Předseda Akademie věd, fyzikální chemik Jiří Drahoš, oznámil několik dní po vypršení svého funkčního období v Akademii kandidaturu na prezidenta ČR. Ačkoli spektrum kandidátů zřejmě ještě není uzavřeno, z mnoha důvodů má slušnou šanci porazit dosud největšího favorita voleb, stávajícího prezidenta Miloše Zemana.

Profesor Jiří Drahoš je úspěšný a uznávaný vědec, má na kontě mimo jiné čtrnáct patentů a šest desítek statí v mezinárodních periodikách. Předsedou Akademie věd byl po dvě funkční období. Jako kandidát na hlavu státu bude působit solidně a důvěryhodně, což vyniká zvláště ve srovnání s Michalem Horáčkem s jeho až příliš pestrým životopisem.

Nuda nebude

Jako jeho handicap se nejčastěji uvádí nulová zkušenost s politikou. V této věci může Drahošovi paradoxně pomoci Miloš Zeman. Ten byl zvolen do velké míry díky své minulosti jednoho z čelných politiků polistopadové doby, člověka s velkou politickou zkušeností. Ve funkci se ale dosud prezentoval spíše neprofesionálním a nezřídka až ostudným chováním, špatným výběrem spolupracovníků a celkově neklidným a chaotickým působením, což může řadu voličů ovlivnit k upřednostnění lidsky slušné a klidné, byť politicky méně vyhraněné hlavy státu.

Výsledek voleb bude do velké míry záviset na tom, zda soupeři Miloše Zemana dokážou oslovit jádro jeho elektorátu — obyvatele venkova a chudších regionů, typicky třeba na Severní Moravě a ve Slezsku. I zde má Jiří Drahoš jednu nezanedbatelnou výhodu: pochází totiž z Jablunkova v Moravskoslezském kraji, kde také svoji kandidaturu oficiálně oznámil. Pokud se v kampani zaměří převážně na regiony — podporu v Praze a velkých městech bude mít zřejmě zaručenou — jeho šance se výrazně zvýší.

↗

Profesor Jiří Drahoš je úspěšný a uznávaný vědec, má na kontě mimo jiné čtrnáct patentů a šest desítek statí v mezinárodních periodikách. Foto ceskatelevize.cz

Při volbách pravděpodobně nebude hrát roli další uváděná Drahošova nevýhoda, totiž fakt, že není obecně známou osobností. To se po jeho vstupu do kampaně během několika týdnů až měsíců změní a v době voleb bude již Drahoš na stejné úrovni s ostatními kandidáty. Ministr Zaorálek se mýlí, když soudí, že nemá šanci ten, kdo není již teď obecně známý. 

Je možné, že Jiří Drahoš nakonec bude mít podporu napříč politickým spektrem. Podporu Drahošově kandidatuře ještě před jeho oznámením kandidatury naznačil — byť ne úplně přímo — předseda Senátu Milan Štěch. Bude zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet postoj dalších představitelů ČSSD.

Více ale může Jiřímu Drahošovi pomoci odstup, který si zatím udržuje od politických stran včetně těch, které by ho rády oficiálně podpořily. Podpora stran je přímé volbě českého prezidenta spíše nevýhodou, jak ukázaly i výsledky všech stranických kandidátů — s výjimkou Karla Schwarzenberga — v minulých volbách. Tuto skutečnost dobře pochopil Michal Horáček, který svou kritiku Drahoše vede tak, že představuje akademika jako kandidáta institucí a politických stran.

Důležité také bude, zda se mu podaří udržet transparentní financování kampaně a dá si pozor na takové podporovatele, kteří by mu mohli spíš uškodit. Již v prvních hodinách po ohlášení kandidatury se přihlásili někteří potenciální sponzoři. Podpora majitele firmy Jablotron Dalibora Dědka nebo mecenáše Libora Winklera by Drahošovi zřejmě neublížila.

Z prvních reakcí na Drahošovo ohlášení kandidatury mě zaujaly dvě věci. Útoky hradního mluvčího Ovčáčka, který za čerstva označil nového Zemanova soupeře za „fíkus“ a produkt médií, a především čtenářské hlasování na serveru Novinky.cz, jehož čtenáři jsou většinou velmi nakloněni stávajícímu prezidentovi. Jiří Drahoš je přijatelným kandidátem pro více než dvě třetiny z nich.

Do voleb je samozřejmě ještě daleko, mnohé se může přihodit. Čeká nás řada vypjatých okamžiků a mediální vřavy, zejména kolem velkých výročí v druhé polovině roku, a samozřejmě také sněmovní volby. Zdá se být ale jasná přinejmenším jedna věc: prezidentské volby v lednu 2018 nebudou nudné a dopředu jasné.