Nedávno po mě kamarád chtěl, abych napsal něco kousavého o tom, že Faltýnek maluje obrazy. Obrazy jsou prý děsné, a dražil je za hrozné peníze. Podíval jsem se na web a zjistil, že obrazy, pokud se dá soudit z obrazovky, jsou ve standardu, který vystaví kdejaká místnost, co si říká galerie, a že aukce byla dobročinná. Článek jsem nepsal.

Faltýnek je v mocenském a patrně i finančním postavení, kdy by si mohl namísto malování dovolit například střílet chráněné nosorožce a z jejich rohu třít prášek věčné svěžesti pro svého šéfa. Jsem docela rád, že namísto toho maluje. Vůbec jsem rád za každý měšťanský a maloburžoazní projev představitelů Agrofertu.

Na Hradě se pálily červené trenýrky. Byly prý za jednu korunu zakoupeny od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zmíněný úřad pořádá na internetu aukce, kde si můžete koupit sadu páčidel doplněných kleštěmi stejně jako třeba mírně padající barokní sýpku.

Nabízely se i trenýrky? Jako ty, co vlály nad hradem? Kdyby ano, šly by na dračku. Spousta lidí by chtěla mít symbolický předmět. Mezi těmi nahoře jsou milionáři, kteří by za takovou věc dali hodně, protože z nějakých důvodů nemají rádi pana prezidenta.

↗

Kdyby se takové červené trenýrky daly na bílý podklad do krabicového rámu, byly by ozdobou kanceláře v kdejaké firmě. Repro DR

Kdyby se takové červené trenýrky daly na bílý podklad do krabicového rámu, byly by ozdobou kanceláře v kdejaké firmě. „A víte, jaký příběh se pojí s tímto dílem? Představte si, tyto trenky visely …“ Hned by ten člověk ve firmě vypadal zajímavější a konverzace by běžela.

Při atentátu na Andyho Warhola to schytaly obrazy Marilyn Monroe vyštosované za sebou. Obratem se střelily dráž jako „Prostřelená Marilyn“. Čím méně příběhů lidé zažívají, tím víc jsou schopní vyklopit za to, že nějaká věc příběh nese.

Dražba trenýrek, kdyby se jí pan prezident ujal s podobnou kreativitou jako Faltýnek zacházení se svými obrazy, mohla přispět na adresný dobročinný účel. Mohla být klidně symbolickou kapkou na rozpálený kámen státního dluhu. Namísto toho na spálení trenýrek stát prodělal kalhoty.

My, papeženci, máme s ohněm zkušenosti. Z doby temna prosvítá naše zvolání - hořiž hořiž Jene Huse, ať nehoří naše duše. Obecnou platnost má zjištění, že v zimě se u knižního táboráku rádi zahřejí nejen analfabeti, když je povinně naženete ven. V politice už zdomácnělo poznání, že skutečná a nevinná čarodějnice hoří stejně. Hlavní je mít sílu k hraničnímu řešení. Vždycky, když se někde pálilo, lidé ustrnuli. Ale o tom je zbytečné psát, věnujme se praktickým věcem.

Popel z trenýrek asi hodili do popelnice. Kdyby někdo chtěl následný trenýrkový kšeft, může ve zkumavkách prodávat „trenýrkový popel“. Klidně ho může vydávat za pravý, zjistit se to nedá a lže se obecně. To by se mohlo chytit. I symbolicky. Politika je plná popela ze spáleného spodního prádla. Ty trenýrky byly moc reálné.

Faltýnek se svými obrazy naložil dobře, což se nedá říci o tom, jak pan prezident naložil se svými trenýrkami. Vzhledem k tomu, že se obrazy politika Faltýnka dražily v době, kdy se jednalo o vládě s komunisty a pálily se červené trenky, mohou se vydražená díla nazývat „Faltýnek z červeného období“.

Agrofert:Hrad — 1:0.