Vědci, zástupci zaměstnavatelských svazů a průmysloví magnáti předpovídají průmyslovou revoluci s miliardovým tržním potenciálem, jakou jsme prý ještě neviděli. V éře průmyslu 4.0 dojde k totálnímu propojení strojů a jejich ovládání pomocí softwarových programů bez nutnosti lidské obsluhy. Slibuje však technologický pokrok také více životní a pracovní kvality pro člověka?

„Podle předpokladu odborníků spolu bude v roce 2020 dobrých padesát miliard přístrojů a věcí komunikovat prostřednictvím internetu, tento fenomén se nazývá internet věcí. Předzvěsti toho, co zní jako science fiction, je přitom možné již dnes vidět v automobilové výrobě nebo v logistických centrech. A jedno je jasné: Pokud bude v budoucnu zboží samo nejlépe vědět, jak má být zpracováno, pak to nezůstane bez dopadů na lidskou pracovní sílu. (…)

Už to není stroj, kdo říká, co se má dít, nýbrž samotný produktový polotovar ví, jak chce být zpracován“, tak základní myšlenku průmyslu 4.0 vysvětluje Wolfgang Wahlster, předseda vedení německého Výzkumného centra pro umělou inteligenci. A pokračuje: „Obráběná část nebo její nosič mají čip, na kterém jsou uloženy všechny požadavky na výrobu a který jako digitální produktová paměť také zaznamenává všechny kroky ve zpracování.“

Poskytovatelé softwarových a hardwarových technologií, IT služeb, stejně jako startupy chtějí pracovní svět překopat a proměnit ho ve svět bezdrátové komunikace a informací, ve „flexibilní a inteligentní továrnu budoucnosti“. K tomu bude zapotřebí méně lidí. Ti zbývající mají být mladí, inovativní a orientovaní na výkon. Profesor Bauernhansl říká: „Zaměstnanec ve výrobě se stane dirigentem řetězce tvorby hodnoty, jeho pracovní obsahy budou náročnější a zajímavější.“

Průmysl 4.0 má být spásnou „čtvrtou průmyslovou revolucí“. V „inteligentní továrně“ mají lidé, stroje a suroviny společně komunikovat. Každý jednotlivý produkt, vybaven informacemi o sobě samém, má umět optimalizovat svůj vlastní výrobní proces.