Následky změn klimatu zasahují celý svět, ne na všechny ale dopadají stejně — nejhůře jimi trpí obyvatelé států chudého jihu, jež přitom daleko méně přispěli k začínajícímu klimatickému rozvratu. Nově to dokládá studie vědců ze Stanfordovy univerzity, která jako první propočítala dopad globálního oteplení na světovou ekonomiku a nerovnosti mezi státy. Zatímco chudé země v Africe a jižní Asii poznamenala podle ní změna klimatu silně negativně, dopady na ekonomický život v bohatých státech na severní polokouli byly doposud spíše mírnější. Některým hospodářským odvětvím severských států oteplování dokonce i pomohlo, byť jen na přechodnou dobu.

Konkrétně studie vypočítává, že propast mezi bohatým severem a chudým jihem je už dnes kvůli klimatickým změnám přibližně o 25 procent větší, než by byla bez nich.

Nejhůře jsou postiženy země v okolí rovníku: HDP Mauritánie či Nigeru by dnes podle výzkumníků bylo až o čtyřicet procent vyšší, nebýt narůstající teploty; Indie — která se letos zřejmě stane pátou největší ekonomikou na světě — měla pak v roce 2010 HDP nižší asi o 31 procent, Brazílie o 25 procent.

Celkově zároveň platí, že všechny země, jejichž historická produkce emisí nepřesahuje deset tun CO2 na osobu, změnou klimatu utrpěly s mediánovou redukcí HDP o 27 procent.

„Nejenže chudé země historicky neměly příležitost podílet se na výhodách, vyplývajících z vysoké spotřeby energie. Mnohé z nich jsou již dnes relativně chudší právě kvůli důsledkům spotřeby energie v bohatých zemích,“ shrnují autoři studie v průvodním komentáři.

Metodologie výzkumu a souvislost mezi teplotou a ekonomikou

Studie je výsledkem dlouholeté práce dvou výzkumníků: ekonoma Marshalla Burka a klimatologa Noaha Diffenbaugha. Tým vědců kolem této dvojice zkoumal vztah mezi teplotními a ekonomickými výkyvy ve 165 zemích světa v letech 1961 až 2010. Vycházel přitom z již dříve pozorované skutečnosti, že hospodářská aktivita je obecně nejčilejší v jakési ekonomické „Goldilockově zóně“ okolo teploty třinácti stupňů Celsia.

Nižší teploty v chladnějších státech omezují ekonomickou aktivitu v sektorech jako je zemědělství. Vyšší pak zase přispívají k častějším neúrodám, únavě i emotivnějšímu jednání.

Autoři pracovali s více než dvaceti různými klimatickými modely, aby určili, jak moc se ta která země vlivem skleníkových plynů v atmosféře oteplila. Po vyloučení dalších faktorů jako technologické inovace či výkyvy v globální ekonomice následně počítali, jak by se ekonomice té které země vedlo, nebýt vlivu zvýšených teplot na její společnost.

Postupné zvyšování teplot zkracuje například v některých zemích čas, který lidé tráví prací na poli. Foto IRJ

Výsledky, které jsou první podobnou kvantifikací, dokládají, že v nadprůměrně teplých letech míra ekonomické aktivity v bohatších státech globálního severu stoupala, kdežto v chudých tropických zemích naopak zpomalovala.

„Historická data jasně ukazují, že zemědělským plodinám se daří nejlépe a také lidé jsou zdravější a produktivnější, když nejsou teploty ani příliš nízké, ani příliš vysoké,“ vysvětlil spoluautor studie Marshall Burke pro BBC a ještě doplnil:

„Způsobů, jakými teplota ovlivňuje ekonomiku, je mnoho. Je například doloženo, že při příliš vysokých teplotách klesá produktivita práce i kognitivní výkonnost a naopak stoupá intenzita interpersonálních konfliktů.“

Jsou na místě reparace?

Stanfordská studie stihla od publikace v závěru dubna podnítit už četné reakce, z nichž část byla i negativní. Někteří z znalců totiž upozorňují, že je zavádějící mluvit v souvislosti s oteplováním o jakýchkoliv pozitivních důsledcích, jelikož dopad negativních eventuální pozitiva drtivě převáží.

Hlavní sdělení studie je ale bráno za nesporné. „Závěry této studie jsou konzistentní s tím, co víme již léta: že změny klimatu působí jako multiplikátor hrozeb a ještě zhoršují již existující problémy,“ uvedl k závěrům výzkumníku Happy Khambule z Greenpeace Africa. „Jinak řečeno, právě ti nejchudší a nejzranitelnější trpí změnami klimatu jako první a rozvíjející se země se musí vyrovnávat se stále extrémnějšími dopady změn klimatu na úkor vlastního rozvoje.“

Typickým příkladem je podle Khambuleho Mozambik, který byl letos zasažen již dvěma masivními tropickými cyklónami — nejprve připravila v březnu o život na devět set lidí cyklóna Idai, teď koncem dubna dalších čtyřicet obětí zahubila bouře Kenneth. Škody v Mozambiku jdou do miliard dolarů, mnohé části státu byly zcela zpustošeny a země se bude s následky vyrovnávat ještě po léta.

Podle Khambuleho by měli politici brát klimatickou krizi mnohem vážněji, než je tomu dnes a zajistit urychlený přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. „V dlouhodobém horizontu změny klimatu neprospívají nikomu. Budou-li pokračovat jako dosud, čekají nás nekontrolovatelné a nevratné změny k horšímu. Největší znečišťovatelé by proto měli emise rychle omezit.“

Podle spoluautora studie Burka by však nové doklady o vztahu změn klimatu a nerovnosti měly přispět také k probíhající debatě, zda a jak by bohaté státy, nesoucí historicky lví díl odpovědnosti za pozorované škody, měly dopady změn chudým státům kompenzovat. Podobné „klimatické reparace“ již v minulosti žádali delegáti zemí jako je kupříkladu Indie, v průběhu mezinárodních jednání o klimatu v rámci OSN.

Další informace:

BBC How global warming has made the rich richer

Science Global warming may boost economic inequality

National Geographic Inequality is decreasing between countries—but climate change is slowing progress