Okázalým objetím premiérů, jednáním řecké vlády ve Skopje, ale zejména sérií důležitých dohod zpečetily minulý týden Řecko a dnes již oficiálně Republika Severní Makedonie konec vzájemného sporu o jméno Makedonie. Ten poškozoval řecko-makedonské vztahy už od vzedmutí etnických nacionalismů v bývalé Jugoslávii ve druhé polovině 80. let, zvláště pak ale od vyhlášení makedonské nezávislosti v roce 1991. Formálně byl spor ukončen Prespanskou úmluvou z loňského léta, jež nabyla účinnosti letos v únoru. Zpečetěn byl ale smír teprve nyní, a to uzavřením dalších praktických závazků, které na Prespanskou úmluvu navazují.

Konkrétně se jedná o svěření obrany makedonského vzdušného prostoru právě Řecku, které — kromě jiného — ušetří vládě ve Skopje výdaje na zbrojení, dále o průzkum makedonských nalezišť zemního plynu řeckými firmami, což je potenciálně velký zdroj příjmů pro obě země, a pak o řadu projektů přeshraniční spolupráce, jako je modernizace silničního a železničního spojení na trase Soluň-Skopje, otevření nového hraničního přechodu či vzájemné zrušení telefonního roamingu.

„Skutečně jsme tu svědky historického okamžiku,“ zhodnotil poslední události Zoran Zaev, současný makedonský premiér.

Zpravodajové z agentur referovali o smíru zejména v souvislosti s příjezdem řeckého premiéra Alexise Tsiprase do Skopje minulé úterý — šlo totiž o vůbec první návštěvu řeckého premiéra v makedonském hlavním městě od odtržení někdejší Socialistické republiky Makedonie od jugoslávské federace.

Na návštěvu ovšem přijeli i všichni důležití ministři Tsiprasovy vlády, přibližně 130 řeckých podnikatelů a také velká skupina akademiků. Ta má společně s makedonskými kolegy začít teď zkoumat učebnice dějepisu v obou zemích a navrhnout úpravy, které zrevidují tendenční výklad historie z jedné i druhé strany.

Ve vlastní Prespanské úmluvě z loňského léta se makedonská strana zavazuje používat jako oficiální název státu již zmíněné označení Republika Severní Makedonie, změnit příslušně ústavu a právě tendenční výklad dějepisu. Řecká strana slíbila na oplátku svého severního souseda všestranně podporovat a aktivně mu pomáhat i v integraci do NATO a EU.

Podstata sporu

Jak popsal již v loňském výkladovém textu František Kalenda, zakladatelé postjugoslávské Makedonie prohlásili nový stát za kulturního dědice antické Makedonské říše, respektive původních zakladatelů Makedonského království, z něhož říše vzešla. Makedonská říše sice území dnešní Republiky Severní Makedonie přechodně také zahrnovala, svá centra měla však v okolí řeckých měst Aigai, Pella a Soluň a byla specifickou součástí helénského světa. Oblast, kde leží dnešní metropole Skopje, byla antickými Řeky považována za barbarskou.

Dnešní Republika Severní Makedonie je zemí slovanskou a albánskou, přičemž obě etnika dorazila do oblasti až řadu století poté, co přestala Makedonská říše existovat. Moderní makedonští nacionalisté přesto zpopularizovali některé dějinné výklady, jež zdůrazňují, že starověcí Makedonci přišli z balkánské Ilyrie a jejich původní království mělo více neřeckých prvků než řeckých. Svůj stát prohlásili pak za dědice této entity, ve znaku začali používat Slunce z Verginy, jež bylo symbolem Filipa II. Makedonského, a jednotlivé důležité stavby v zemi — mosty, silnice, letiště — začali pojmenovávat po starých makedonských hrdinech.

Řečtí nacionalisté i mnoho obyčejných Řeků vnímají doposud celou záležitost jako krádež vlastního historického dědictví, a spor tak provázejí na obou stranách velké emoce.

Teprve souvládí kabinetů bez národovecké většiny v obou zemích, započaté nástupem současného makedonského premiéra Zaeva v roce 2017, umožnilo v usmiřování pokročit. Mezi vstřícnými gesty bylo přitom už na makedonské straně přejmenováno například právě Letiště Alexandra Velikého Skopje na Mezinárodní Letiště Skopje nebo Dálnice Alexandra Makedonského na Dálnici přátelství.

Naděje na přežití velká

Pozorovatelé připomínají, že v obou zemích existuje stále veliký podíl obyvatelstva, který odmítá jakýkoliv kompromis s druhou stranou, a tedy i Prespanskou úmluvu. Dokument sice ratifikovaly už oba parlamenty a u Makedonců se konal i souhlasný plebiscit, byť s nedostatečnou účastí. Obě země se ale chystají na parlamentní volby, a zvláště lídr dnes opoziční Nové demokracie v Řecku Kyriakos Mitsotakis se kritikou ujednání netají.

Oba současní premiéři Tsipras i Zaev se proto snaží, aby usmíření přineslo rychle i co nejvíce praktických důsledků. Vše pak dávají zároveň za příklad zemím s podobnými problémy, zvláště Srbsku a Kosovu, čímž si přetrvání úmluvy pojišťují i symbolicky.

Dle znalců navíc posilují podepsané dohody zásadně vliv Řecka v oblasti, kde se v posledních letech snaží prosadit Turecko a v menší míře i Rusko. I podle mínění expertní komunity je tak pravděpodobnější, že dohoda vlády jmenovaných premiérů nakonec přežije.

„Zdroje na (řeckém) ministerstvu zahraničí připomínají, že celá (řecká) diplomacie dnes vnímá podepsané dokumenty jako nový pilíř konsolidace řeckého vlivu v regionu (...) což mimo záznam připouštějí i někteří opoziční politikové,“ shrnuje Stavros Tsimas v deníku Kathimerini.

Další informce:

BBC News North Macedonia deal: Greek PM Tsipras in 'historic' visit

KeepTalkingGreece.com Tsipras “historical” visit in Skopje: first time a Greek PM in North-Macedonian capital

PBS What's behind Greece and North Macedonia's new friendship?

eKathimerini Tsipras, Zaev tout Prespes benefits ahead of elections

eKathimerini Akar visits Skopje a day after Tsipras