Sněmovní Výbor pro životní prostředí vyslal do Uhelné komise velkého kritika ekologického a klimatického hnutí Jana Zahradníka (ODS). Na volbě mají největší zásluhu poslanci ANO.

Ekologické organizace označily volbu za zcela absurdní. Zahradník, jenž dlouhodobě zlehčuje lidský vliv na klima, podle nich bude snahu Komise o hledání racionálního způsobu opuštění fosilních paliv sabotovat.

„Schválení poslance Zahradníka, který šíří lži o změně klimatu, popírá vědecká fakta a podporuje znečišťování životního prostředí, je facka nejen ekologickým organizacím. Je to tah proti všem, kdo myslí debatu vážně. A je to vina hlavně ANO, jehož hlasy ve Výboru rozhodují,“ uvedl Jiří Koželouh, člen Uhelné komise za platformu Zelený kruh a programový ředitel Hnutí DUHA.

Zahradník nahradí pirátskou expertku pro oblast životního prostředí Danu Balcarovou, která Výbor zastupovala na prvním jednání Uhelné komise ke konci srpna. Stane se tak mimo jiné kvůli procesním nejasnostem: Balcarová se totiž do pozice reprezentanta Výboru pro chystané druhé jednání Komise k nelibosti části poslanců vybrala sama.

„Na rozhodnutí o nominaci člena jsem měla jen dva pracovní dny a kvůli prázdninám byl problém sehnat lidi k hlasování. Nominovala jsem se proto sama,“ vysvětlila kolegům s tím, že je postup i podle dalších sněmovních funkcionářů legitimní. Její názor ovšem nesdílel Jan Schiller (ANO). Ten také nakonec vznesl návrh na zvolení Zahradníka.

Poslance ODS do Komise vyslalo osm ze třinácti hlasujících členů Výboru. Pět hlasů přišlo od poslanců politického hnutí ANO a zbylé tři od jednotlivců z ODS, KSČM a SPD. Proti se postavili jen dva zástupci Pirátů: Balcarová a František Elfmark.

Do komise tak putuje politik, který podporuje prolamování limitů těžby uhlí, označuje švédskou ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou za „novou Johanku z Arku klima-džihádu“, pokládá klimatické hnutí za novou formu levicového extrémismu a pokoušel se mimo jiné o odsunutí sněmovního jednání o klimatické Pařížské dohodě na neurčito.

Zahradník ovšem říká, že do funkce jde s cílem konstruktivní práce a hledání konsensu. „Jsem zastáncem toho, abychom za uzavřené kapacity hnědouhelné energetiky měli reálnou náhradu, zejména energii z jádra. Proto se kloním k pozdějším termínům odstoupení od uhlí, spíše po roce 2040,“ popsal své plány portálu iUHLI.cz. Rozhodně odmítá, že by do Komise vstupoval s cílem sabotovat její práci.

Kdy se má přestat pálit uhlí? Komise rozhodne za rok

Uhelná komise vznikla v důsledku tlaku části občanské společnosti na to, aby se vláda konečně začala seriózně zabývat otázkou odchodu od nejšpinavějších fosilních paliv. Podobný orgán již déle funguje v sousedním Německu, kde spojuje řadu hlasů od politiků přes odboráře, akademiky a ekology až po obyvatele oblastí dotčených těžbou. Němci v současné době počítají s definitivním opuštěním uhlí k roku 2038, což je ale podle mnohých kritiků příliš pozdě.

Česká Komise ovšem ani přibližný termín konce uhelné energetiky nemá. Největším pokrokem je zatím stanovení nejzazšího data, do něhož by se na něm měla shodnout: září příštího roku. Ani to, že rozhodnutí padne, ovšem neznamená, že se jím vláda bude řídit. Komise má statut poradního orgánu, a její funkce je tedy čistě doporučující.

Uhelná komise má devatenáct členů v čele s ministrem průmyslu a obchodu Havlíčkem a ministrem životního prostředí Brabcem. Politici obsadili i dalších osm křesel: z toho tři reprezentují kraje dotčené těžbou a jeden — starosta Kynšperka nad Ohří Tomáš Svoboda (ČSSD) — místní zastupitele. Následují čtyři zástupci odborů či zaměstnavatelů, dva akademici i předseda Českého báňského úřadu. Přítomnost ekologického pohledu na věc zajišťuje vedle Koželouha z Hnutí DUHA vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Už samo složení české komise přitom vzbuzuje rozpaky. V Německu je zastoupení expertů a občanské společnosti podstatně vyšší.