Vláda se k žalobě proti evropské směrnici o autorském právu zřejmě nepřipojí

Jan Kašpárek

Ministr kultury Lubomír Zaorálek nevyslyšel požadavek Pirátů a odmítl podpořit polskou žalobu proti evropské směrnici o copyrightu, která omezuje svobodné šíření informací na internetu. A stejný krok doporučil i premiérovi Andreji Babišovi.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se zřejmě nepřipojí k žalobě Polska proti evropské Směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně uvedl, že by takový krok znevěrohodnil Českou republiku před zbytkem Evropské unie a zdrženlivost doporučil i premiérovi. Piráti Zaorálka za vstřícnost ke spornému materiálu kritizují a varují před tím, že hrozí konec svobodného internetu.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Jádro pře leží v sedmnáctém článku Směrnice. Ten v případě uvedení do praxe s největší pravděpodobností přinese množství automatických filtrů, jimiž budou provozovatelé webových platforem preventivně prosévat obsah, aby se zbavili autorsky chráněných dat. Kritici dlouhodobě upozorňují, že filtrační algoritmy nerozpoznají kontext ani satiru, a tudíž pravděpodobně zachytí i zcela legální obsah.

Podle Zaorálka je ovšem prioritou ochrana zákonem zaručených práv autorů. „Cílem článku sedmnáct je zabránit masivnímu poškozování nositelů práv, kdy je někdo prostě neoprávněně využívá a vlastně říká ‚já nic, já jsem jen poskytl server, já jsem to tam nedal.‘ Ale vtip je v tom, že on vlastně opravdu využívá děl, která někdo vytvořil, a ohání se svobodou a samozřejmě z toho má taky jakýsi prospěch,“ odpověděl na interpelaci poslance Tomáše Profanta (Piráti).

Způsob, jakým bude směrnice fungovat, vysvětlil Zaorálek na příkladu známého internetového úložiště Ulož.to. „Na tomto serveru se třeba objeví film Svěráka a dotyčný autor protestuje proti tomu, že se tak stalo. Směrnice chce právě tomuto zamezit. A stanovit, aby v případě, že se nějaký autor ozve a řekne ‚tam se něco promítá a já jsem na to nedal žádné svolení‘, bylo možné zasáhnout,“ vysvětlil.

V uvedené situaci je ovšem možné zasáhnout již nyní. Provozovatel portálu má ve chvíli, kdy se na něj obrátí držitel autorských práv s požadavkem na odstranění neoprávněně šířeného obsahu, povinnost data stáhnout. Jedná se o takzvaný notice - take down princip, který v přeneseném významu platí i pro další protiprávní obsah na internetu. Její slabinou, jež ostatně vedla k myšlence automatizovaných filtrů, je skutečnost, že většinu porušení autorského práva na internetu nikdy nikdo nezaznamená.

„Problém je, že tato Směrnice jde výrazně dál a zcela jednoznačně navádí k tomu, aby se použila preventivní až preemptivní opatření. To opravdu znamená robotické cenzorní filtry. Takové, které nemají vlastní vědomí, ale musejí rozhodovat na základě podobnosti,“ vysvětlil Zaorálkovi Profant.

Ani předběžná filtrace obsahu ministrovi nevadí. Zatímco Profant ji označuje za cenzuru, Zaorálek důvěřuje ve správnost záměru předkladatelů. „V preambuli obsahující odůvodnění a výklad textu Směrnice se výslovně uvádí, že povinnosti stanovené v této směrnici by neměly vést k tomu, že členské státy zavedou obecnou povinnost sledování,“ poznamenal.

Ochrana práv novinářů versus ohrožení svobodného internetu

Vyhlídky polské žaloby jsou prozatím nejisté. Podle právničky Petry Dolejšové z advokátní kanceláže eLegal je ovšem kritika Směrnice správná. „Výtky jsou na místě a uspět mohou, ale samozřejmě bude záležet na Soudním dvoru. Na místě je především argument ochrany soukromí. V momentě, kdy se bude monitorovat obsah vkládaný do online světa, tak se totiž právě do soukromí zasahuje,“ řekla Deníku Referendum.

Směrnici jako takovou Dolejšová ovšem neodmítá. „Je to svým způsobem patová situace. Chápu důvody, proč opatření vzniklo, a vzniknout mělo. Způsob, jakým je nastavené, ovšem povede jedině k tomu, že lidé zvyklí na určitý komfort budou přesouvat data na východ či naopak západ do oblastí s nižší ochranou obsahu,“ dodala.

Směrnici schválil Evropský parlament koncem března. Opatření od počátku provázejí spory. Na jedné straně stojí zájem novinářů trpících přebíráním obsahu zpravodajskými agregátory a poklesem čtenosti v důsledku šíření informací po sociálních sítích, na straně druhé korporace jako Google a Facebook, ale také aktivisté usilující o ochranu nezávislosti internetu, někteří progresivní politici i autoři internetové encyklopedie Wikipedia.

Europoslanci se odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, a celý obsáhlý materiál tak schválili najednou. Zůstala zachována jak povinnost digitálních gigantů platit za zpřístupnění novinářského obsahu, tak aktuálně diskutované nařízení provozovatelům webových stránek a platforem „vynaložit veškeré úsilí“ k odstranění protiprávního obsahu. To sice explicitně nepřikazuje zavádět automatické filtry, vzhledem k objemu dat protékajících internetem k nim ale z největší pravděpodobností povede.

Jednotlivé země Evropské unie mají dva roky na to, aby Směrnici začlenily do své legislativy. Jak přesně se opatření promítne do fungování internetu, není zcela zřejmé. Nejasnosti kolem nastavení algoritmů vyhledávajících autorská díla totiž doplňuje i nezodpovězená otázka, kdo bude tyto filtry vyvíjet. Podle pesimistů včetně Profanta hrozí, že komplikovanost užité technologie ještě posílí již tak víceméně monopolní postavení některých digitálních společností.

    Diskuse
    PT
    September 17, 2019 v 9.13
    Zaorálek splnil zadání...
    ...a může odstoupit. Proboha, už dnes je na internetu problém najít kvalitní-nekomerční obsah, plno kvalitních serverů skončila nebo zkomercionalizované (většinou se tak stalo po změně majitele)...a s tímhle digikorporátním diktátem se situace ještě řádově zhorší a Internet (původně vytvořený jako rychlá informační kanál mezi vědci v CERNu) zůstane navždy již jen prodejním kanálem. Kvalitní tištěný obsah (nízkonákladové knihy vydávané většinou přímo autory aj.) začne být opět vyhledávaný jako Kralická Bible v dobách F.L.Věka...
    MP
    September 17, 2019 v 15.54
    Hezké
    Luboš Zaorálek se svým výkladem o Svěrákově filmu na uložto zařadil vedle Tondy Staňka. Směrnice náleží k nejdůležitejší legislativní agendě jeho ministerstva a on nezná ani stávající stav, ani stávající praxi.
    PK
    September 17, 2019 v 17.33
    Zaorálek sice nezná stávající stav
    ale z toho nevyplývá, že ta směrnice je špatná. Ti, kteří ji totiž navrhli, stávající stav a stávající praxi znají dobře.

    Postoj pirátů je samozřejmě srozumitelný. Kvůli tomu původně vznikli a kvůli tomu se jmenují piráti. To je jejich základní ideologie, že na internetu by mělo být všechno zadarmo.

    Nu, někteří to ale vidí jinak.
    MP
    September 17, 2019 v 19.20
    Pavlu Kolaříkovi
    Oba víme, že o to pří výhradách vůči směrnici nejde.
    JK
    September 17, 2019 v 20.3
    Pavlu Tučkovi
    "...Internet (původně vytvořený jako rychlý informační kanál mezi vědci v CERNu)..."
    Omyl, prvním předchůdcem internetu byla americká armádní síť ARPANET, která vznikla už v roce 1969.
    PT
    September 17, 2019 v 20.54
    děkuji panu Kalousovi...
    za doplnění. Nicméně to nic nemění ani na smyslu mého příspěvku ani na smyslu celého Internetu, tzn.INFORMOVAT. Síť zaplevelená reklamou, (to)boty a "filtry" (eufemicky vzato), které většinu nekomerčního obsahu ihned smažou, tuto funkci plnit nebude.
    PT
    September 17, 2019 v 21.3
    a pan Kolařík
    by se měl zamyslet, jestli je tak úplně konzistentní s vývojem lidské civilizace všechno privatizovat a patentovat. S tímhle přístupem za chvíli nebudeme moci ani mluvit, aniž bychom si předplatil slovník neologismů, které kupř. nějaký informatik vytvořil a nechal si je patentovat. A) celospolečenský užitek z takového jednání je nula B) Ty nejlepší vynálezy jsou většinou volně šiřitelné (open-source)...proto je odjakživa lepší Linux a nikoliv Windows

    P.S. Pokud byste výše uvedený článek četl, zjistil byste, že vymáhání autorského práva je možné již dnes...i bez filtrů a botů na kterých zase budou rejžovat hlavně korporace
    MP
    September 18, 2019 v 8.48
    Pavlu Tučkovi
    S odmítnutím myšlenky, že se jaksi uvažuje jen to, co lze privatizovat a patentovat, a že se to uznává, jen je-li to privatizováno a patentováno, máte nesporně pravdu.
    Potíž se směrnicí je ale o řád níže. Požadavky, které ukládá poskytovatelům internetových služeb na ně uvaluje povinnost atestace všeho, co se k nim nahrává s ohledem na jasně prokázána autorská práva.
    To by znamenalo buďto nezměrné množství drahé lidské práce, navíc práce zcela demotivující, nebo automatickou kontrolu. To druhé, reálně jediné řešení není možné kvalitně zavést. Poslední velká země zrušila povinnou registraci autorství k určitému dílu v minulém století -- tudíž nemůžete jako za dobré královny Anny vzít registr, do kterého si každý autor nebo knihkupec nechal za poplatek (byli to tuším dva šilinky) zapsat svoji knihu. Musíte ty boty stavět tak, aby vyřazovaly vše, u čeho nedokážou prověřit práva.
    Abych uvedl příklad z mnohem jednodušší prostředí, potřeboval jsem loni zadat studentům málo dostupný text z roku 1844 a požádal jsem v Národní knihovně o digitální kopii jeho posledního vydání z roku 1946. V knize byla ediční poznámka uvádějící původní vydání a také bibliografická poznámka uvádějící úmrtí autora v padesátých letech devatenáctého století. Poznámky k vydání sice pravděpodobně napsal někdo, kdo zemřel před méně než sedmdesátí léty, ale byly na konci knihy a já je v té žádosti o kopii výslovně nechtěl. Přesto jsem se dozvěděl, že není jisté, zda dílo nespadá pod autorské právo. Digitální kopie původního vydání nebyla problém, jen byla ve fraktuře (lidově švabachu) a tu dnes neumí dobře číst ani studenti humanitních věd, ani běžné recognity.
    A to jsem jednal se školeným knihovníkem, nikoli s botem.

    Nechci soudit, zda Zaorálkovo neználkovství bylo skutečné nebo účelové. Ony ty řeči o potřebě chránit práva nebohých autorů (tj. institucí, korporací a nakladatelství, kterým je autor musí přenechat nebo prodat za hubičku), kterými se zakrývalo, že směrnice je legislativní zmetek, chrlil kdekterý velký mediální dům a proč by ministr vymýšlel něco jiného, než co mu diktují korporace. Zvlášť když musí dokazovat, že je sice sociálně demokratický, ale to přece neznamená, že by snad chtěl stavět proti zájmům byznysu.
    PK
    September 18, 2019 v 11.3
    Martinu Profantovi
    Ono ovšem není zřejmé, proč postavit se ve sporu vydavatelství a nakladatelství vs. Facebook, Google a spol. na stranu těch větších a mocnějších by mělo být "sociálně demokratické", zatímco obhajoba zájmů těch menších (kteří zrovna navíc nezažívají zrovna období prosperity) je "hájení zájmů byznysu".
    PK
    September 18, 2019 v 11.28
    Pane Tučku
    Odpovím vám stejně:
    "Pokud byste výše uvedený článek četl, zjistil byste, že vymáhání autorského práva je možné již dnes"

    ovšem

    "většinu porušení autorského práva na internetu nikdy nikdo nezaznamená".

    Čili ano, Svěrák může stažení svého filmu z Ulozto vymáhat. To by ještě tak scházelo, aby nemohl. Pokud se ovšem o tom dozví, a pokud si uhlídá všechny různé možnosti, kde si je možno vyměňovat pirátské kopie.

    "Pirátské kopie" od slova "piráti", viďte.
    + Další komentáře