Svět v roce 2016 zaplavila vlna silácké politiky, která rozděluje lidi a využívá i rozdmýchává nenávist vůči ohroženým skupinám. Jedná se o mimořádně nebezpečný jev narušující samotné základy poválečného uspořádání světa postaveného na lidských právech. Přibližně takovýmito slovy charakterizuje známá lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) dle ní nejzávažnější obecný trend, jenž se v uplynulých dvanácti měsících projevoval zejména v západním světě. Tematickou výroční zprávu představila AI v aktuálním týdnu v Paříži.

„Hranice toho, co je přijatelné, se posunuly. Politici bezostyšně a aktivně pomáhají legitimizovat různé druhy nenávistné rétoriky a politických opatření proti lidem na základě jejich totožnosti. Na vzestupu je misogynie, rasismus i homofobie,“ zhodnotil generální tajemník Amnesty Salil Shetty v rozhovoru pro BBC.

Zosobněním nového typu „vzteklé a rozvratné“ politiky byl podle AI loni Donald Trump. Zároveň ale organizace upozorňuje na podobně kontroverzní opatření maďarského premiéra Orbána proti uprchlíkům, na utužování režimu tureckým Recepem Erdoğanem po loňském pokusu o puč či na krvavou protidrogovou kampaň Rodriguea Duterteho na Filipínách, jež připravila o život i mnoho zcela nevinných lidí.

„Cynická rétorika nenávisti, strachu a rozdělování lidí na ‚nás‘ a ‚je‘ nabyla ve světě vlivu a intenzity, jakou jsme nepozorovali od třicátých let,“ uvedl Salil Shetty pro BBC dále a pokračoval:

„Vynořuje se nám tu nový světový řád, v němž jsou lidská práva údajně na překážku ‚národním zájmům‘. Mezinárodní společenství je navíc čím dál neschopnější účinně reagovat na páchání zvěrstev, což otevírá dveře zločinům, jež by mohly připomínat ty z nejtemnějších kapitol lidských dějin,“ doplnil Shetty v narážce na třiadvacet zemí, jež se v loňském roce dopustily válečných zločinů.

Šestatřicet zemí porušilo dle AI v roce 2016 také mezinárodní právo, když se dopustily zahánění uprchlíků zpět do válečných zón.

Zvláště pak zpráva odsuzuje nečinnost mezinárodního společenství tváří v tvář Ruskem podporovanému bombardování syrského Aleppa v závěru loňského roku, kdy byly podle ní proti civilistům používány také chemické zbraně a těžké protibunkrové pumy. Zpráva tvrdí, že tato nečinnost „připomíná podobná selhání ve Rwandě a Srebrenici v letech 1994 a 1995,“ a obviňuje velmoci zastoupené v bezpečnostní radě OSN, že se nejsou schopné dohodnout, zatímco civilisté trpí.

Západ má problém