Změny klimatu poškozují daleko více chudé státy, doložila další studie
Josef PatočkaTým vědců ze Stanfordovy univerzity kromě jiného spočítal, že propast mezi bohatými státy severu a chudými jihu je kvůli klimazměně dnes asi o 25 procent větší, než by byla bez ní. Nejchudší státy přitom přispěly k oteplování nejméně.
Následky změn klimatu zasahují celý svět, ne na všechny ale dopadají stejně — nejhůře jimi trpí obyvatelé států chudého jihu, jež přitom daleko méně přispěli k začínajícímu klimatickému rozvratu. Nově to dokládá studie vědců ze Stanfordovy univerzity, která jako první propočítala dopad globálního oteplení na světovou ekonomiku a nerovnosti mezi státy. Zatímco chudé země v Africe a jižní Asii poznamenala podle ní změna klimatu silně negativně, dopady na ekonomický život v bohatých státech na severní polokouli byly doposud spíše mírnější. Některým hospodářským odvětvím severských států oteplování dokonce i pomohlo, byť jen na přechodnou dobu.
Konkrétně studie vypočítává, že propast mezi bohatým severem a chudým jihem je už dnes kvůli klimatickým změnám přibližně o 25 procent větší, než by byla bez nich.
Nejhůře jsou postiženy země v okolí rovníku: HDP Mauritánie či Nigeru by dnes podle výzkumníků bylo až o čtyřicet procent vyšší, nebýt narůstající teploty; Indie — která se letos zřejmě stane pátou největší ekonomikou na světě — měla pak v roce 2010 HDP nižší asi o 31 procent, Brazílie o 25 procent.
Celkově zároveň platí, že všechny země, jejichž historická produkce emisí nepřesahuje deset tun CO2 na osobu, změnou klimatu utrpěly s mediánovou redukcí HDP o 27 procent.
„Nejenže chudé země historicky neměly příležitost podílet se na výhodách, vyplývajících z vysoké spotřeby energie. Mnohé z nich jsou již dnes relativně chudší právě kvůli důsledkům spotřeby energie v bohatých zemích,“ shrnují autoři studie v průvodním komentáři.
Metodologie výzkumu a souvislost mezi teplotou a ekonomikou
Studie je výsledkem dlouholeté práce dvou výzkumníků: ekonoma Marshalla Burka a klimatologa Noaha Diffenbaugha. Tým vědců kolem této dvojice zkoumal vztah mezi teplotními a ekonomickými výkyvy ve 165 zemích světa v letech 1961 až 2010. Vycházel přitom z již dříve pozorované skutečnosti, že hospodářská aktivita je obecně nejčilejší v jakési ekonomické „Goldilockově zóně“ okolo teploty třinácti stupňů Celsia.