Piatky, médiá a politika
Tomáš ProfantZ produkce partnerského Poleblogu vybíráme tentokrát komentář k slovenské debatě nad protesty středoškoláků za záchranu stabilního klimatu. Autor si všímá podobností i rozdílů s předchozími protestními vlnami v zemi.
Mnoho mladých ľudí, ktorí sa dnes angažujú bolo príliš mladých pre aktivizmus počas vlády Vladimíra Mečiara. Podobne ako dnes, aj vtedy vzniklo širšie hnutie, ktorá sa postavilo na odpor a podobne ako dnes, aj vtedy sa usilovalo vytvoriť dojem apolitickosti.
Dobre to vidno na jednom z textov Martina Bútoru. V roku 2007 napísal, že cieľom slovenských mimovládok pred rokom 1998 bolo „zvýšiť povedomie o voľbách“. Tento apolitický obraz búra o pár viet neskôr, keď píše, že tieto organizácie dosiahli značnú reputáciu v boji proti Mečiarovým nedemokratickým praktikám.
Podobnú taktiku zvolilo hnutie Za slušné Slovensko. Dlho odmietalo akúkoľvek politickú nálepku. V prezidentských voľbách malo za cieľ rovnako ako jeho predchodca pred rokom 1998 diskutovať o tom, prečo je dôležité ísť voliť. Svoju politickú orientáciu však jasne prejavilo už počas komunálnych volieb podporou kandidátom, ktorých podporovali opozičné strany.
Minulý piatok žiaci stredných škôl demonštrovali vrámci hnutia „Piatky za budúcnosť“ za záchranu klímy. Ich počet bol zúfalo nízky, ale ťažko možno hovoriť o neúspechu v krajine, ktorej obyvateľstvo zápasí s mnohými ďalšími problémami. Buďme radi aspoň za to.
"A život pôjde ďalej, klíma-neklíma....."
Především: ta dichotomie se opravdu nezdá být na místě.
Je jasné (či přinejmenším by jasným být mělo): ano, bez zásadní změny celého "systému" (tedy celého současného komplexu ekonomických, společenských, politických, ale i mravních struktur, faktorů a vazeb) nebude možno provést zcela zásadní obrat ani v záchraně klimatu.
Ale na straně druhé: za prvé, v tuto chvíli nemáme k dispozici žádný funkční model, který by mohl dostatečně substituovat ten stávající.
A za druhé: i takový alternativní model bude nutně spočívat i na té masarykovské "drobné práci", tedy na každodenních opatřeních ve prospěch životního prostředí.
Takže ještě jednou: bylo by chybou stavět obojí proti sobě. Taktika (a strategie) levice musí být podvojná: činit ve prospěch životního prostředí vše co je možné - a to sice už teď. Ale stejně tak pevně setrvávat na principu a cíli konečné nutnosti zásadní, komplexní systémové změny.