Zemanův kouř z trenek měl skrýt drahé jádro. Hrozí návrat do ruské sféry vlivu
Petr ŠtěpánekKouř z pálení trenek měl zakrýt jednání o výstavbě nových jaderných bloků v ruské režii. Jedná se o ekonomicky nesmyslný projekt, který by Českou republiku uvrhl do dlouhodobé geopolitické závislosti na Rusku.
Všem, kdo se posmívali Zemanově kohortě stojící nad doutnajícími rudými trenýrkami, by měl ztuhnout úsměv. Schůzka generálního ředitele ČEZ Beneše, premiéra v demisi Babiše a prezidenta Zemana nad budoucností ČEZ proběhla právě pod kouřovou clonou spálených trenek.
Zemanovi proruští poradci nedělají nic jen tak, pro nic za nic. V době kdy všichni komentátoři rozebírali, zda je pálení trenek důsledkem Zemanovy senility nebo Ovčáčkova buranství, řeší výše zmínění pánové letošní nabídku Rosatomu k výstavbě a spoluinvestování nových jaderných bloků. Že tak ruský státní jaderný gigant neučinil bez požehnání Kremlu, by mělo být jasné všem.
Rosatom je nyní na trhu stavitelů jaderných elektráren jedinou firmou bez výraznějších potíží. Stojí za ní Kreml i ruští oligarchové. Naproti tomu americký Westinghouse požádal o ochranu před věřiteli po zpackaném pokusu postavit jadernou elektrárnu v Jižní Karolíně a je v bankrotu.
Francouzská Areva nezvládla stavbu jaderné elektrárny ve Finsku, kde měla kontrakt na fixní částku a z průšvihu jí musí tahat francouzská vláda. Nedaří se jí ani britské dobrodružství v Hinkley Point, kde britskou vládou garantovaná cena jedné megawatthodiny dosahuje sto deset euro s inflační přirážkou. Jen pro srovnání, český zákazník platí za silovou elektřinu zhruba třicet euro za megawatthodinu.
Debata o dostavbě nových bloků v Dukovanech, případně v Temelíně se tak posouvá z oblasti energetiky a ekonomiky do oblasti geopolitické — tedy národní bezpečnosti. Opravdu je v zájmu země stát se závislou na Rusku ovládaném Putinem a oligarchy ruského státního kapitalismu? Podobná závislost v rámci sovětského bloku v minulém století skončila úplným hospodářským a politickým krachem zemí východního bloku.
Náklady na elektrárnu v Jižní Karolíně stouply z 9 miliard dolarů na 25 miliard dolarů a vedly k bankrotu Westinghousu. Podobně by narůstaly náklady na výstavbu zdejších jaderných bloků s tím, že garantem by byly vlády České republiky a Ruské federace. Pro závislost na Rusku není nic lepšího než desítky let se táhnoucí rozdělaný prodražovaný projekt, který rozděluje společnost.
ČEZ teď přišel s originálním řešením. Aktiva v podobě obnovitelných zdrojů a profitujících projektů chce vložit do dceřiné firmy, ze které by polovinu zisku čerpali soukromí akcionáři (49 %) a ztrátové uhlí a jádro by zůstalo ve státem vlastněné matce. Jakýsi tunel na druhou a i nové bloky by zaplatili obyvatelé České republiky dvakrát.
Poprvé jako daňoví poplatníci při výstavbě a podruhé jako spotřebitelé elektřiny v ceně odebraného proudu. Tohle všechno má zakrýt kouř ze Zemanových rudých trenýrek.
Je zajímavé, že země, která neumí postavit most, aby nespadl,
dálnici, aby se sama nezvlnila, jinou dálnici, aby neudělala úkrok stranou, si troufá na bezchybně provedenou stavbu jaderky.
Pokud máme firmy schopné dodat perfektní práci, proč je nepoužíváme i na další stavby?
Z jejich pohledu by asi bylo nepraktické chovat se jako zmíněná konkurence v potížích a stavbu zdržovat a prodražovat. Z tržního pohledu je jejich zájem zcela opačný -- postavit v daném termínu a za dohodnutou cenu funkční jednu dvě elektrárny (řekněme Maďarsko a ČR) a světový trh jim bude ležet u nohou.
Já osobně bych byl stokrát pro, kdyby bylo jisté, že každý nový jaderný kilowatt znamená nahrazený uhelný kilowatt.
Jenže jisté to není...
A za druhé, v autoritativním Rusku má Rosatom mnohem méně problémů s ekology všeho druhu.