Norsko zvažuje, že dá Finsku k výročí nezávislosti hraniční horu

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Netradičním způsobem chce utužit vztahy se sousedskou zemí norská vláda, která dle svého čtvrtečního prohlášení zvažuje posunutí vlastních hranic s Finskem o několik desítek metrů tak, aby fakticky darovala Finsku vedlejší vrchol hory Halti. Hora se v současnosti rozkládá na území obou států, přičemž její hlavní vrchol (1365 metrů nad mořem) lež přibližně 1,2 kilometrů od finských hranic. Posunem by Finsko získalo celý vedlejší vrchol (1331 metrů nad mořem), čímž by se současný nejvyšší bod v zemi ležící kousek od tohoto vrcholu zvýšil o sedm metrů.

„Čekají nás některé formální překážky a já sama jsem ještě neučinila definitivní rozhodnutí, ale určitě nad tím hodně uvažujeme,“ uvedla k nápadu norská premiérka Erna Solbergová pro televizi NRK.

Ve Finsku vyvolala myšlenka nadšené reakce a ani norská veřejnost není dle tamních novinářů proti. Za posun hranice vedenou kampaň i některé občanské iniciativy. Jisté námitky se zatím ozývají od zástupců Sámů (lidově Laponců), kteří jsou tradičně názoru, že země nemá patřit žádnému státu. Možnost posunu hranice ovšem podporují i mnozí Norové, kteří v okolí hory žijí.

„Byl by to nádherný dárek naší sesterské zemi. Navíc Norsko by o nic nepřišlo, když vrchol naší nejvyšší hory Galdhøpiggen leží 2469 metrů nad mořem,“ řekl Guardianu Sven Leiros, starosta nedalekého horského městečka Kåfjord.

Rozpor s ústavou?

Původcem nápadu je geofyzik Bjørn Geirr Harsson, který vyzval loni v létě dopisem norské ministerstvo zahraničí, aby Finsku vrchol darovalo. Podle něj jsou rovné hranice v okolí hory načrtnuté v roce 1750 nelogické a vůči Finsku nespravedlivé, jelikož jej ochuzují právě o zmíněný vrchol.

Ministerstvo zahraničí tehdy Harssonovi odpovědělo, že jeho nápad je v rozporu s norskou ústavou, která ve svém prvním článku zaručuje nedělitelnost a nezcizitelnost území norského království. V letošním roce však norská vláda názor přehodnotila.

Změnu stanoviska vlády příznivě kvitoval i profesor práva na Norské arktické univerzitě Øyvind Ravna, který vysvětlil pro list Guardian, že ústava se v tomto případě nevztahuje na drobné změny hranic. Ravna upozornil na příklady z minulosti, kdy Rusko s Finskem několikrát upravilo hranice kvůli vznikajícím a zanikajícím ostrůvkům.