Údiv. Rozčilení. A hlavně zoufalství. Apokalyptické pocity nejen na sociálních sítích vyvolala v milionech Brazilců nejnovější krize. Tentokrát se nejednalo ani o čím dál viditelnější krizi ekonomickou, ani o stále absurdnější krizi politickou. Byla to krize doslova virtuální, jež ochromila brazilskou společnost. Soudním nařízením totiž došlo k zablokování aplikace WhatsApp.

WhatsApp v Brazílii není obyčejná aplikace. Je to zdaleka nejpopulárnější způsob komunikace, využívaný více než sto miliony lidmi. „Používáš WhatsApp?“ je jedna z nejobvyklejších a zároveň nejzbytečnějších otázek, s jakou je možné se v zemi setkat. Podle různých průzkumů má aplikaci nainstalovanou přes devadesát procent všech uživatelů mobilního operačního systému Android a počet uživatelů mimo venkovské oblasti se blíží sto procentům.

Nepoužívá se zdaleka jen k soukromé konverzaci: skupiny na WhatsAppu bývají klíčovou součástí komunikace mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, mezi profesory a studenty, mezi odboráři, aktivisty, novináři... A samozřejmě mezi rodinnými příslušníky napříč generacemi a regiony.

V Brazílii je naprosto běžná mobilita mezi jednotlivými státy a aplikace představuje jeden z nejlepších způsobů, jak udržovat kontakt na velké vzdálenosti. Zvlášť když se vezmou v potaz extrémně vysoké ceny volání a psaní textových zpráv (v průměru pětkrát vyšší než třeba ve Spojených státech), znásobené zvýšenými sazbami napříč státy federace. Kvalita tradičních mobilních služeb taky není nejvyšší a levnější operátoři poskytují méně spolehlivé pokrytí.

WhatsApp je zadarmo (případně za symbolickou částku), má jednoduché rozhraní, umožňuje komunikaci prostřednictvím zpráv i hlasových služeb a konzumuje velmi nízké množství dat ve srovnání s konkurencí. Navíc je mezinárodní: funguje tedy nejen pro spojení s příbuznými a přáteli v jiných brazilských státech, ale i v zahraničí.

Není proto divu, že zastavení činnosti nejpopulárnější aplikace v zemi vyvolalo takové vášně a takovou pozornost, že o něm diskutovali i poslanci a senátoři v Kongresu. Na Twitteru rychle získal na oblibě hashtag #PrayForWhatsAppa především #Nessas48HorasEuVou (#TyhleDvaDnyBudu), kde uživatelé spřádali plány, jak využijí nečekaně nabitý čas. Někteří se domnívali, že by snad konečně mohli osobně poznat členy své rodiny a spolubydlící, další uživatelé se brzy nicméně rozpomněli, že ještě existuje Netflix.

Politické pozadí

Pro Brazilce rozhodnutí soudu mělo i velmi symbolický rozměr. Jako by odrážel všechno to, co na své zemi v posledních letech čím dál hlasitěji kritizují. Slavná televizní herečka Fernanda Paes Leme vystihla pocity řady lidí, když napsala: „Brazílie je země, které se podařilo rozbít i WhatsApp.“ V podobném duchu tisíce lidí sdílely meme s nápisem: „Brazilská justice dokáže zablokovat WhatsApp. Ale nedokáže zablokovat hovory z věznic. Typická Brazílie.“

Jako kdyby rozhodnutí jednoho nejmenovaného soudce odráželo intenzivně pociťovanou beznaděj, kterou společnost přinejmenším od neúspěchu „Salátové revoluce“ stále více reflektuje. Po letech naděje spojované s ekonomickým růstem a rekordním pádem chudoby se Brazílie opět pro vlastní obyvatele stala synonymem zkorumpovaného a navíc nefungujícího státu, který dobře slouží pouze zájmům bohatých a vlivných.

V tomto konkrétním případě velkých telefonních operátorů. Soudní blokace populární aplikace sice přišla ve spojení s údajnou neochotou společnosti poskytnout data z konverzací muže napojeného na významný drogový kartel. Ale není žádným tajemstvím, že hlavní telekomunikační společnosti vytáhly do kruciáty proti WhatsAppu už dávno.

Dosud neznámý soudce podle mínění mnohých jen plnil přání dominantních operátorů, kteří sami připravují hromadnou žalobu a aplikaci označují jako „pirátskou“. Cílem je samozřejmě udržení vysokých cen a likvidace konkurence, k čemuž využívají nejen právních prostředků — na konci loňského roku například všichni operátoři naráz začali místo zpomalení po vyčerpání datových balíčků v řádu minut úplně odstřihávat uživatele od internetu a nutit je kupovat si za desítky korun data navíc.

Brazilce může alespoň těšit, že zatímco odstřižení od internetu u soudů ve většině států prošlo, život bez WhatsAppu trval místo osmačtyřiceti hodin pouhých dvanáct. Jiný soudce totiž nařízení zřejmě pod vlivem veřejného tlaku zrušil jako přehnané a nedostatečně odůvodněné. Jenže společnost znechucená nepříjemnou epizodou by měla mít jeden větší důvod k obavám a případným hlasitým protestům. Zablokovaný WhatsApp se dá snadno obejít, případně nahradit; konkurenční Telegram se pochlubil, že získal během jediného dne na pět milionů zákazníků.

Což se nedá říct o zákonu PEC215/15 známém jako O Espião („Špión“) protlačovaném konzervativní frakcí Kongresem, jehož přijetí by umožnilo rozsáhlou cenzuru sociálních sítí politiky, šmírování uživatelů a povinnost ukládání jejich osobních dat společnostmi jako Google nebo Facebook na několik let dopředu. Nikoho nemůže překvapit, že mezi jeho hlavními proponenty a spoluautory je Eduardo Cunha, předseda Sněmovny reprezentantů a bývalý lobbista pro telekomunikační společnosti. Tedy muž, jenž kromě jiného stojí za zahájením impeachmentu prezidentky Dilmy Rousseffové a za absolutním chaosem v celém Kongresu.

Brazílii tak hrozí, že v blízké budoucnosti „rozbije“ mnohem víc než jednu populární aplikaci.