V současných debatách se hojně objevuje otázka, zda má digitalizace pro zaměstnané pozitivní, či negativní důsledky. Někteří pozorovatelé očekávají, že s nástupem takzvané digitální revoluce bude docházet ke stírání hranic mezi prací a volným časem ještě více, než je tomu dnes. Čím dál tím rozšířenější sebeorganizací zaměstnanců, která je považována na jeden z následků postupující digitalizace, stoupá riziko, že dojde k jejich přetížení. Zdravotní potíže jako vyhoření či problémy při slaďování práce a soukromého života jsou velmi pravděpodobné.

Jiní naopak vidí kladnou stránku digitální revoluce ve zvýšení suverenity zaměstnaných, ve vyšším pracovním uspokojení a lepší možnosti dosáhnout rovnováhy mezi soukromým životem a prací.

Zatímco mnoho pracovních procesů v sektoru služeb digitalizací již prošlo, stále více se nyní digitalizace prosazuje i v sektoru průmyslovém. Adekvátní rovnováha mezi prací a soukromým životem by tedy již nemusela být nedosažitelným cílem ani pro ty, kteří pracují na směny.

Ale co je vlastně digitalizace? Když o ní mluvíme, máme většinou na mysli flexibilní práci jak v časovém, tak v prostorovém slova smyslu. „Flexibilizace“ práce ovšem není novým fenoménem. Samozřejmě, že s digitalizací se flexibilita rozšiřuje a vznikají nové formy flexibilní práce jako takzvaný „cloud- nebo crowd-working“, což jsou dvě různá označení pro fenomén udělování jednotlivých drobnějších zakázek přes internetové platformy („cloud“ je označení pro digitální prostor, ve kterém se zadání zakázky odehrává, „crowd“ je anglické označení pro dav a vyjadřuje skutečnost, že se o takové zacházky uchází dav zájemců, často z nejrůznějších koutů planety).

Nicméně na mnoha pracovištích jsou jisté flexibilní formy práce jako například práce z domova či flexibilní pracovní doba možné již delší dobu — a to s různými důsledky pro pracující.

Do jaké míry z ní měli užitek, záleželo dosud na tom, zda byla flexibilizace práce prováděna v zájmu jejich, nebo v zájmu zaměstnavatelů. Ti zaváděli flexibilní pracovní dobu často například proto, aby byl výrobní proces schopen lépe reagovat na výkyvy poptávky na trhu. V tomto případě flexibilizace většinou zaměstnaným přinášela nevýhody — řeč je zvláště o přesčasech a intenzifikaci práce s negativními dopady pro zdraví zaměstnanců a pro slaďování pracovního a soukromého života.