Pro proces opatřování čím dál tím většího množství přístrojů, nástrojů a předmětů stále výkonnějšími počítačovými čipy napojenými na internet, se vžívá jméno „digitální revoluce“. Její důsledky pro životy jednotlivců i fungování společnosti budou přinejmenším stejně převratné, jako byly důsledky industrializace v 18. a 19. století.

Jádrem digitalizace jsou data, která počítačovými čipy vybavené předměty shromažďují o své činnosti, respektive o aktivitách svých uživatelů, a dokáží si je s pomocí internetu mezi sebou posílat. Odhaduje se, že do roku 2020 bude takových předmětů na světě připojeno na 50 miliard — od výrobních linek přes počítače, chytré telefony, hodinky a brýle až po ledničky nebo zrcadla.

Informací a dat vzniká při jejich provozu obrovské množství — proto bývá celý fenomén označován jako „big data“. Tím skutečně revolučním na procesu digitalizace je však až analýza těchto dat. Jejich velké množství zaručuje přesnost výsledků a umožňuje objevovat prozatím skryté souvislosti a jejich využití v prakticky veškerých oblastech lidského žití.

Sběr a vyhodnocování dat, posílání a příjem informací mezi jednotlivými přístroji a jejich schopnost podle vlastních či přijatých dat samostatně řídit svoji činnost, to vše urychluje automatizaci a přibližuje vznik umělé inteligence. Velký posun se za pomoci masového sběru dat a jejich analýzy očekává v poznání o člověku — fungování jeho fyzična, myšlení, chování a rozhodování. V Německu bývá v této souvislosti vykreslován obraz takzvaného „skleněného člověka”.

Kdo ví, co chci

Lepší porozumění člověku může přinést velké množství pozitivních efektů. Celou řadu služeb (včetně těch veřejných) bude možné zefektivnit a přiblížit jejich uživatelům. Nejznámější je v této souvislosti příklad internetových gigantů Googlu, Amazonu nebo Facebooku. Ti používají informace o svých uživatelích k personalizované nabídce služeb a produktů.

Příkladů je ale daleko více. Ve veřejné dopravě bude na základě nasbíraných informací o cestujících a jejich preferencích možné přizpůsobit jízdní řády jejich skutečným potřebám. Realizovatelný se ale začíná jevit i scénář, kdy by se veřejná doprava dokonce mohla v budoucnu místo pevnými jízdními řády řídit aktuálními preferencemi zájemců o přepravu zaslanými a vyhodnocenými v reálném čase.

Převratné změny se očekávají také ve zdravotnictví, což lze vyčíst mimo jiné na obřích investicích IT gigantů jako IBM, Google nebo Apple do vývoje technologií v této oblasti. Již nyní existuje velké množství aplikací, které ukládají a vyhodnocují nejrůznější informace o fyzickém stavu svých uživatelů od tepu, kvality spánku nebo počtu za den udělaných kroků.