Meterologové ve středu a čtvrtek vyhlásili v Praze, Středočeském a Ústeckém kraji smogovou situaci kvůli vysokým koncentracím přízemního ozonu v ovzduší. Vysoké hodnoty ozonu mohou být komplikací pro lidi s dýchacími problémy, pro děti a starší osoby. Přestože koncentrace skleníkového plynu ve čtvrtek v noci klesla pod hranici nebezpečí, ekologové z Hnutí DUHA upozornili, že se podobné situace budou v budoucnu opakovat.

Hnutí DUHA pak dodává, že zdrojem látek, z nichž vzniká přízemní ozon, je přímo v ulicích měst automobilová doprava a uhelné elektrárny. K odvrácení letního smogu, který oproti zimnímu není v České republice tak častý, navrhují například podpořit veřejnou dopravu na úkor automobilové, zavést systematickou podporu obnovitelných zdrojů nebo zamezit udělení výjimek z nových evropských limitů pro znečištění ovzduší z uhelných elektráren.

„Se změnami klimatu a vlnami veder můžeme bohužel očekávat i častější letní smogy. Neměli bychom odevzdaně čekat. Stát a města by měly podporovat rychlou a pohodlnou veřejnou dopravu či elektromobily nahrazující překonaná auta se spalovacími motory a také odstavovat zastaralé a plýtvavé uhelné elektrárny, které vyrábějí elektřinu na vývoz a síť se bez nich obejde,“ řekl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Ministerstvo životního prostředí chce však namísto regulace průmyslu snižovat znečištění ovzduší pomocí rozšíření kotlíkových dotací. V oblasti dopravy ministr Richard Brabec (ANO) podporuje ekologizaci dopravy, zavádění nízkoemisních zón ve městech a elektromobilitu.

„Již nyní poskytujeme dotace na ekologickou veřejnou i soukromou dopravu, na zavádění nízkoemisních zón či na vypracování plánů regulace dopravy v případě smogových situací,“ uvedl v tiskové zprávě náměstek ministerstva Vladislav Smrž.

Riziko pro zdraví

Ekologům dává za pravdu také expert z Centra pro životní prostředí a zdraví Miroslav Šuta, který upozornil, že podle analýzy Evropské agentury pro životní prostředí má přízemní ozon v České republice na svědomí každoročně několik stovek předčasných úmrtí. V zemích EU se pak celkově jedná o přibližně dvacet tisíc úmrtí ročně.

„Kromě toho má ozón vážné ekologické i ekonomické dopady, neboť poškozuje také zdraví rostlin, ať už jde o zemědělské plodiny nebo o lesní porosty. Navíc ozón patří mezi významné skleníkové plyny. Znečištění ozónem se týká prakticky celé země, včetně horských rekreačních oblastí, jako jsou Krkonoše, Krušné hory nebo Šumava,“ řekl Miroslav Šuta.

Přízemní ozon vzniká chemickými reakcemi mezi oxidy dusíku a těkavými organickými sloučeninami, jež podporují horké letní dny, zvláště pokud jsou spojené s bezvětřím. Na vzniku ozonu se podle meteorologů podílejí také výfukové plyny, proto se s nadměrným množstvím ozonu potýkají spíše města a průmyslové aglomerace. Podle místa, kde byl poprvé popsán, je přezdíván losangeleský smog.