Pirátská strana neideologická

Dušan Radovanovič

Ujištění předních Pirátů o neideologičnosti jejich strany prozrazují, že si neuvědomují, na jakých ideových hodnotách vlastně stojí. Stejně jako zeleným nebo véčkům jim tak hrozí, že se vydají cestou banálního neoliberalismu.

Jak se zdá nejen z reakcí na text Pavla Nováka, usídlila se u představitelů české Pirátské strany představa, že existují nějaká dokonalá a racionální řešení, ke kterým se jen skrze balast ideologie musíme prokousat. Piráti nechtějí dělat politiku ani levicovou ani pravicovou, ale tu správnou, „racionální“, „založenou na chytrých nápadech a moderních technologiích“ (Profant), „bez ideologických předsudků“(Ferjenčík), zkrátka výhodnou pro všechny.

Zní to moc pěkně, jenže to tak bohužel úplně nefunguje. Každé řešení má svá pro a proti a ona nenáviděná ideologie je zkrátka především balíčkem hodnot a preferencí z nichž na možná řešení nahlížíme.

Například nikdy nedosáhnu stavu, kdy zajistím distribuci sociálních dávek všem, kdo je potřebují a zároveň na sto procent zabráním jejich možnému zneužití. Na mé ideové preferenci je, jestli pro mě bude klíčové to, aby peníze daňového poplatníka neskončily v kapse tzv. zneužívače, anebo to, že se dostanou k potřebným (byť za cenu toho, že skončí i u někoho, kdo se bez nich obejde). Samozřejmě, je možné hledat nějaké vyvážené, „rozumné“ řešení někde na půl cesty. Jenže jak daleko půjde? Jsou pro nás přijatelná 2 % zneužívačů nebo 10 % potřebných bez podpory? Víc nebo míň? A už jsme zase u těch hodnotových preferencí, zase u té ideologie.

Mikuláš Ferjenčík píše, že „byty v osobním vlastnictví bývají lépe udržované“. Inu, řekl bych že družstvo je mnohem efektivnější při kompletních opravách domů, zateplení apod., než shluk individualizovaných majitelů, ale možná se mýlím. Je to každopádně jedno. Podstatné je, že současně nastavený systém umožňující osobní vlastnictví přináší také řadu negativních externalit. Kumulování bytů v rukou jednotlivců, zásadní nedostupnost bytů pro velkou část populace nebo možnost jejich zisku pouze za cenu zadlužení na desetiletí dopředu, a tím i nebezpečí spadnutí do dluhové pasti. Současný stav bytové politiky a (ne)dostupnost bytů je ve skutečnosti jeden z největších průšvihů polistopadové politiky. Jakou konkrétní „realistickou“ pirátskou politiku si tedy máme představit pod větou, že „byty v osobním vlastnictví bývají lépe udržované“?

Pokud se má stát Pirátská strana skutečně vážně míněnou alternativou, bude si muset nejprve sama ujasnit, na jakých hodnotách primárně stojí a tyto hodnoty přetavit v program k jednotlivým zásadním společenským tématům.

Mimochodem už i výběr toho, co je zásadní, mnohé napoví. Díky reakci na článek Pavla Nováka jsme se například dozvěděli, že šéfa pražských Pirátů Ondřeje Profanta „žádná vyumělkovaná krize“ rozhodně netrápí. Možná si sám skutečně nepřijde jako pravicový nebo neoliberální, možná jen dlouho nevytáhl paty z blahobytné Prahy do míst, kde člověk o práci nezavadí, kde se zavírají továrny, kde na dveře buší exekutor. Jenže u takhle nevšímavého člověka opravdu dost vážně hrozí, že se ona „cesta racionality“ velmi lehce přemění v cestu banálně neoliberální.

Věci veřejné ani Strana zelených se před volbami k neoliberální politice nikdy nehlásily. Nehlásí se k ní ani dnes. Přesto se na ní během svého působení ve vládě intenzivně podílely. Podporu rovné dani, destrukci sociálního státu, ba vlastně destrukci státu jako takového („nejlepší stát je žádný stát“ - základní anarcho-neoliberální poučka) jim nikdo neodpáře. Je naprosto logické, že volič po této zkušenosti očekává mnohem víc, než jen vágní ujištění o neideologičnosti strany.

    Diskuse (23 příspěvků)
    Jan Kopecký, sociolog
    August 16, 2012 v 10.45
    reality show nebo skutečnost?
    Já bych si na ně dal pozor. Britské impérium také vzniklo díky pirátům.
    MP
    Martin Profant
    August 16, 2012 v 11.35
    "Vyumělkovaná krize"
    Někdy to stojí za to, zkusit to bez ideologie.
    Ondřej Profant nepsal o tom, že ho netrápí nezaměstnanost a rozevírání sociálních nůžek, ale odmítal -- interpretačně dodám "jako ideologické klišé"-- výklad naší současné situace jako důsledku krize.
    V čem s ním souhlasím: restriktivní rozpočtová politika při současné neschopnosti stabilizovat státní finance; daňová politika, která podvazuje masovou spotřebu atd. -- opatření zdůvodňovaná krizí (nehlubokou a krátkodobou), která k té nezaměstnanosti přispívají mnohem víc než pokles odbytu na zahraničních trzích (tedy to, co by měl být první logický důsledek krize, nevyvolané vnitřní dynamikou hospodářského vývoje v ČR).
    Podobně se musím dívat na sociální dávky (a pomoc) zatraceně ideologickým klíčem, navíc přijatým z neoliberální ideové výbavy, abych je četl v rovině rozporu potřebnost kontra zneužívání. Odečteme-li důchody a dávky související s rodičovstvím (o obojím se snad shodneme, že nehrozí masové neoprávněné čerpání), zbývá na to takzvané zneužívání příliš málo, aby to mělo faktický význam v rámci veřejných financí (psal o to na DR Ondřej Lánský a jakkoliv jeho analýza není vždy úplně přesná, jako věcné východisko je více než dostatečná). Jsou jen dva případy zneužívání dávek, které jsou společensky opravdu nebezpečné:
    a) Zneužívání podpor vynucované zaměstnavateli, kteří aby ušetřili na odvodech, zaměstnávají lidi načerno a motivují je, aby se hlásili jako nezaměstnaní;
    b) Zneužívání příspěvku na bydlení, které činí z ubytoven pro sociálně slabé zlatý důl a zároveň konzervuje bezvýchodnost postavení sociálně vyloučených (jedna místnost pro sedmičlennou rodinu se společným sociálním zařízením na chodbě ubytovny za nájemné představující násobek nájmu čtyřpokojového bytu v "blahobytné Praze").
    Samozřejmě, k tomu, aby mi takové věci vadily, musím mít určitou postojovou výbavu -- ale tato výbava nemusí být nutně ideologická.

    P.s. Přiznávám podjatost, Ondřej Profant je můj syn. Nicméně nejsem Pirát.
    Petr Jedlička, redaktor DR
    August 16, 2012 v 11.55
    V Německu ...
    ... se - mimochodem - vede podobná debata a s velmi podobnými výsledky. Zde pro zájemce o téma nedávná diskuse mezi Katjou Kippingovou z Linke a Berndem Schlömerem od Pirátů: http://www.youtube.com/watch?v=K_sBJljl8WU

    Podle Schlömera ovšem nejde prohlásit německou Pirátskou stranu za levicovou, neboť je složena ze sympatizantů různých politických proudů. Jsou v ní údajně i bývalí voliči křesťanských demokratů a liberálů a označit stranu za levicovou by bylo prý urážkou těchto straníků.

    Ostatně s jasným (deklaratorním) přihlášením k levici měli až do předminulého roku problém i němečtí zelení.
    Jan Černý
    August 16, 2012 v 12.58
    O "racionální" politiku začíná být rvačka:
    Nevím ještě přesně, kde budeme stát, jestli napravo, nebo nalevo, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny byznysmen Andrej Babiš, který se ve středu stal předsedou svého politického projektu ANO 2011. "Vím ale, jak by měl fungovat tento stát," dodává.
    DR
    Dušan Radovanovic
    August 16, 2012 v 15.23
    Pane Profante, o nesmyslnosti celé hysterie kolem zneužívání dávek a jejich účelového využití mě samozřejmě přesvědčovat nemusíte, zcela s vámi souhlasím, Použil jsem to jen jako ukázkový - dobře známý - příklad. Samozřejmě nikdo netvrdí, že si musí dát piráti veřejně nálepku levice nebo pravice a tím se s ideovým zařazením vypořádat. To by opravdu bylo povrchní, jako -mnohdy - třeba u ČSSD. Je ale dle mého nezbytné, aby si ujasnili nějaký konzistentní ideový background, který se nebude měnit spor od sporu,problém od problému. Nemusíte tomu říkat ideologie, když vám to slovo smrdí, jen bych upozornil, že víra, že lze být neideologický, je sama o sobě ideologií jako prase.
    Eva Hájková, penzistka
    August 16, 2012 v 17.56
    Panu Profantovi
    Naše nynější situace možná opravdu není důsledkem krize. Možná je naopak krize důsledkem naší nynější situace. Nebo aspoň jejím výrazem.
    PM
    Petrasek Milan, penzista
    August 16, 2012 v 19.41
    Zopakoval bych poznatek, že
    pokud se piráti naučí definovat sociální spravedlnost a úlohu elit ve společnosti, tak mohou přispět k řešení/rozuzlení zašprajcovaného pravolevého politického schema.
    Tento současný stav piráti vnímají jako dvoudimensionální nesmyslný matrix. A to je doopravdy mělká analýza.
    Jejich dosavadní zdrženlivost je jejich ozdobou a sílou.
    MP
    Martin Profant
    August 16, 2012 v 20.20
    Dušanovi Radovanovicovi
    Přiznám se, že si nejsem jist, zda Vám rozumím. Píšete o dávkách:
    "Samozřejmě, je možné hledat nějaké vyvážené, „rozumné“ řešení někde na půl cesty. Jenže jak daleko půjde? Jsou pro nás přijatelná 2 % zneužívačů nebo 10 % potřebných bez podpory? Víc nebo míň? A už jsme zase u těch hodnotových preferencí, zase u té ideologie."
    a pak mě ujišťujete, že Vás nemusím přesvědčovat o nesmyslnosti hysterie kolem dávek. Jenomže ta otázka, kterou chcete pomocí těch hodnotových preferencí řešit dává smysl jen v rámci této hysterie.
    Mimochodem hodnotové preference a ideologie nejsou totéž, dokonce ani v případě politických stran nikoliv.

    Obecně potíže s ideologií -- kupodivu ve všech významech toho slovo, od "falešného vědomí třídy o sobě samé" až po "obecné koncepty, ze kterých vychází motivace jednání politických subjektů" -- spočívá v tendenci nahrazovat věcnou kritiku a racionální poznání zevšeobecňující analogií. Programové a postojové zázemí politické strany lze vystavět dosti pragmaticky, aniž by přitom bylo nutné nevědomě upadnout do nějakého ideologického schématu. Pokud se budete obtěžovat tím, že si přečtete program Pirátů, jistě si povšimnete poměrně značné postojové konzistence.
    A k levici a pravici - jako levičákovi je mi mnohem bližší strana, která se sice nedeklaruje jako levicová, ale aktivně vystupuje proti rasistické vyhlášce přijaté v Krupce než ČSSD, jejíž obecní potentáti se na této vyhlášce spolupodepsali a jejíž vedení, včetně Jiřího Dienstbiera, k tomu malému obecnímu fašismu pečlivě drží hubu.
    IV
    Ivo Vlasatý, budižkničemu - ProAlťák - Pirát
    August 18, 2012 v 14.55
    ideologie/dogmatismus
    Napadá mne, zda tenhle spor není podobný sporu o stranickost/političnost.

    Společenské chápání politiky je pokřivené a zaměňované za stranickost (což především připomněly diskuse kolem demonstrace 21.4)

    Řekl bych, že odmítáme především dogmatičnost a současné vnímání přístupu k ideologiím. Nikdo nepopírá, že jistý řád myšlenek mít musíme a postupně jej vytváříme.

    Pravicovost/levicovost je subjektivní. Řekněte mi nějaký rys, který považujete za pravicový a k němu levicový (nebo obráceně) protiklad a já se podle toho někam zařadím, ale obecně se zařazovat nehodlám, protože to o ničem nevypovídá.

    Většina lidí má sklony považovat za levicové/pravicové (podle toho, za co považuje sebe) to, co sami považují za správné.
    Eva Hájková, penzistka
    August 18, 2012 v 16.1
    Otázka vlastnictví je důležitější než pojmenování levice/pravice
    Otázka vlastnictví určitých prostředků k životu (pro každého) je myslím dnes klíčová. Každý člověk potřebuje mít svou jistotu, kterou mu nikdo nevezme. Neměl by být odkázán na něčí milost.
    Informační společnost však nemůže být složena z drobných izolovaných vlastníků. Proto je kolektivní vlastnictví na místě. Kolektivní vlastnictví ale není jen vlastnictví státní. Je to i společné vlastnictví určitého kolektivu (pracovního, nebo taky jiného), ve kterém jsou všichni rovnoprávnými subjekty (bez nutnosti byrokracie). Vede to člověka k zodpovědnosti. Tohle vlastnictví z marxistického hlediska řeší základní rozpor kapitalismu, jímž je rozpor mezi vysoce společenským charakterem práce a úzce soukromokapitalistickým vlastnictvím. Tento rozpor není v kapitalismu řešitelný a samotné jeho vyřešení je vlastně překonáním kapitalistického systému.
    + Další komentáře