Míra využívání nenávisti v politice začíná připomínat 30. léta, varuje AI
Josef PatočkaAmnesty International dochází v výročním hodnocení nejvýznamnějších loňských událostí a trendů z hlediska lidských práv k mimořádně tíživým závěrům. Nebývale vážný problém trápí dle ní nově i západní demokracie.
Svět v roce 2016 zaplavila vlna silácké politiky, která rozděluje lidi a využívá i rozdmýchává nenávist vůči ohroženým skupinám. Jedná se o mimořádně nebezpečný jev narušující samotné základy poválečného uspořádání světa postaveného na lidských právech. Přibližně takovýmito slovy charakterizuje známá lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) dle ní nejzávažnější obecný trend, jenž se v uplynulých dvanácti měsících projevoval zejména v západním světě. Tematickou výroční zprávu představila AI v aktuálním týdnu v Paříži.
„Hranice toho, co je přijatelné, se posunuly. Politici bezostyšně a aktivně pomáhají legitimizovat různé druhy nenávistné rétoriky a politických opatření proti lidem na základě jejich totožnosti. Na vzestupu je misogynie, rasismus i homofobie,“ zhodnotil generální tajemník Amnesty Salil Shetty v rozhovoru pro BBC.
Zosobněním nového typu „vzteklé a rozvratné“ politiky byl podle AI loni Donald Trump. Zároveň ale organizace upozorňuje na podobně kontroverzní opatření maďarského premiéra Orbána proti uprchlíkům, na utužování režimu tureckým Recepem Erdoğanem po loňském pokusu o puč či na krvavou protidrogovou kampaň Rodriguea Duterteho na Filipínách, jež připravila o život i mnoho zcela nevinných lidí.
„Cynická rétorika nenávisti, strachu a rozdělování lidí na ‚nás‘ a ‚je‘ nabyla ve světě vlivu a intenzity, jakou jsme nepozorovali od třicátých let,“ uvedl Salil Shetty pro BBC dále a pokračoval:
„Vynořuje se nám tu nový světový řád, v němž jsou lidská práva údajně na překážku ‚národním zájmům‘. Mezinárodní společenství je navíc čím dál neschopnější účinně reagovat na páchání zvěrstev, což otevírá dveře zločinům, jež by mohly připomínat ty z nejtemnějších kapitol lidských dějin,“ doplnil Shetty v narážce na třiadvacet zemí, jež se v loňském roce dopustily válečných zločinů.
Šestatřicet zemí porušilo dle AI v roce 2016 také mezinárodní právo, když se dopustily zahánění uprchlíků zpět do válečných zón.
Zvláště pak zpráva odsuzuje nečinnost mezinárodního společenství tváří v tvář Ruskem podporovanému bombardování syrského Aleppa v závěru loňského roku, kdy byly podle ní proti civilistům používány také chemické zbraně a těžké protibunkrové pumy. Zpráva tvrdí, že tato nečinnost „připomíná podobná selhání ve Rwandě a Srebrenici v letech 1994 a 1995,“ a obviňuje velmoci zastoupené v bezpečnostní radě OSN, že se nejsou schopné dohodnout, zatímco civilisté trpí.
Západ má problém
Mimořádně znepokojivá byla dle Amnesty International v roce 2016 skutečnost, že se porušování lidských práv dopouštěly v podstatné míře i vyspělé demokracie jako Spojené státy, Velká Británie, nebo Francie.
„Nelze skutečně říct, že by na tom některá část světa byla hůře než jiná,“ zhodnotila pro Deutsche Welle Tirana Hassanová, jež se v organizaci věnuje humanitárním krizím. „V roce 2016 jsme sledovali globální trend postupného úpadku lidských práv. Tomu je třeba učinit konec,“ uvedla dále.
Na vývoji v USA kritizuje Amnesty zejména Trumpův kontroverzní výnos, který do země zakázal vstup obyvatelům sedmi muslimských zemí, a přímo tak podle organizace navazuje na prezidentovu „nenávistnou a xenofobní předvolební rétoriku“. Trumpova vláda na zprávu dle BBC reagovat nechtěla.
V Británii přitom pokračuje podle AI varovný trend stále důslednějšího sledování občanů tajnými službami, které k tomu v loňském roce dostaly výrazně rozšířené pravomoci. Za ostudné označuje AI rovněž rozhodnutí vlády premiérky Theresy Mayové zastavit přijímání uprchlíků z válečných zón, především dětí, jež se ztratily svým rodinám.
Volba Paříže k představení zprávy ovšem také nebyla náhodná — francouzská Amnesty International tvrdí, že v zemi dochází k postupnému potlačování individuálních práv ve jménu bezpečnosti. Vláda prezidenta Hollanda ale nařčení odmítá s tím, že kvůli opakujícím se teroristickým útokům byla všechna podniknutá opatření nezbytná.
České přešlapy
Zpráva AI hodnotí kriticky i některé aspekty vývoje v České republice. Upozorňuje například na to, že přes dílčí změny k lepšímu stále pokračuje diskriminace Romů v přístupu ke vzdělání, tedy především nespravedlivé umisťování romských dětí do zvláštních škol. Kritizuje rovněž, že česká vláda navzdory doporučením OSN neprovedla žádné kroky k odškodnění romských žen, které byly podrobené nucené sterilizaci.
Dále si zpráva AI v souvislosti s naší zemí všímá dubnového útoku neonacistů na hate-free zóny v Praze a následných solidárních demonstrací. Stejně tak upozorňuje na incident v Jiřetíně pod Jedlovou, kde muž střelbou do vzduchu a rasistickými urážkami obtěžoval účastníky romského dětského hudebního tábora.
V České republice pak též pokračuje dle zprávy rutinní praxe zadržování migrantů v nevyhovujících detenčních centrech. AI si všímá i faktu, že prezident Zeman nadále využívá protiuprchlické rétoriky a označuje žadatele o azyl za hrozbu, přestože země dosud přijala jen dvaapadesát uprchlíků.
Pozitivní příklady
Navzdory celkově vážnému obratu k horšímu se podle zprávy událo ve světě v uplynulém roce rovněž několik inspirativních aktů. Zpráva upozorňuje zejména vývoj v africké Gambii, kde se místnímu protestnímu hnutí podařilo po zfalšovaných volbách svrhnout dvaadvacet let trvající diktaturu.
AI poukazuje také na odvážný protest etiopského sportovce Feyisy Lilesy, který se zkřížením rukou před cílovou páskou odhodlal upozornit na utrpení svého mateřského kmene Oromů, jež v Etiopii čelí národnostnímu útlaku.
Jmenovitě pak zpráva připomíná ještě i příběh Anáse Al-Baši, „klauna z Aleppa,“ který se v bombardovaném městě rozhodl navzdory nebezpečí zůstat aby těšil a rozveseloval tamní děti. Baša loni v prosinci zahynul během jednoho z náletů.
„Tvrzení, že lidská práva jsou nějakým elitářským projektem, se nakonec ukážou jako prázdná. Instinktivní lidská touha po svobodě a spravedlnosti jen tak nezmizí,“ uvádí zpráva AI ve svým závěrečných pasážích.
Další informace:
The Guardian Toxic political agenda is dehumanising entire groups, Amnesty warns
BBC News Divisive political rhetoric a danger to the world, Amnesty says
Deutsche Welle Amnesty: ‚The world in 2016 became a darker place‘
Amnesty International ‚Politics of demonisation‘ breeding division and fear