Rozhovor s finským aktivistou a univerzitním pedagogem Thomasem Wallgrenem o výsledcích nedávných voleb, úspěchu strany Finové i o tom, jakou váhu mají ve finské politice ekologická témata.
Před necelými dvěma týdny se u vás Finsku konaly předčasné parlamentní volby. Podle agentur skončily bez jasného vítěze. Jak vypadá situace nyní? Kdo bude nakonec vládnout?
Volby vyhrála dosud opoziční sociální demokracie, která získala v novém parlamentu 40 křesel z 200. Jedná se o šest více, než měla před volbami. Chybí jí ale přirození koaliční partneři, kteří by byli zároveň dostatečně silní. Jen těsně za sociální demokracií skončila ve volbách národovecko-populistická strana Finové, která má nyní 39 poslanců, což je o jednoho více než předtím, a také klasická konzervativně-liberální strana Národní koalice, která má 38 poslanců. Tyto tři strany jsou tedy dnes přibližně stejně silné. Proto se píše, že volby skončily bez jasného vítěze.
Koaliční jednání začala hned po Velikonocích, ale očekává se, že potrvají nejméně do konce května. Vládu by měla sestavovat sociální demokracie, ale v mírné nadsázce lze říci, že tu teď jedná každý s každým. Otevřeně se jedná i se stranou Finové.
Kolik stran se vlastně letos dostalo do parlamentu?
Devět, deset, jedenáct... záleží na tom, zda se počítají volební bloky, nebo jednotlivá uskupení. Relativně velké zastoupení mají kromě tří zmíněných „vítězů“ ještě centristé, které vedl dosavadní premiér Juha Sipilä a kteří ve volbách nejvíce ztratili. Mají teď 31 místo 49 dřívějších poslanců. Dále jsou tu zelení a jejich 20 poslanců, ti získali nově pět, Levicová aliance a jejich 16 poslanců, z čehož jsou čtyři noví, a blok zastupující švédskou menšinu s devíti poslanci. Zbylá místa drží maličké strany.