Sotva pár dní stačilo řecké politické scéně na to, aby se přizpůsobila výsledkům nedělních parlamentních voleb. V pondělí se ujal úřadu nový premiér Kyriakos Mitsotakis — předseda Nové demokracie, hlavní pravicové strany, která volby vyhrála. V úterý byli představeni noví ministři a od středy už kabinet pracuje. Dosud vládnoucí strana Koalice radikální levice, známější pod zkratkou Syriza, uznala porážku a odešla do opozice.

„Nová demokracie získala ve volbách 39,85 procenta hlasů, což ji umožní vládnout samostatně, bez koaličních partnerů. Druhá Syriza ovšem získala 31,53 procenta, což je také hodně (...) Řecko má všechny předpoklady mít v nastávajícím období silnou vládu a zároveň silnou opozici,“ uvádí k výsledkům povolební editoriál deníku Kathimerini.

Nově zvolený parlament je méně pestrý, než bývává v Řecku zvykem. Poslanci Nové demokracie a Syrizy drží v  tří-set-členné sněmovně dohromady 244 míst. O zbylá se dělí Hnutí pro změnu (KINAL), které se pokouší sjednocovat strany středu a smírné levice, stará komunistická strana KKE, nová nacionálně-populisitická formace Řecké řešení a radikálně pokrokářská strana MeRA25, která je řeckou odnoží celoevropského hnutí DiEM25 v čele s Janisem Varufakisem.

Další menší či středně veliké strany starého parlamentu jako Potami, ANEL nebo Svaz centristů tentokrát buď vůbec nekandidovaly, nebo nepřekročily tříprocentní vstupní hranici. To je případ i krajně pravicového až neonacistického Zlatého úsvitu, jedné z nejextrémnějších stran současné evropské politiky. Zlatý úsvit obdržel konkrétně 2,93 procenta hlasů, a zůstal tak těsně mimo sněmovnu.

Díky padesátimandátovému bonusu pro vítěze, jímž řecký volební systém odměňuje nejúspěšnější stranu, má jasnou většinu v novém parlamentu pravice — Nová demokracie 158 křesel, Řecké řešení 10. Na počet odevzdaných hlasů však zvítězily levicové strany, a to v poměru 2 733 000 ku 2 450 000 hlasům.

Levice obsadila celkově 132 křesel (Syriza 86, KINAL 22, KKE 15 a MeRA25 devět), a zcela tak kontroluje opozici. Pozorovatelé nicméně připomínají, že vztahy mezi jednotlivými stranami levice v Řecku jsou natolik špatné, že je problematické o nějakém levicovém bloku hovořit.

↗

Grafické znázornění poměru sil v novém parlamentu. Díky bonusu pro vítěze má Nová demokracie (modře) těsnou nadpoloviční většinu. Další kluby mají Syriza (bledě oranžově), radikální pokrokáři z MeRA25 (tmavě oranžově), komunisté (červeně), středolevicový KINAL (zeleně) a Řecké řešení (světle modře). Repro DR, WmC

Plány nové vlády

Dosud zveřejněné programové priority Mitsotakisovy vlády odráží hlavní předvolební témata Nové demokracie:

1. obnova hospodářského růstu, který se dnes pohybuje kolem dvou procent, přičemž Mitsotakis slibuje alespoň čtyřprocentní růst,
2. snížení přímých i nepřímých daní, jimž zatížila minulá vláda zvláště střední třídu,
3. znovuzahájení privatizací, které Syriza čtyři roky blokovala,
4. snížení nezaměstnanosti. Ta se za vlády Syrizy snížila dle různých zdrojů o šest až deset procent, stále však činí velikých 18 procent v průměru a 40 procent u mladých do pětadvaceti let.

Výpadek v příjmech, jež snížení daní způsobí, chce Mitsotakis kompenzovat na úrok rozpočtového přebytku. K tomu však musí nejprve získat souhlas zahraničních dohližitelů, jelikož Řecko se zavázalo při získávání stabilizačních půjček k primárnímu přebytku každého z rozpočtů minimálně 3,5 procenta, a to až do roku 2022.

Galerie (3)