Sisyfovské Balvany spíše trapné než bludné

Ivan Štampach

Rituál udělování anticen Bludný balvan vypadá jako legrace, ale z jiného pohledu jej lze považovat za povýšené odsuzování kolegů z hlediska domněle vědeckých pravd. Jasná mysl bez předsudků se dokáže prosadit ve slušném dialogu.

V březnu se veřejnosti dvakrát připomněl spolek skeptiků Sisyfos. Jednou vlastní tradiční aktivitou, když v polovině měsíce opět uděloval bludné balvany. Podruhé ho připomněly před pár dny nemilé životní okolnosti — zemřel dlouholetý předseda a obhájce klubu v četných veřejných rozepřích, matematik Čeněk Zlatník.

Chtělo by se při této příležitosti pronést chválu na jasnou mysl, která se k užitečnému, prakticky uplatnitelnému poznání propracovává přes smyslové poznání upřesněné experimenty po hypotézy a teorie a případně (pokud by s tím ještě dnes někdo chtěl přijít) přírodní zákony. Potíž je však v logické chybě takového empirického postupu. Z toho, že se něco stane desetkrát, nevyplývá, že se to stane pojedenácté. Pokud proběhne stejné pozorování tisíckrát, je velmi pravděpodobné, že i tisící prvé pozorování bude stejné. Není to však jisté.

Potíže s hypotézami

Hypotéza z faktů nevyplývá. Hypotéza je úkon mysli, obvykle formulovaný ve slovech a jiných znacích, jímž vycházíme faktům vstříc. Žádný fakt ani soubor mnoha faktů hypotézu nepotvrzuje. Vypovídá-li však hypotéza o faktech, stačí jediné pozorování, aby ji zpochybnilo. Tak neúprosná je logika.

Jistě v případě nesouhlasu pozorování s ní badatelé hned hypotézu zbrkle nestornují. Pozorování se bude opakovat a zpřesňovat. Nakonec se však může stát, a zhusta se to stává, že hypotéza testováním úspěšně neprojde a je vyvrácena. Může být nahrazena hypotézou mírně upravenou, ale může dojít ke krizi a k vědecké revoluci. Revidují se teze dosud pokládané za jisté. Vytváří se nový celkový rámec, jak se to stalo s posunem biologie následkem poznatků Charlese Darwina a Ernsta Haeckela nebo s nástupem relativistické a kvantové fyziky.

Od doby, kdy bylo toto zjištění akceptováno, slýcháme od osvícených reprezentantů světa vědy, že datům lze vyjít v ústrety i tou nejbláznivější hypotézou, pod jedinou podmínkou, že je formulována tak, aby umožňovala své prověření, aby byla, řečeno esoterní mluvou profesionálů, testovatelná a konkrétně falzifikovatelná. Nezáleží na tom, jaká filosofie stojí za formulací nabízeného výkladu. Vše je přípustné a neexistují žádná vědecká dogmata.

Přichází-li někdo s něčím, co se tváří jako hypotéza, ale nenabízí možnost konfrontace s fakty, je třeba zjistit, je-li tu taková ambice, a pokud ano, je třeba upozornit na tuto nutnost, případně nabídnout možnost testování. Předkládá-li kdosi hypotézu a my víme, že byla vyvrácena takřečenými tvrdými daty a autor snad neměl příležitost se o tom dovědět, je třeba takovými údaji posloužit.

S oprávněností hypotéz jsou potíže. Za úspěšně testovanou, tedy (dosud) nevyvrácenou hypotézu se pokládá v praxi každodenního vědeckého provozu taková, kde rozpor nenastal ani po velkém a tradičně požadovaném počtu opakovaných pozorování.

Ve složitém světě intelektuální práce existují spory a nemají jednoduché řešení. Foto OTFW

Přírodní děj není stroj

Některé jevy v přírodě a snad všechny jevy z oblasti humanitních oborů jsou individuální. Stále stejný průběh lze očekávat tam, kde jde o mechanismus. Popsat přírodní děj jako mechanismus, tedy vlastně jako výtvor techniky, jako stroj, znamená redukovat pozorování. To, co je označeno jako nežádoucí, nahodilé, nepodstatné, nevýznamné, se prostě z úvahy vyloučí. O všech atomech vodíku a kyslíku (neřešíme-li různé izotopy) lze s velkou mírou jistoty říct, že se za určitých okolností sloučí v náležitém poměru ve vodu, ale můžeme to učinit jen proto, že atomy nemají žádnou individualitu. Není tento atom a tamten atom. Atom je myšlenková konstrukce a ta vždy vyhoví podmínkám.

Je sporné, nakolik lze o jednotlivých organismech uvažovat stejně. Příkladem může být působení homeopatik, které se vyvrací tím, že účinek u různých jednotlivců, v různých časech a za proměnlivých podmínek není stejný. Dokonalé nastavení všech okolností na stejnou hodnotu s jedinou experimentální proměnnou je sotva možné. Je těžko mít vše v organismu a jeho okolí pod kontrolou. A homeopati nemají takovou ambici. Zvažují, pokud si zbytečně nehrají na standardní vědu, individuální situace a o nich vypovídají. Zde scientističtí cenzoři vyvracejí, co snad nikdo netvrdí.

Kritiku z hlediska vědy je sotva korektní adresovat interpretacím skutečnosti, které nevznášejí nárok na to, že jsou vědecké ve smyslu standardní akademické vědy. Nemělo by stačit ani to, že výklady neodpovídají faktům. Všichni se natřásají smíchy. když připomínají Hegelův bonmot na námitku, že jeho filosofie odporuje faktům. Měl říct: Tím hůře pro fakta.

Není to však tak směšné, jak to vypadá. Latinské factum znamená něco, co je uspořádáno, umístěno, učiněno. A to pro filosofii není dogma. Ta může sledovat proces v mysli předcházející faktu, tu hru skutečnosti a poznání, která tvoří data a fakta. Mimovědecké, filosofické poznání může být radikálnější než racionální, vědecké.

Ve složitém světě intelektuální práce může docházet ke sporům. Kritika (souzení) nemusí být odsouzením (a potrestáním). Námitky nemusí být nepřátelským činem, ba mohou být pomocí a službou. Kdyby současný komercializovaný akademický prostor nebyl džunglí, v níž platí divošské zákony, mohl by skýtat příležitost pro kultivací lidské mysli.

Mýlícím se, někdy snad jen jinak interpretujícím stejnou zkušenost, sotva pomůže výsměch. Rituál udělování balvanů vypadá jako legrace, ale z jiného pohledu je to povýšené souzení a odsuzování kolegů z hlediska domněle vědeckých pravd. Je to v některých případech existenční ohrožování vědců zastávajících jiné názory. Pravda vědy je procesuální, mění se, podléhá kritice a sebekritice. Vědu nelze dogmatizovat, nechceme-li se ocitnout v ideologii. Jasná mysl bez předsudků nepotřebuje usilovat o moc a dokáže se prosadit ve slušném dialogu.

    Diskuse (57 příspěvků)
    JP
    Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
    April 1, 2019 v 12.12
    Naši sisyfovští vševědi
    Na té argumentaci všech takovýchto "sisyfovců", tedy popíračů nestandardních modelů skutečnosti a jmenovitě terapie, je především jedna věc až přímo groteskní: oni se odvolávají na striktní vědu - a přitom právě oni vůbec neberou na vědomí výsledky a zjištění moderních věd!

    Přinejmenším od objevu procesů v oblasti kvantové mechaniky, kdy informace o jednom kvantovém ději dosahuje s o u č a s n ě jiný kvantový děj, ať jakkoli vzdálený (bez ohledu na omezení rychlosti světla) - přinejmenším tedy od odhalení těchto fenoménů, kdy až tuto bezmála přímo "zázračnou" komunikaci současná věda nedokáže vysvětlit (pouze popsat) není fakticky možno s definitivní platností falzifikovat prakticky nic.

    Konkrétně homeopatie: skeptici odmítají uznat realitu homeopatie s argumentem, že v konečném substrátu po procesu potencializace už není třeba ani jediný atom původní látky. A přitom jim každý homeopat s naprostou samozřejmostí sdělí, že tím (terapeuticky) aktivním činitelem není ta či ona molekula pevné látky, nýbrž - samotná informace.

    Ovšem - i to je pouhá hypotéza; ale jak řečeno, tuto hypotézu není možno (za současného stavu lidského vědění) v žádném případě definitivně falzifikovat. To co skutečně všechno probíhá v našem vesmíru (a případně i ve vesmírech paralelních, naším vlastním vesmírem prostupujících) na úrovni mikrosvěta, energetických a informačních procesů, o tom stále máme jenom velice omezené znalosti. A je možno naprostým právem soudit, že už za nějakých tisíc let budou vědci potřásat s pobavením hlavami nad tím, jak my jsme dnes, při naší naprosté neznalosti, mohli propadnout iluzi, že jsme poznali skutečný charakter všech těchto procesů.

    Ještě jednou: tento dogmatismus těchto takzvaných "seriózních vědců" ve skutečnosti vůbec nereflektuje výsledky jejich vlastní vědy. Což je ostatně typickým příznakem všech dogmatiků, všech časů a všech směrů.
    HZ
    Helena Zemanová, dálný východ od Prahy
    April 2, 2019 v 7.0
    Prošla jsem si laureáty ceny za minulý rok a ať jsem se snažila sebevíc, nenašla jsem tam žádné styčné body ke Štampachově úvaze, zejména k jeho tezi, že sisyfovský výsměch představuje povýšené souzení a odsuzování kolegů z hlediska domněle vědeckých pravd a že v některých případech jde o existenční ohrožování vědců zastávajících jiné názory.
    Například Jana Šulu /alias Iana Sullu/ existenčně bludný balvan neohrozí. Doufám ale, že ho ohrozí žaloba podaná Českou lékařskou komorou, pokud opravdu autistům a lidem s roztroušenou sklerózou píchá za statisícové částky vakcínu neznámého složení.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    April 2, 2019 v 8.46
    Hodně špatný článek
    A ano, spolek Sisyfos dělá velmi záslužnou práci. A bohužel ale - vpravdě sisyfovskou.
    MP
    Martin Profant
    April 2, 2019 v 9.36
    To by byl hodně drsný aprílový žert. Zrovna k pohřbu Čenka Zlatníka.

    Ivan Štampach se bohužel nechal unést. Ano, ve vědě vždy existuje otevřenost pravdy -- ale právě tak existuje a na okraji vědy se přiživuje šarlatánství a idiocie. Pokud řeknu, že Maciej Giertych je šarlatán, když hlásá jako nesporný veděcký fakt, že dinisauři a lidé žili v jedné době, nemyslím, že by to bylo z pocitu nadřazenosti.

    Pro ty, co to nemuseli číst: Maciej Giertych, polský profesor dendrologie a někdejší poslanec Evropského parlamentu, spolu se svým synem, Romanem Gietychem (polský ministr školství 2006-2007) prosadil reformu výuky biologie na polských školách.
    Čeněk Zlatník tehdy o tom pánovi napsal do sysifoského bulletínu zasvěcený článek.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    April 2, 2019 v 10.38
    Sysifos nebo Sisyfos?
    Co je správně? Viděl jsem už obojí psaní.
    Eva Hájková, penzistka
    April 2, 2019 v 10.50
    Správně je Sisyfos.
    IH
    Ivo Horák
    April 2, 2019 v 10.56
    "Anticeny" jsou dnes žel "korektně" odbourávané, přitom však, myslím si, potřebné
    Už hodně dávno nemám snahu brát nikomu jeho víru, a to nejen náboženskou. Na druhé straně, jsme-li si vědomi moci finančního stimulu, musíme více hlídat a tvrději postihovat nepřijatelné podnikání, nepřípustné snižování nákladů (stejně jako jeho opak, ovšem), omezování problému na marketing, klamání a zavádění.
    MP
    Martin Profant
    April 2, 2019 v 11.1
    Pavlu Kolaříkovi
    Správně je Sisyfos, dokonce se to podle snad ještě platných zásad přepisu píše s kvantitou. A já jsem dysgrafik, takže se mi občas stane, že napíšu "sysifovský". Za to se zdejšímu čtoucímu publiku omlouvám.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    April 2, 2019 v 11.27
    Paní Hájkové a panu Profantovi
    Díky za informaci, nikdy si nejsem jistý. Budu si muset vymyslet nějakou mnemotechnickou pomůcku, abych si to zapamatoval.
    IH
    Ivo Horák
    April 2, 2019 v 13.15
    Panu Kolaříkovi
    Což třeba Libye?
    + Další komentáře