Jana Kellera, na který jste dal odkaz, měl jste skončit v půlce druhého odstavce nad obrázkem.

Další pokračování Vašeho článku má k předmětnému článku Jana Kellera vztah jen velmi vágní a je převážně argumentací ad hominem.

Váš článek mi trochu připomněl slovník Rudého práva sedmdesátých let, když se v něm psalo třeba o Pavlu Tigridovi nebo o Pavlu Kohoutovi (viz "Kohout u nás dokokrhal").

Pokud to tedy dobře chápu, cílem vašeho článku bylo "přiložit polínko pod kotel nenávisti" proti Janu Kellerovi.

sice levicový liberalismus odsuzuje, ale sám ho nepřiznaně používá:

"Neškodní čeští muži? ... Do toho, pánové, dejte si ještě skleničku – dodá vám to odvahy a ještě se na to budete moct vymluvit... Mělo by nás znepokojovat, proč žádný takový lynč neprobíhá u nás. Asi tu žijí jenom neškodní muži."

http://denikreferendum.cz/clanek/26433-zeme-zaslibena-neskodnemu-poplacavani-po-zadku

Díky za článek. K tomu:

"Je to lživě podsunutá motivace a lživé je i tvrzení, že v kulturně pestré společnosti se jednotlivé kultury rozplynou a zmizí."

Máte pravdu. Mně nacionalismus připadá trochu úsměvný, je to asi jako když se rodiče snaží svým potomkům vnucovat něco, co má pro rodiče nostalgickou hodnotu, bez ohledu, zda to ty děti skutečně chtějí.

Takže se takhle hájí třeba Hukvaldy bez mešity. Ale našim dětem to asi bude jedno, že tam stojí mešita, stejně jako nám je jedno, že tam stojí kostel a ne třeba keltský chrám. Nová generace si nestýská po nerealizovaných cestách historie.

Zjednodušeně je snad možno říci, že existují dva přístupy, jak se snažit napomáhat dobru ve světě.

Ten první přístup bych označil jako "myslet to s bližním dobře", ten druhý jako "mít pravdu při řešení problémů světa".

Ačkoliv se snad někomu může zdát, že uvedené dva přístupy nejsou protikladné, a navíc ten první - narozdíl od druhého - vypadá velmi skromně a bezmocně při řešení těch velkých problémů, domnívám se, že při pravdivém zaujetí toho prvního postoje může být člověk veden k pokornému opouštění potřeby prosadit svá řešení problémů, zatímco v tom druhém případě ("mít pravdu při řešení problémů světa") je už obsažena samozřejmá náchylnost považovat svá řešení za nejlepší.

První postoj pak snad může vést k lásce - "k bytí v pravdě" ve významu "pravdivého prožívání vztahu" (nikoliv k tomu "mít pravdu" ve významu rozumové pravdy), druhý postoj pak ke lži (jsem nasměrován nalhávat si, že mám pravdu a druzí ji nemají) a k nenávisti (k nenávisti vůči lidem s nějakou "konkurenční pravdou").

Zažívání pocitu respektu ze strany nositelů odlišných názorů je pro většinu lidí základním předpokladem k porozumění odlišným stanoviskům. Pokud tento pocit respektu ze strany názorového oponenta nemají, vede to k tomu, že i oni se "přepnou" z módu otevřenosti vůči neznámému a osobně neprožitému do módu obrany a protiútoku. "Myslet to s bližním dobře" tedy znamená být si vědom i tohoto aspektu.

--------------------------

Při čtení Deníku Referendum mívám občas pocit, že preferován je spíše ten druhý přístup. Ten ale (podle mého názoru) vede ke lži a k nenávisti.

Ono by ovšem vůbec nezaškodilo, pane Nusharte, kdybyste i Vy sám alespoň občas jednal podle toho Vámi vytčeného hesla. To jest, kdybyste si dal alespoň trochu větší námahu s tím, pochopit názory které se Vám nelíbí, a kdybyste právě Vy se alespoň občas vzdal nároku na to, vlastnit tu Jedině Správnou Pravdu.

Článek pana Batelky jsem pochopil tak, že jeho cílem je "přiložit polínko pod kotel nenávisti" proti Janu Kellerovi, a to se mi pochopitelně nelíbí (bez ohledu na můj názor na Jana Kellera).

Nedělám si ale nárok, že je to jediné správné pochopení tohoto článku. Někdo jiný ho jistě může pochopit jinak.

Jak jste tento článek pochopil Vy?

nejsou "lidé, jejichž politické metody jsou zcela vědomě a systematicky založeny na lži a nenávisti a nepřizvukují nacionalistickým, islamofobním a xenofobním populistům".

Přesto na ně kulturní levice docela jednotně zaútočila, a to proto, že měli prostě jen trochu odlišné názory (v době rozvíjející se migrační krize).

Dovolím si zobecnit: kulturní levice bude pravděpodobně útočit na každého, kdo má odlišný názor, bude se snažit takové lidi společensky znemožnit. Nemohu si pomoci, vidím v tom strategii jejich boje.

Rád se nechám přesvědčit, že se mýlím. (Očekávaný útok ale spíše podpoří toto mé mínění.)

Pane Nusharte, v mé poznámce nešlo v prvé řadě o samotný text R. Batelky, nýbrž o to, že jestliže Vy hlásáte a vyžadujete princip chápavosti vůči odlišným názorům, že by neškodilo kdybyste tentýž princip v prvé řadě dodržoval Vy sám.

Co se pak Batelkova článku týče, ten vyšel - zcela logicky a odůvodněně - z toho, že je to Keller sám, kdo kolem sebe šíří nenávist, a to z ryze xenofobních důvodů; a proti tomu se Batelka plným právem postavil.

Nevím, co by na tom mělo být tak nejasného. Abychom pociťovali nějaké "pochopení" vůči těm kteří kolem sebe šíří zlobu a nenávist vůči ostatním - tak to by se po nás žádalo přece jenom poněkud příliš mnoho. Jsou hranice slušného chování, za kterými už prostě žádné "pochopení" vůči názoru druhého neplatí.

že kulturní levice má snahu společensky znemožnit ty, které považuje za nositele xenofobních a nenávistných postojů, odehrává se to výhradně v jejím prostoru.
Rozhodně nemá tu sílu zapůsobit ve stejném rozsahu a stejně úderně jako oni.

Že je Jan Keller padouch, to přece všichni čtenáři Deníku Referendum vědí už dávno.

Z tohoto pohledu je tedy ten článek pana Batelky nadbytečný.

Nebo je snad třeba to vědomí o padoušství Jana Kellera nějak neustále udržovat?

"... odehrává se to výhradně v jejím prostoru."

Jsem pro to, aby existoval prostor, ve kterém se různé demokratické názory mohou (mírumilovně) střetávat.

Zapouzdření vede k radikalizaci.

"... lživé je i tvrzení, že v kulturně pestré společnosti se jednotlivé kultury rozplynou a zmizí."
Odlišný NÁZOR je zde označen za LEŽ.

Lhát se dá například o minulosti, nebo o svých záměrech. O tom, co nastane v budoucnu, se dá spekulovat, mít na to nějaký názor, utvořený například na základě zkušeností s podobnými jevy, v jednotlivých případech jasně vymezených jevů se o budoucnosti dá hovořit i s poměrně velkou jistotou. Je také popřípadě možné snažit se někoho přesvědčit o tom, že v budoucnu nastane něco, co si sám ve skrytu nemyslím.

Umí tedy pan Batelka číst Kellerovy myšlenky, aby ho mohl obvinit z toho, že o budoucnosti říká něco jiného, než co si o ní sám myslí?

než aby ho bylo možno s nějakou relativní jistotou prohlašovat za pravdivé či nepravdivé. Zda se nějaká kultura mezi ostatními rozplyne či nerozplyne, to záleží na mnoha dalších okolnostech.

Zkusil bych to srovnat třeba s bakteriálními či s rostlinnými kulturami...