Při poslední prezidentské volební kampani v USA v říjnu 2012 jsme se mohli v německém liberálním Frankfurter Allgemeine Zeitung dočíst, že Amerika objevuje třídní boj. V českých LN a MfDnes jsme ve stejné době mohli naopak číst o hrozbě komunismu, zatímco skutečnou hrozbou je drastické prohlubování sociálních nerovností a růst chudoby, která je stále ošklivější i u nás. Je tedy nasnadě, že otázka, která dnes opět bije na poplach, se jmenuje sociální.

Třebaže se tedy boj mezi mainstreamovou levicí a pravicí na obou stranách Atlantiku může jevit jako rodinná záležitost politického establishmentu, opravňující předsedu českých pirátů Ivana Bartoše k nerespektování této pravolevé osy, člověk se zdravě vyvinutým sociálním smyslem chtě nechtě reflektuje sociální problémy, směřující k polarizaci společnosti, a logicky také otázku vztahu práce a kapitálu, která je principem vztahu levice a pravice.

Pirátské strany všude ve světě, německou nevyjímaje, jsou dle svých slov neideologické, což lze chápat tak, že se nevážou k žádné výlučné ideologii. To však neznamená, že jsou prosty pluralitních společenských zájmů a ideových směrů, které spojuje minimální konsensus, jímž jsou pirátská témata a protestní povaha strany, založená na přímé demokracii a decentralizaci.

Rétorika některých představitelů českých pirátů však ukazuje, že svou stranu chápou nejen jako neideologickou, ale také jako nepolitickou, starající se jen o okruh svých úzkých zájmů svobodných informací a úzkostlivě se vyhýbající společenským tématům a konfliktům. Ivan Bartoš tvrdí, že čeští piráti nerespektují koncept dělení na pravici a levici. Nejen rétorika, ale i velmi omezený program českých pirátů však ukazují, že tato strana nevybočuje, ale naopak se podílí na každodenním vytváření depolitizované debaty, typické pro postkomunismus, kde přece dějiny mají už dávno končit. Neukazují nám tím náhodou čeští piráti, podobně jako Havlův zelinář v Moci bezmocných, že vlastně mají strach z ohrady této debaty vystoupit, že se vlastně v této ohradě cítí bezpečněji? V této ohradě v každém případě zůstávají piráti pouhou pozitivní konstruktivní opozicí…

Vztah práce a kapitálu, základní příjem a ekonomická demokracie

Podíváme-li se na program českých pirátů, obsahuje v zásadě jednotící liberální ideu svobodného přístupu k informacím, a v oblasti hospodářské politiky nic než liberální požadavek volného trhu. O ekonomické demokracii se vyjadřují jen letmo, velmi obecně a raději opatrně. V hospodářské politice tak piráti nepředstavují alternativu vůči pravicové ODS nebo TOP 09.

Otázka vztahu pirátů k levici a k sociálním tématům je samozřejmě komplikovaná; mnohem zajímavěji se řeší u německé strany, jejíž předseda Bernd Schlömer diskutoval s předsedkyní Die Linke Katjou Kipping v debatě o podnikovém systému v srpnu 2012. Také němečtí piráti se definují spíše liberálně než levicově či pravicově, s levicí se však shodují v otázce vztahu práce a kapitálu, minimální mzdy, základního příjmu a podnikové demokracie.