Makedonie je dvoumilionový vnitrozemský stát, který vznikl v roce 1991 odtržením Socialistické republiky Makedonie od rozpadající se postkomunistické Jugoslávie. Makedonie je ale také zhruba stejně velká oblast v sousedním Řecku hlásící se ke starověkému království Alexandra Velikého. A právě v tom spočívá jádro desítky let trvajícího sporu, který se nyní možná konečně blíží vyřešení.

Právo na to, kdo smí užívat jméno „Makedonie“, je v obou zemích mimořádně citlivá otázka a má kořeny ještě v době příchodu různých slovanských kmenů na Balkán v 6. a 7. století. Část z nich se postupně začala nazývat Makedonci a jejich politické frakce, jako byla Vnitřní makedonská revoluční organizace, se účastnily osvobozeneckých bojů proti Osmanské říši.

Makedonské národní aspirace ani jejich jazykovou autonomii zpočátku neuznávali nejen Řekové, ale ani Srbové nebo Bulhaři, kteří území dnešního nezávislého státu před druhou světovou válkou v různých obdobích ovládali. Opačná politika se prosadila teprve v době komunistické Jugoslávie pod vládou Josipa Broze Tita, který chtěl podporou makedonské identity oslabit Srby a zároveň snil o sjednocení širšího historického regionu pod tímto názvem. Právě v této době vznikla oddělením od Srbska Socialistická republika Makedonie s makedonštinou jako úředním jazykem a v roce 1967 se dokonce ustanovila nezávislá Makedonská ortodoxní církev. Po pádu komunistického režimu schválila 8. září roku 1991 drtivá většina obyvatel v referendu vyhlášení nezávislé Makedonské republiky.

Odpor Řecka

Na rozdíl od jiných částí Jugoslávie se sice vznik samostatné Makedonie obešel bez válečného konfliktu, zato ale zažehl ostrý spor se sousedním Řeckem. V roce 1992 pochodovalo Soluní, tedy hlavním městem řecké Makedonie, na milion protestujících a masivní demonstrace se od té doby konají pokaždé, když se uvažuje o kompromisním řešení. Řečtí nacionalisté tvrdí, že jméno „Makedonie“ je pevně spjato s jejich národní historií a varují, že uznání jména může vést k teritoriálním nárokům na řeckou část území, kde dodnes žije zhruba dvou set tisícová slovanská menšina hovořící nářečím podobným makedonštině.

Řecký odpor vůči pojmenování nezávislého souseda měl pro Makedonii velmi konkrétní dopady. Vlády v Aténách dlouhá léta komplikují makedonské postavení na mezinárodním poli; země tak musela být přijata do OSN pod provizorním názvem „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“ a díky řeckému vetu nemohla vstoupit do NATO, ani řádně zahájit rozhovory o vstupu do Evropské unie.

Naděje na změnu

V posledních měsících vlády obou zemí intenzivně jednají o kompromisu, který by záležitost uzavřel jednou provždy. Umožnilo to vítězství proevropského premiéra Zorana Zaeva v Makedonii, který mimo jiné nechal na ukázku dobré vůle odstranit jméno Alexandra Velikého z názvu největšího letiště a hlavní dálnice. Vyjednavači postupně přišli s řadou možných názvů, z nichž se dosud uvažuje například o Nové Makedonii, Severní Makedonii nebo Horní Makedonii. Obě strany dokonce vyjádřily naději, že by se spor mohlo podařit vyřešit už do konce letošního června a Makedonie by tak mohla oficiálně oznámit přistoupení k NATO hned na červencovém summitu v Bruselu.

„Naše dvě země nikdy nebyly tak blízko dohodě, ačkoli je stále potřeba dořešit některé důležité otázky,“ pochvaloval si řecký premiér Alexis Tsipras posuny ve vyjednávání.

Nejistota je přesto značná a jednání mohou kdykoli zkrachovat. Proti kompromisu divoce protestují nacionalisté na obou stranách. V Makedonii je to hlavně opoziční Vnitřní makedonská revoluční organizace - Demokratická strana makedonské národní jednoty, podporována ve svém odporu maďarským premiérem Viktorem Orbánem a zastupovaná v nejvyšší politice prezidentem Gjorgeem Ivanovem.

V Řecku pak nacionalisté v minulých dnech opět pořádali desetitisícová shromáždění a ústupky odmítá třeba i menší koaliční partner hnutí Syriza, ultrapravicová strana Nezávislí Řekové. Národní federace makedonských kulturních asociací také žaluje ministra zahraničí kvůli vyjednáváním za vlastizradu, což je obvinění, které se periodicky objevuje vůči všem umírněným hlasům.

I od uzavřené dohody k uzavření dlouhého sporu o Makedonii je tedy ještě hodně dlouhá cesta.