Skutečný skandál White Media je jinde: jak to, že ještě nejsou před soudem?

Saša Uhlová

Skupina novodobých nacistů skrytá za značkou White Media zveřejnila další soukromé maily, nyní je postiženým i premiér. Obsah mailů, navzdory otřesně selhávajícím českým médiím, skandálem není. Skandálem je, že policie zločince z White Media dávno nepochytala.

„Náckové se ti nabourali do facebookovýho profilu,“ napsal mi brácha před dvěma lety sms zprávu. „Jedu do nemocnice, udělej s tím něco ty,“ odpověděla jsem obratem. Dva dni před tím jsem totiž zcela ohluchla na jedno ucho, začala se mi motat hlava a ztrácela jsem stabilitu. Poslední, co jsem měla chuť a sílu řešit, byl hacknutý účet.

Pak se mi začali ozývat esemeskami další lidé. Někteří byli vyděšení z toho, že White Media zveřejní naše soukromé komunikace. Během chvíle se ukázalo, že se mi White Media dostala i do emailu, přes který právě získali heslo k FB profilu. Bráchovi a dalším ochotným lidem se podařilo získat vládu nad mým profilem i mailem během dne. Sama jsem mezitím ležela v nemocnici připíchnutá ke kapačce a sledovala jsem dění jen z dálky.

Ne snad, že bych něco podobného vůbec nečekala. Den předtím jsem dokonce v nadsázce, ale po různých varovných signálech, napsala status, ve kterém jsem podobnou situaci předjímala. Přesto mě to zaskočilo, protože jsem samozřejmě nevěřila, že by se to doopravdy mohlo stát i mně.

White Media jsou otevřeně nacistický, nenávistí překypující web. V tu dobu byli jeho provozovatelé na dalším tažení a ovládali facebookové profily a emailové schránky různých lidí, kteří se podle jejich názoru prohřešili multikulturalismem. Jakmile se do nich dostali, začali zveřejňovat odkazy tak nechutné, že je nebudeme reprodukovat. Řada lidí se na mém profilu divila, ptali se mě, jestli jsem se nezbláznila.

Kromě násilných a rasistických článků a fotek se vyžívali také v perverzně sexuálních kolážích, které zobrazovaly lidi tmavší pleti v interakcích se zvířaty. Psali také do diskuzí různé více či méně otevřené výhrůžky.

Po návratu z nemocnice jsem si pročetla více či méně laskavé reakce ze strany ostatních uživatelů FB. Veškeré projevy White Media na svém profilu skryla, svým kontaktům jsem se omluvila, a čekala jsem, co se jim podařilo zjistit. Trvalo několik dní, než moje soukromí zveřejnili.

Napadli totiž vždycky postupně několik lidí a pak zveřejňovali jejich korespondenci najednou. Výsledek mě v mém případě rozesmál. Zveřejnili sice adresu, kde bydlím, ale jinak se jim podařilo na mě najít jen to, že moc nečtu emaily. Měla jsem jich víc než dvacet tisíc nepřečtených.

Některé hromadné emaily z různých rozesílačů, kam mě zařadili přátelé na levici v dobré víře, že mě přimějí k větší angažovanosti, jsem si poprvé přečetla na jejich stránkách. To, co by mě skutečně mrzelo, hackeři zjevně přehlédli.

Smazala jsem pak všechny své maily a soukromé konverzace, které bych nerada viděla viset na webu a poslechla dobré rady o zabezpečení svého soukromí.

Náckové jsou amatéři, ale co náš stát?

Amatérismus, s nímž si náckové počínali, byl nepřehlédnutelný. Po vniknutí do profilu se okamžitě začali chlubit, že tam jsou, že to dokázali, že jsou prostě machři, čímž na sebe okamžitě upozornili. Zjevně také nemají kapacitu pochopit váhu informací, které čtou. Soustředí se na vše, co se zdá diskreditující právě jim.

Od té doby ještě napadli celou řadu dalších lidí. Někteří podali trestní oznámení, jiní to nechali plavat. Stránky jsou registrované v Kalifornii v USA, a proto vznikla fáma, že jsou nepostihnutelní nebo že je nemožné je dostat.

Obojí je mýtus. Jednak činnost, kterou se zabývají, bude zřejmě trestná všude a jednak je důležité, kde se nacházejí poškození. Ti jsou zjevně v České republice, stejně jako ti, kteří trestnou činnost páchají. Virtuální příslušnost může pouze komplikovat dopadení viníků, nikoli však znemožnit.

Když se vloni jiný hacker vloupával do mailových stránek lidí, kteří se mu znelíbili a posílal jejich prostřednictvím výhrůžky a oznámení, že je někde bomba, policie ho najít dokázala. Ohrožoval totiž stát a jeho dopadení bylo prioritou.

Další prioritou českého státu je podle všeho potírání tak zvaného levicového extremismu. Nasazení agentů mezi levicové aktivisty a prostředky vynaložené na potírání údajné hrozby terorismu ze strany radikální levice má tak ve světle činnosti White Media další nepříjemnou pachuť.

Jak je vůbec možné, že jsme to nechali dojít tak daleko? Úroveň veřejné diskuze minulý rok klesla tak nízko, že se v mnoha případech dostala mimo rámec demokratické společnosti, a to i v médiích hlavního proudu. A souvisí to samozřejmě i s tím, že zločincům šířícím nenávist, kteří provozují White Media, zde prochází i to, za co by měli být stíháni.

Místo toho, aby stát prostřednictvím policie potíral činnost, která je zjevně trestná, vyrábí zde fiktivní problémy za pomoci tajných agentů. Proč se tajní agenti nezabývají raději trestnou činností, kterou někdo skutečně páchá? Jak je vůbec možné, že provozovatelé White Media dosud nebyli dopadeni a odsouzeni?

Malý velký skandál

Kromě nabourávání se do soukromí a zveřejňování dopisů a fotek, vytvářejí White Media seznamy lidí, které řadí do čtyř skupin. Jsem historicky jedna z prvních, kteří na jejich seznamu figurovali. To bylo ještě v dobách, kdy jsme tam byli jen čtyři a nebyly tam žádné skupiny.

Tehdy jsem je prostřednictvím zprávy na jejich stránkách požádala, aby mi vyměnili fotku, protože se mi jimi vybraná nezdála dost slušivá. Ze seznamu mě tehdy stáhli. Objevila jsem se na něm znova až několik let poté, a to v sekci neomarxisté.

Když jsem vznesla nový požadavek na přeřazení do sekce xenofilů, nebo aspoň hnusáků a úchylů, neboť se necítím být neomarxistkou, odpověděli mi tehdy, že mám být ráda. Xenofilové prý totiž půjdou jako první a budou u toho hodně trpět. Nás „neomarxisty“ zabijí až potom a zřejmě o něco méně bolestivě.

Lidovky.cz označily web White Media za xenofobní. Vzhledem ke kriminální činnosti a otevřenému rasismu jejich tvůrců je to neuvěřitelný eufemismus. Citlivost novináři z Lidovek ztratili zřejmě proto, že sami považují xenofobii za novou normu a běžně se k ní ve svém psaní uchylují.

Asi to souvisí i s tím, že mnozí čeští novináři mají potíže rozpoznat, co je a co není veřejný zájem. V souvislosti se Sítěmi revolučních buněk zveřejnily Lidovky.cz celou řadu nepravd, za které se nikdy neomluvily. Pozornost jim věnovaly velkou, bohužel však vycházely z tvrzení policie, aniž by se obtěžovaly přistupovat k nim kriticky.

S podobnou slepotou přistupují i k této kauze. Sice se jim zřejmě nepodaří překonat ČTK, která dala odkaz na web White Media do prvního odstavce a odstranila ho až po několika hodinách, ale už první výstupy ukazují, jak bude psaní o White Media vypadat. Citace z ukradených materiálů sice trestné nejsou, ale jsou nechutné. Své opodstatnění by měly jen v případě, že by ukazovaly na trestnou činnost premiéra, nebo na jeho neetické jednání.

Co je však pozoruhodného na tom, že poradce Bohuslava Sobotky Oto Novotný premiérovi radí? Proč citace jeho mailů noviny zveřejnily? Je to opravdu tak neuvěřitelný skandál? Možná, že materiál obsahuje něco, co by ospravedlnilo analýzu médií. Komunikace, která ukazuje, že poradce dělá svou práci, mezi to však opravdu nepatří.

Uvidíme, jak se bude postoj policie a médií vyvíjet. Zatím však zůstávám skeptická a pro jistotu veškerou komunikaci, která je intimní, okamžitě mažu. Jako novinářka pracující v médiu, které mají kvůli našemu humanistickému profilu nenávistní zločinci z White Media mezi svými prvořadými terči, můžu totiž bohužel předpokládat, že místo toho, aby mě policie před neonacisty chránila, bude mě spíš sledovat.

    Diskuse (17 příspěvků)
    IR
    Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
    January 6, 2016 v 11.58
    Aspoň vím, že nemám Saše posílat mejly :)
    Ale teď vážně: To s tou USA a Facebookem mi sdělili na policii. Já se spíš obávám, že nějaké zákony platí pro nejdůležitější osoby a pak pro zbytek populace. Aneb když hacknou účet premiérovi, je to něco jiného, než když ho hacknou jakési studentce vysoké školy.
    ??
    January 6, 2016 v 19.55
    "Co je však pozoruhodného na tom, že poradce Bohuslava Sobotky Oto Novotný premiérovi radí? "
    Pozoruhodne je , ze ukazali jakou uroven ma clovek, ktery Sobotkovi radi. Pokud si poradce premiera mysli, ze OSN byla prvni mezinarodni instituci a nikdy neslysel o "Spolecnosti narodu", je to na povazenou. Pokud si tentyz mysli, ze MMF je instituci ktera prosazuje solidaritu, zodpovednost a tim prohlubuje demokracii ve svete, snad by mel prestoupit do TOPky, ci ODS. Ale patrne je to tradice CR, ze premieri maji ponekud ujete poradce. Sadista Joch radil sexualne ujetemu Necasovi, az dojeli oba (zatim).

    Takze bychom mohli tem "bilym chlapcum" podekovat aspon za potvrzeni toho co vime. Sobotka stoji za prd a jeho poradci jakby smet. Ale "jsou ted nahore".
    Petr Uhl
    January 7, 2016 v 10.21
    Zákonnou ochranu tajemství počítačového záznamu uchovávaného v soukromí
    nově upravuje český trestní zákoník, účinný od l. ledna 2010.

    Tato úprava pronikala částečné i do předchozího trestního zákona, který původně trestal jen porušení tajemství dopravované zprávy (nikoliv zprávy už dopravené) a pokud jde o dopravenou zprávu, postihoval jen toho, komu byla povinnost chránit toto tajemství (poštovní úředník, technik IT, úředník), a toho, kdo tajemství zpřístupnil ze zištných důvodů nebo v úmyslu někoho materiálně poškodit. Pár let se občanská část společnosti musela bránit snahám Marka Bendy a ODS učinit pomocí měnících se podob „náhubkového zákona“ tajným téměř vše

    Dnes platí toto
    § 183 porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí
    (1) Kdo neoprávněně poruší tajemství listiny nebo jiné písemnosti, fotografie, filmu nebo jiného záznamu, počítačových dat anebo jiného dokumentu uchovávaného v soukromí jiného tím, že je zveřejní, zpřístupní třetí osobě nebo je jiným způsobem použije, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
    (2) Odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový nebo jiný prospěch, způsobit jinému škodu nebo jinou vážnou újmu, anebo ohrozit jeho společenskou vážnost.
    (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
    a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
    b) spáchá-li takový čin vůči jinému pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
    c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
    d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
    (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
    a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
    b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

    Značná škoda a značný prospěch jsou podle trestního zákoníku nad půl milionu českých korun, škoda velkého rozsahu a prospěch velkého rozsahu jen nad pět milionů českých korun.

    Vedle zákonné úpravy, o jejíž správnosti je ovšem možno diskutovat, se ovšem nabízí trestuhodná (vědomá a dílem nevědomá) nečinnost orgánů činných v trestím řízení, tedy policejního orgánu a státního zástupce, jak na ni upozorňuje Saša Uhlová.

    Třetí okruh problémů je druhotné zveřejňování, zpřístupňování či jiné používaní údajů (textů, části textů), získaných trestným jednáním ve smyslu ustanovení § 183 TZ. Kdo ví, že údaj (informace) byl získán činností, kterou považuje TZ za trestnou, může být sám podle TZ stíhán a potrestán. Týká se to médií, na této trestné činnosti parazitujících, ale třeba i pana Kuchejdy (viz reakci výše). Tímto poukazem na trestnost takového jednání bych doplnil Jaromíra Volka (dnes v DR „Média svým přístupem legitimizují neonacistický web“). Stoupenci demokracie jsou přece povinni ji bránit všemi zákonnými prostředky.

    JS
    Jan Samohýl, Programátor
    January 7, 2016 v 11.24
    Cítím s vámi, ale nemyslím si, že by zveřejnování cizích mailů mělo být trestné, akorát neslušné. Bohužel ČR ale v míře vzájemné politické nevraživosti (a dalších jevech, např. militarizaci policie) dost kopíruje USA (jsme v podstatě takovým rudým státem Evropy). Vybavuje se mi v této souvislosti tzv. Climategate.

    Asi tu budu dávat knížecí rady, protože to sám nemám pořešené, ale ideální by bylo, kdyby lidé méně používali Facebook a Twitter, měli několik nezávislých emailových účtů pro různé účely, a používali všude šifrování. Samozřejmě, mít všude silná hesla a používat klíčenku na hesla (já mám KeepassX), a kde to jde, dvoufaktorovou autentikaci (např. to SMS potvrzení).

    Zatím to ale není takto praktické a je otázka, zda kdy bude. Facebook,. Google a Twitter (a ostatní) se samozřejmě snaží, aby se veškerá online aktivita odehrávala přes ně, protože pak mohou zpeněžit informace o vás.

    Což samozřejmě vzbuzuje otázku, zda lidem nevadí spíš, že si nějakou soukromou korespondenci přečtou jejich známí, než nějaký přitroublý hacker (technicky vzato, asi nešlo o skutečný hack, jenom uhodnutí slabého hesla), případně tajný agent, případně algoritmus.

    Chtěl jsem před Vánoci napsat Ivaně Recmanové, ale nemohl jsem na ní sehnat email, akorát FB a Twitter účet (nakonec jsem byl nucen si tu obnovit registraci, což mi nevadí). Totéž se mi stalo i u někoho jiného. Naprosto bych tak souhlasil s tímhle: http://blisty.cz/art/80477.html Monokultury jsou cesta do pekla.

    Jinak já jsem asi dost radikálním odpůrcem kriminalizace "šíření nenávisti". (Často se takovými jevy obhajuje neomezené sledování občanů ze strany státu.) Je to takový systémový pohled - jaký je rozdíl (kromě rozsahu) mezi společností, jejíž někteří členové šíří nenávist, a naší vlastní hlavou, kde nás občas napadají necudné myšlenky? Přijali bychom pilulku, která ty necudné myšlenky potlačí? Ale rozeznávám, že jde o složitý morální problém.
    Saša Uhlová, novinářka
    January 7, 2016 v 14.25
    "nemyslím si, že by zveřejnování cizích mailů mělo být trestné, akorát neslušné"
    Nemyslíte si, že by to mělo být trestné, ale ono to trestné je. A je to podle mě dobře, protože já nechci žít ve společnosti, kde pro jistotu nebudu používat sociální sítě, budu mít několik emailů na různé věci a budu zprávy kódovat. Proč bych to proboha měla dělat? Neměli bychom pro jistotu přestat používat internet?

    Připomíná mi to názor, že si žena může za znásilnění sama, protože se vyzývavě oblékala. Nebo že si můžu za vykradení bytu, protože jsem tam neměla bezpečnostní zámek. Vinný je vždy pachatel, ne ten, kdo se jeho útoku, krádeži, apod., nebránil tím, že udělal malá bezpečnostní opatření.

    Podle této logiky bychom se postupně dostali k tomu, že nepotřebujeme zákony a policii, ale že přežije jen ten, kdo se dostatečně zabezpečí sám.
    MP
    Martin Profant
    January 7, 2016 v 16.17
    Janovi Samohýlovi
    Zveřejňování cizích mailů by nemělo být trestné, ovšem pod podmínkou, že jsem se k nim dostal legální cestou. Nevím, proč by pro mail nemělo platit totéž, co pro jakoukoli jinou poštu.
    Petr Uhl
    January 7, 2016 v 21.0
    Bohorovnost pana Samohýla je odzbrojující
    On totiž vidí situaci tak, že on (a jistě i mnozí další lidé) to jsou proti tomu, aby se podněcování k nenávisti trestalo („jsem asi dost radikálním odpůrcem kriminalizace "šíření nenávisti", píše pan Samohýl), zatímco jiní lidé, asi méně liberální, podněcování k nenávisti trestat chtějí. Máme přece svobodu, každý přece může chtít, co chce. O výsledku ale naštěstí nerozhodují jednotlivci, ba ani kolektivy, nýbrž na návrh vlády parlament. V každé fázi legislativního procesu se ke každému aspektu návrhu vyjadřují desítky, někdy i stovky odborníků, a vždy se také čerpá ze zahraničních, hlavně evropských zkušeností. Pořádají se o tom veřejné diskuse, odborné i laické. Kdyby tomu tak nebylo, trestní právo by ustrnulo a v ČR by stále byl trest smrti a nebylo by zakázáno mučení a jiné ponižující zacházení.

    O tom, proč je nutné štvaní na lidi a podněcování k nenávisti potlačovat (především výchovou ve školách, počínaje mateřskými, v rodinách, v médiích atd., ale i správním a trestním právem) byly napsány desítky knih. Mnohé – i beletristické – čerpaly z nacistické, ale i křesťanské, fašistické nebo stalinistické či naopak liberální historie jednotlivých evropských zemí. Silný tlak proti „zločinům z nenávisti“ včetně verbálního štvaní zaznamenáváme i v USA. Každému ideologicky laděnému vraždění lidí kvůli rase, národnosti, náboženství, politickému zaměření a také kvůli majetku či rodovému nebo sociálnímu původu předcházely nenávistné kampaně.
    JS
    Jan Samohýl, Programátor
    January 8, 2016 v 7.55
    No, spíš jsem narážel na to, že stát by asi neměl zasahovat do toho, že někdo někomu poškodí jeho pracně budovanou reputaci tím, že se třeba osoba B dozví, že osoba A řekla o ní něco nepěkného osobě C. Uznávám ale, že jsou situace, kdy má někdo třeba v mailu nějaké citlivé údaje zneužitelné třetí stranou, tam je to pak problém. Kromě toho, samotný průnik do cizích systémů považuji za něco, co by mělo být trestné.

    Ano paní Uhlová, neměla byste používat sociální síťě (v jejich současné podobě), protože nejde jen o neškodná komunikační média, ale o projekty, které se přímo zaměřují na sběr informací o nás. Nemám pochyb o tom, že Facebook si uchovává i "smazané" informace. A měli bychom všechno šifrovat a používat silná hesla. Je vlastně otázka, jestli skutečně jde o informace uchovávané v soukromí. A analogie se znásilněním je scestná, já žádnou oběť neobviňuji.

    Na druhou stranu, stejně tak si ovšem nemyslím, že by stát měl komunikaci lidí sledovat nebo regulovat. Internet prostě není reálný svět.

    Jsem obeznámený s argumentací, kterou uvádí Petr Uhl, a má pravdu, jsem v tomhle na liberální straně spektra. Považuji argument ve prospěch verbálním zločinům za paternalistický, protože necítím potřebu nějaké autority to nějak rozhodnout.

    Myslím, že lidé by se měli naučit vnímat Internet takový, jaký původně byl - jako otevřené komunikační médium, kde si každý může hlásat co chce, a nikdo není a priori autoritou. Vnímám snahu o regulaci Internetu, například to, že internetové médium by mělo být zodpovědné za příspěvky čtenářů, jako snahu zavést uměle autoritu někam, kde principiálně být nemůže. Vadí mi to, protože to znemožňuje experimentovat s novými formami společenské organizace.

    A ty desítky knih nepovažuji za tolik relevantní, jelikož odkazují k době, kdy média ovládaly úzké skupiny lidí, a ta byla tudíž (z technického důvodu, že publikovat bylo nákladné) považována za autoritu. Ale proč by mělo všechno na Internetu takto vypadat?

    Já souhlasím, že masovému vraždění předchází (ale asi ne vždy) nenávistné kampaně, ale to je podobné, jako když vraždě předchází myšlenky na ní. Kdybychom měli technologii, měli bychom takové myšlenky regulovat? Lidé, kteří chtějí něčemu takovému podlehnout, budou představovat hrozbu v každém případě, ať už jejich myšlenky a komunikaci uvidíme, nebo ne. Zákon by měl asi primárně zasahovat na základě nějakého jednání, a já komunikaci nepovažuji za jednání, protože nevidím technický rozdíl mezi komunikujícími oblastmi stejného mozku a komunikujícími dvěma mozky.

    Na druhou stranu, pokud někdo někomu otevřeně vyhrožuje, to by mělo být trestné a je to v pořádku. Protože pak je to patrně skutečně hrozba. Takže například fakt, že ty "White Media" vyhrožují lidem šibenicemi (paradoxně mi taková skupina také pomohla, protože jsem se tak dostal k petici, o které bych se jinak nedozvěděl) považuji za větší hrozbu než nějaké emailové leaky.
    MP
    Martin Profant
    January 8, 2016 v 13.13
    Janovi Samohýlovi
    Internet není reálný svět, je ale aktivní částí reálného světa. Trvání na jeho neomezené svobodě se jaksi nutně obrací ve tyranii silných:
    korporací obchodujících s daty; vlád, které si ukládají omezení jako podmínku a firem, které sledujíc oprávněně kriterium zisku, tato omezení přijímají atd.
    Možná internet byl kdysi opravdu komunikační medium, dnes není a již nikdy nebude. Retroutopie nepomohou.
    MP
    Martin Profant
    January 8, 2016 v 13.43
    Omluva
    ...byl otevřené komunikační medium ...
    + Další komentáře