Osm let vládl Norsku levicový kabinet vedený sociálnědemokratickou Arbeiderpartiet Jense Stoltenberga. Nyní se ale chystá změna. Rozhodli o tom Norové v pondělních parlamentních volbách. Stoltenbergova Arbeiderpartiet sice skončila i přes ztrátu devíti mandátů první — získala 30,8 procenta hlasů a zůstává s 55 křesly nejsilnější stranou —, o část podpory ale přišli i její tradiční partneři. Blok pravicových stran naopak posílil, a tak bude pravice ve většině. V nové sněmovně obsadí 96 z celkových 169 křesel.

Jens Stoltenberg už porážku uznal a slíbil, že nebude výměně vlády bránit. „V souladu s norskou parlamentní tradicí odstoupím po představení návrhu státního rozpočtu 14. října,“ uvedl po oznámení výsledků.

Nahradit by ho měla Erna Solbergová, předsedkyně konzervativní strany Høyre. Ta skončila ve volbách s 26,8 procenta hlasů druhá a v novém parlamentu bude mít 48 míst. Její tradiční partneři pak získali dohromady dalších 17 křesel.

K zisku většiny bude nicméně muset tradiční pravice spolupracovat také s konzervativně populistickou Stranu pokroku, nebo si u ní vyjednat alespoň tichou podporu. Solbergová již uvedla, že si vládnutí s pokrokovci dokáže představit; podle pozorovatelů se ale povedou ještě složitá jednání. Strana pokroku si totiž zakládá na odmítání celého systému norské přistěhovalecké politiky. Značně negativní dojem pak vyvolává i fakt, že jejím členem byl v minulosti masový vrah Anders Breivik.

Komentátoři připomínají, že pokud vznikne standardní koalice pravicových stran a Strany pokroku, obsadí zřejmě tři nejdůležitější posty ve vládě ženy. Vedle Solbergové z Høyre by mělo jít o Siv Jensenovou, jež vede pokrokovce, a Trine Grandeovou, která předsedá liberální Venstre.

Příčiny výsledku, kampaň

Znalci z agentur vykládají úspěch pravice jednoznačně: Erně Solbergové se podařilo proměnit image konzervativců i vlastní osoby. Již po volební porážce v roce 2009 si Høyre vyhodnotila, že slib krácení daní a menšího státu Nory nepřesvědčí. Sama Solbergová následně upustila o rétoriky, která jí kdysi v médiích vynesla přezdívku Železná Erna, a začala vysvětlovat: ne škrtat, ale reformovat, ne likvidovat sociální stát, ale efektivněji jej spravovat.

Od roku 2011, kdy vydala knihu — či lépe: nový programový manifest — s názvem Lidé, ne miliardy, objížděla pravidelně školy, zdravotní zařízení a menší obce. Všude vysvětlovala, že pravice nechce sloužit velkopodnikatelům, ale vytvářet podmínky pro vznik nových pracovních míst, budovat infrastrukturu a restrukturalizovat ekonomiku. Toho a též svého dlouhodobého národohospodářského cíle — odklonu norské ekonomiky od závislosti na příjmech z těžby ropy — přitom lze podle Solbergové dosáhnout tradičními pravicovými prostředky: snižováním daní, krácením výdajů a privatizací firemních podílů státu.

Z „Železné Erny“ se tak před letošními volbami stala „Norská Angela“. Na radu expertů přestala Solbergová nejen podrážděně reagovat na narážky na svou korpulentní postavu, ale též slíbila neprolomit dvě norská politická tabu: zachování bezplatného školství a bezplatného zdravotnictví.

Další strany pravicového bloku — to jest liberálové a křesťanští demokraté — vedly tradiční kampaň: za minimální občanský příjem, rovnou daň a více pravomocí pro místní správu, resp. za politiku v duchu křesťanských zásad, bezpečnost a respekt k tradicím. Všechny pravicové strany společně pak kritizovaly chyby Stoltenbergových vlád. Hospodářsky se Norsku v posledních letech dařilo a nezaměstnanost výrazněji nepřesáhla tři procenta; dosavadní opozice proto vládnoucí levici vyčítala zejména vysoké daně, nedostatečné investice do infrastruktury a neochotu více využívat různé (například sociální) služby soukromých poskytovatelů.

Úplným nováčkem v norském parlamentu je po pondělních volbách místní Strana zelených. Ta se v kampani nepřihlásila k žádnému z bloků, ale svým radikalismem zaujala zvláště levicové voliče.

Konkrétní čísla

Jak již naznačeno výše, nejvíce hlasů získala sociálnědemokratická Arbeiderpartiet, která obsadí 55 křesel ze 169, a jež přišla ve srovnání s minulými volbami o devět poslanců. Druhá skončila konzervativní Høyre, jež bude mít 48 mandátů. Ta si však oproti minulým volbám o osmnáct poslanců polepšila.

Třetí skončili populističtí pokrokovci (16,3 procenta hlasů, 29 mandátů), a to i přesto, že kvůli spojitosti s Breivikem ztratily dvanáct poslanců. Velmi podobný počet hlasů pak získaly tři další strany: křesťanští demokraté (deset poslanců), Strana středu (deset poslanců) a liberálové (devět poslanců). Křesťanští demokraté a Strana středu si udrželi téměř stejnou podporu jako v roce 2009. Liberálové posílili o 1,4 procenta a celých sedm mandátů.

Ještě sedm poslanců budou mít v novém parlamentu demokratičtí socialisté ze strany Sosialistisk Venstreparti (4,1 procenta hlasů, čtyři poslance ztratili). Řečená Strana zelených pak získala jeden poslanecký mandát.

Účast v letošních volbách předčila očekávání. Hlasovat přišlo 78,2 procenta oprávněných voličů. To je o 1,8 procenta více než při posledních parlamentních volbách z roku 2009.

Další informace:

The Local — Norway Centre-right wins Norway election

The Local — Norway 'Iron Erna' does laundry on first day as next PM

AFP How 'Iron Erna' wooed Norway with her soft side

BBC News Norway election: Conservative Erna Solberg triumphs

The Independent Norway election results: Anti-immigrant party with links to mass murderer Anders Behring Breivik set to enter government under Conservative leader Erna Solber

NewsInEnglish.no Voter turnout defied the skeptics