků, užití nadměrné fyzické síly, případně i zastrašování. Podmínky umístění osob do cel je podle ní tedy třeba průběžně sledovat a upozorňovat na jejich nedostatky.

„Ve vyspělých zemích je nepřípustné, aby tak výrazné omezení svobody, jakým je umístění do policejní cely, bylo provázeno nedůstojným zacházením nebo nepřiměřenými zásahy do soukromí. Podmínky v celách v České republice rozhodně nejsou bez chyb. Jestliže se například každá umístěná osoba musí svlékat donaha nebo prostředky základní hygienické potřeby dostane jen na výslovnou žádost, je třeba mluvit o ponižujícím jednání,“ řekla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Dle zákona musí být osoba umístěna v cele poučena o svých právech a povinnostech. Podle pokynu policejního prezidenta má dostat formulář poučení, který si smí u sebe ponechat po celou dobu, kterou stráví v cele.

Podle zjištění ombudsmanky se to ale často neděje. Na některých odděleních dostávají lidé formulář poučení o svých právech a povinnostech pouze na výslovnou žádost. V některých zařízeních měli dokonce vlastní verzi, která neobsahovala všechny důležité informace a odkazovala na již zrušený zákon o Policii České republiky.

Na některých odděleních lidé nedostali formulář vůbec, pouze si ho mohli přečíst a zapamatovat. Policisté toto opatření zdůvodnili rizikem sebepoškození, a sice že papír může ohrozit zdraví nebo život zadrženého.

Ombudsmanka tak doporučila vydávat a nechat v cele jeden standardizovaný formulář. „Nelze souhlasit s tím, že formulář je sám o sobě nebezpečný a paušálně upírat osobám v cele informace o jejich právech a povinnostech. Nevydání nebo neponechání formuláře je přípustné pouze v případě, že policista u konkrétní osoby vyhodnotí riziko. Musí to pak ale včetně odůvodnění zapsat do dokumentace,“ uvedla Šabatová.

Nedůstojné zacházení při osobních prohlídkách

Podle zjištění z návštěv se osobní prohlídky nejčastěji dělaly na místech, kde nebylo zaručeno soukromí a mohli tak přihlížet další lidé. Podle ombudsmanky je nepřijatelné, že se lidé při osobní prohlídce museli svlékat zcela donaha.

„Umístění do cely neznamená, že osoba nemá právo na žádné soukromí, a už vůbec nelze připustit ztrátu důstojnosti. Veškeré úkony policie musí být prováděny tak, aby se vyloučilo ponižující jednání, aby se minimalizoval pocit trapnosti. Pokud například svlečeného člověka mohou při prohlídce pozorovat jiní lidé, je to rozhodně zásah do soukromí i důstojnosti,“ upozornila na případy zvláště špatného zacházení.

Ombudsmanka doporučuje zvolit méně ponižující průběh osobní prohlídky, například, aby se člověk nejprve svlékl nejprve od pasu nahoru a poté od pasu dolů. V jednom případě ombudsmanka zaznamenala, že prohlídku prováděla osoba opačného pohlaví. Správně má však prohlídku provádět pouze osoba stejného pohlaví.

„Postup nelze zhojit ani případným tvrzením, že se jednalo o výjimečnou situaci v důsledku nedostatku personálu a ani tím, že nebyla provedena kompletní prohlídka spočívající ve svlečení osoby donaha,“ doplnila Šabatová.

Ombudsmanka vysvětlila, že v rámci stále ještě běžné praxe zadržení musí během prohlídky nazí dřepovat. K tomu by podle Šabatové měla policie přistupovat pouze tehdy, pokud má podezření, že zatčený něco skrývá. Tyto případy pak musí rovněž vždy s odůvodněním zapsat do dokumentace.

Osobám umístěných v celách nebylo automaticky poskytnuto hygienické vybavení — zubní kartáček a toaletní papír. Lidé při vícehodinových pobytech na celách také spali na dřevěných lůžkách bez matrace. Spaní pouze na dřevěné desce bez matrace mohlo vést k odpírání spánku, které podle ombudsmanky patří rovněž k rysům špatného zacházení. Doporučila tedy matrace s omyvatelným povrchem.

„Pokud musí osoba v cele spát na dřevěné desce bez matrace, toaletní papír nebo zubní kartáček dostane jen v případě, že si o ně výslovně požádá, nedá se mluvit o jednoduchosti vybavení cely, ale o ponižujícím zacházení. Osoba v cele se tím dostává do nežádoucí závislosti na ostraze,“ vysvětlila Šabatová.

Podle zjištění ombudsmanky policisté zadrženým osobám také plošně odebírali brýle. To je podle veřejné ochránkyně práv možné jen na základě individuálních zvláštních důvodů, které musí být také vždy zapsány do dokumentace. Brýle jsou zdravotní pomůckou, takže spadají mezi předměty, jež nemohou být zadrženému odebrány.

Veřejná ochránkyně lidských práv se vyjádřila i k tomu, že o návštěvách policejní oddělení dopředu nevěděla. „Návštěvy provádíme neohlášeně v různou denní i noční dobu. Pravděpodobnost, že v cele zrovna bude někdo umístěný, je ale malá. V tom je problém. Těch pár lidí, které jsme v celách zastihli, samozřejmě informačně vytěžíme na maximum, ale i tak největší část našich poznatků vyplývá jednak z dokumentace policejních oddělení s celami, a pak z podrobných rozhovorů s policisty z dozorčí služby,“ vysvětlila Deníku Referendum mluvčí veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

Policie se chystá zjednat nápravu

„Pozitivním zjištěním je fakt, že se podmínky v policejních celách celkově v posledních letech zlepšily. Policie napravila nedostatky, které ombudsman v minulosti vytýkal, například celou noc rozsvícené světlo, osobní prohlídky prováděné osobou jiného pohlaví či nedostatky v podávání stravy. I proto předpokládáme, že také nedostatky, které ombudsmanka zjistila při zatím posledních návštěvách, budou postupně odstraněny,“ řekla Hrazdílková.

Policejní prezidium České republiky se k zjištěním ombudsmanky zatím nehodlá vyjadřovat. „Zpráva paní ombudsmanky k policejním celám nám byla doručena před dvěma dny. Nejprve je pochopitelně nutné se s obsahem zprávy důkladně seznámit. V tuto chvíli hovořit o konkrétních opatřeních či reakci je tedy předčasné,“ řekl Deníku Referendum Josef Bocán z policejního prezidia.

Pokud se chce někdo někdo po tom, co je z cely propuštěn, bránit vůči nedůstojnému jednání ze strany policistů, má několik možností. „Pokud jde o stížnosti na policii, platí, že je třeba je adresovat řediteli místně příslušného krajského ředitelství policie. Osoba umístěná v cele má právo sepsat stížnost pod dohledem policisty, děje se tak obvykle v místnosti pro provádění výslechů, případně v jiných prostorách stanice. Policista vykonávající ostrahu ji musí bezodkladně předat nadřízenému k vyřízení,“ uzavřela Hrazdílková.