Soumrak internetu, nebo spása novinářů? Europarlament schválil spornou směrnici

Evropským parlamentem prošla bez změn kontroverzní směrnice upravující autorská práva na internetu. Zatímco zastánci ji pokládají za nezbytnou a přínosnou pro novináře i umělce, kritici varují před koncem svobodného internetu.

(jk)

26.03.2019 17:50

Juliareda

Jedna z hlavních kritiček přijaté směrnice, Pirátka Julia Reda: „Je to temný den pro svobodu internetu.“ Foto Jakub Patočka, DR

Evropský parlament schválil většinou 348 hlasů proti 274 při 36 zdrženích kontroverzní směrnici posilující vymáhání autorských práv v internetovém prostředí. Podle zastánců úprava pomůže žurnalistice mimo jiné omezením zpravodajských agregátorů. Kritici opatření vytýkají faktickou nutnost zavedení automatizovaných filtrů blokujících potenciálně problematický obsah nahrávaný na velké digitální platformy. Jedná se podle nich o cenzuru internetu, která zkomplikuje svobodné šíření informací.

„Víme, že se nepodařilo vyřešit všechny problémy a budeme na nich pracovat v průběhu zavádění opatření. Věřím ale, že nám směrnice dá nástroje na obranu autorských práv v digitální ekonomice a zajistí spravedlivé odměňování novinářů,“ uvedl ještě před hlasováním šéf Evropské federace novinářů Mogens Blicher Bjerregård s tím, že Federace má ke směrnici dílčí výtky, podporuje ale jeden z jejích nejvíce diskutovaných bodů, původně řazený jako článek jedenáct.

Ten má držitelům autorských práv, především umělcům a novinářům, zajistit odměnu za zpřístupnění jejich práce ze strany digitálních korporací typu Googlu či Facebooku. Opatření má na jednu stranu zajistit, že agregátory jako Google News nebudou zneužívat práce žurnalistů ze standardních redakcí, na stranu druhou může vést k tomu, že digitální giganti přestanou zveřejňovat u odkazů na zprávy například začátek perexu.

Europoslanci odmítli hlasovat o pozměňovacích návrzích, a v rámci jednoho hlasování tak schválili i část směrnice budící zřejmě největší kontroverze – článek třináct. Ten de facto přesouvá odpovědnost za případné porušení autorských práv od uživatelů digitálních platforem na jejich provozovatele.

Na těch dosud ležela povinnost odstranit nezákonný obsah v případě, že je na něj upozornil například držitel autorských práv. Nyní ovšem budou nuceni nahrávaná data sami analyzovat a eventuálně preventivně odstraňovat.

Kritici před článkem třináct varují. Povede podle nich k zavádění algoritmů filtrujících obsah, v nichž pravděpodobně uvízne i množství legálních příspěvků. Automatizované filtry totiž nedisponují lidskou schopností interpretace a chápání kontextu či ironie. Mnozí politici či zástupci občanské společnosti, jako je německá pirátská europoslankyně Julie Reda, proto označují přijetí opatření za „temný den pro svobodu internetu“, který ukončí volnost a osobitost digitální kultury.

Obdobně se vyjádřili i zástupci občanského sektoru zaměřující se na svobodu sdílení informací. „Je to těžký zásah pro každého uživatele internetu v Evropě. Nyní riskujeme vytvoření uzavřenější společnosti v době, kdy bychom měli raději pracovat na tom, abychom užívali výhody internetu k budování otevřeného světa, v němž vědění tvoří moc pro všechny, nejen pro úzkou elitu,“ řekla výkonná ředitelka Open Knowledge Foundation a europoslankyně za britskou Labour Party Catherine Stihlerová.

Stihlerová poukázala i na to, že Evropský parlament odmítl vyslyšet požadavky od občanů evropských států, kteří žádali odmítnutí či přehodnocení směrnice. Hlavní tématickou petici s titulem „Stop cenzurní mašinérii – zachraňme internet“ na digitální platformě Change.org podepsalo k úternímu odpoledni přes pět milionů lidí.

Směrnice vadí i korporacím. Nechce se jim platit, říkají kritici
Zastavení směrnice ovšem nepožadovala pouze část občanské společnosti, ale také digitální korporace, které nyní pravděpodobně budou muset platit za dosud bezplatně zprostředkovávaný obsah. V Bruselu za zrušení článků jedenáct a třináct lobboval především technologický gigant Google.

Korporace varuje před údajnou právní neurčitostí některých bodů směrnice a poukazuje na hrozbu poškození rostoucí digitální ekonomiky. Google nicméně uvedl, že je zcela ochoten spolupracovat se zákonodárci i držiteli autorských práv na co nejhladším uvedení nových povinností do praxe.

Zastánci opatření ovšem pokládají výtky od obrů digitálního trhu za účelové, stejně jako jejich proklamovanou starost o svobodu internetu. „Nepovažuji za projev svobody, pokud někdo vydělává peníze na něčem, co mu nepatří. A to mnoho velkých firem, národních či globálních, právě dnes činí,“ řekl europoslanec Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09) ČTK.

Podle kritiků, jako je pirátská poslankyně Julie Reda, je ale zcela mylné snažit se řešit privilegia korporací jako Google v rámci autorského práva. Jejich schopnost vydělávat na obsahu, který produkují mediální organizace totiž neplyne z nedostatečné ochrany autorských práv, ale z možnosti používat osobní data k zacílení reklamy. Julie Reda se tak obává, že opatření nevyřeší problém nepoctivého výdělku digitálních platforem na úkor mediálních organizací, zdeformuje prostředí internetu ve prospěch velkých hráčů a ohrozí pluralitu, protože nové podmínky povedou k diskriminaci menších médií.

Zavedení směrnice se očekává během následujících let. Dokument nyní směřuje z Evropského parlamentu před Evropskou radu. Ta se jí bude zabývat mezi osmým a patnáctým dubnem. Rada úpravu autorského práva následně předloží jednotlivým členským zemím, které ji poté mají schválit a během dalších dvou let začlenit do svých legislativ.

Proti úpravě protestují čeští Piráti i wikipedisté
Proti směrnici se vymezili i někteří politici či provozovatelé internetových platforem v České republice, a to od internetové encyklopedie Wikipedia až po platformu pro sdílení a stahování softwaru Ulož.to. V popředí politické kritiky zde stáli Piráti.

„Poplatky za úryvky textů, kterými jsou i výsledky ve vyhledávačích, stejně jako zavedení odpovědnosti za obsah vložený uživateli, jsou nejkritizovanějšími částmi směrnice. Vyzvali jsme veřejnost, aby sdělila svůj názor europoslancům. Ti obdrželi řádově miliony e-mailů od občanů. Loni i letos jsme navíc organizovali demonstrace po celé Evropě,“ uvedl lídr kandidátky Pirátů pro volby do Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

V České republice se stejně jako v dalších evropských zemích proti přijetí směrnice protestovalo. Na jedenácti místech včetně Prahy, Brna, Pardubic či Českých Budějovic se v sobotu na popud Pirátů sešly řádově stovky lidí. Nesrovnatelně větší demonstrace zažilo sousední Německo, kde jen v Mnichově vyšlo do ulic na padesát tisíc protestujících. Jejich kritice údajné regulace internetu vyslovila podporu německá sociální demokracie, Zelení, Svobodní i levicová Die Linke.

Směrnici odmítají i čeští wikipedisté. Ti minulý čtvrtek spolu se svými slovenskými, německými a dánskými kolegy největší veřejně přístupnou virtuální encyklopedii protestně vypnuli. „Na internetu, kde budou platit chystaná pravidla, se budou hůře sdílet informace, a to je pro wikipedisty důležité. Neustále se snaží dohledávat různé zdroje, a pokud jich bude méně, tak to bude problém,“ vysvětlil předseda spolku Wikimedia Česká republika Vojtěch Dostál ČTK.

Encyklopedie, stejně jako platformy pro sdílení otevřeného softwaru, jsou ze směrnice vyňaty. Jejich zástupci ale poukazují na to, že úprava autorského práva ovlivní dostupnost zdrojů, díky kterým uživatelé mohou tvořit kvalitní a správně zdrojovaný obsah.

Související soubory

Jmenovité hlasování o směrnici k autorským právům (application/pdf, 106.5 KB)

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Jak hlasovali naši zástupci Středa, 27.Března 2019, 12:20:52

Dalo mi trochu práce najít v přiloženém zápisu o hlasování, jak hlasovali zástupci ČR a co je kdo z nich zač. Nakonec jsem shledal, že pro hlasovali pouze dva ze tří lidovců (Michaela Šojdrová a Pavel Svoboda), pět českých europoslanců se hlasování zdrželo (obě poslankyně za ANO, Miroslav Poche za ČSSD, Luděk Niedermayer za TOP 09 a Stanislav Polčák za STAN) a Pavel Poc za ČSSD byl zřejmě nepřítomen.

Skóre českých stran tedy je:

ČSSD: 0x+, 2x-, 2x0
KSČM: 0x+, 3x-, 0x0
ANO: 0x+, 0x-, 2x0
Hlas: 0x+, 2x-, 0x0
TOP 09: 0x+, 2x-, 1x0
STAN: 0x+, 0x-, 1x0
KDU-ČSL: 2x+, 1x-, 0x0
ODS: 0x+, 2x-, 0x0
SSO: 0x+, 1x-, 0x0

Seznam hlasování českých poslanců Evropského parlamentu seřazených podle stran a evropských frakcí:

Jan Keller, ČSSD, S&D: -
Pavel Poc, ČSSD, S&D: ?
Miroslav Poche, ČSSD, S&D: 0
Olga Sehnalová, ČSSD, S&D: -

Jaromír Kohlíček, KSČM, GUE/NGL: -
Kateřina Konečná, KSČM, GUE/NGL: -
Jiří Maštálka, KSČM, GUE/NGL: -

Dita Charanzová, ANO, ALDE: 0
Martina Dlabajová. ANO, ALDE: 0

Petr Ježek, Hlas, ALDE: -
Pavel Telička, Hlas, ALDE: -

Luděk Niedermayer, TOP 09, PPE: 0
Jiří Pospíšil, TOP 09, PPE: -
Jaromír Štětina, TOP 09, PPE: -

Stanislav Polčák, STAN, PPE: 0

Michaela Šojdrová, KDU-ČSL, PPE: +
Pavel Svoboda, KDU-ČSL, PPE: +
Tomáš Zdechovský, KDU-ČSL, PPE: -

Evžen Tošenovský, ODS, ECR: -
Jan Zahradil, ODS, ECR: -

Jiří Payne, SSO, EFDD: -

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.