V posledních letech jsme svědky masivního a všestranného rozšíření nejen počítačů jako takových, ale i postupného opatřování dalších přístrojů, nástrojů a předmětů čím dál tím výkonnějšími čipy a senzory. Souběžně s tím dochází k rozšíření a zrychlení internetu, který používají za pomoci zmíněných přístrojů k interakci jak lidé, tak lidé s přístroji, ale stále častěji i přístroje samotné mezi sebou.

Velká část lidské interakce se přesouvá do digitálního prostoru a přitom vznikají obrovské objemy digitálních dat, jejichž algoritmická analýza slibuje nové poznatky o chování člověka i zákonitostech všemožných jiných procesů. Souhrnně se tomuto komplexu fenoménů říká digitalizace, hovoří se také o nástupu digitální éry či přímo příchodu digitální revoluce.

Tento vývoj nezůstává bez následků pro fungování hospodářství, jak v oblasti výroby, tak služeb — a to s sebou přináší odpovídající proměny práce.

Ve sféře průmyslové výroby a na ní bezprostředně navázaných služeb hovoříme o takzvaném Průmyslu 4.0. Dochází k zavádění chytrých výrobních linek schopných autonomně komunikovat přes internet a pomocí různých senzorů jak se sebou navzájem, tak se součástkami a polotovary, ale například i nákupem, logistikou a prodejem nebo dokonce koncovým uživatelem.

Informace získané touto komunikací jsou chytrá výrobní zařízení schopna samostatně vyhodnotit a vyvodit z nich bezprostřední závěry pro běžící výrobu, aniž by do toho musel zasahovat člověk. Tak si systém například umí všimnout, že ta která součástka dochází a je potřeba objednat další, což sám automaticky provede, nebo pozmění způsob výroby na základě hlášení uživatele výrobku, že se ve výrobě někde děje chyba. Člověka je v takové chytré továrně potřeba čím dál méně, zůstávají na něj zejména dohled na celý systém a jeho případná oprava.

Digitalizace se ale dotýká i služeb v podstatě všeho druhu. Celá řada služeb napojených na výrobu je ohrožena automatizací, protože lidé vedoucí statistiky o výrobě nebo doobjednávající docházející součástky jsou postupně nahrazováni automatizovanou datovou komunikací.

Jiných služeb spjatých s výrobou se zase týká fenomén takzvaného crowdsourcingu: úkony, na které měly firmy dříve vlastní oddělení, jsou rozporcovány na jednotlivé malé zakázky, které jsou pak soutěženy externě přes digitální platformy. O ty se může přihlásit kdokoli z potenciálně globálního davu (crowd) novodobých digitálních nádeníků, kteří již nejsou ničí zaměstnanci s odpovídajícím zajištěním.