Bývalý premiér, ministr práce a sociálních věcí a v současné době šéfporadce předsedy vlády Vladimír Špidla na debatě pořádané Masarykovou demokratickou akademií ve spolupráci se spolkem Idealisté.cz poukázal na celou řadu výzev a změn, kterým budeme čelit vlivem pokračující automatizace a digitalizace a rozvoje umělé inteligence. Klíčová je podle bývalého premiéra skutečnost, že současné pojetí práce, kdy je prací to, co prochází trhem, přestává být do budoucna udržitelné.

„Je třeba si uvědomit, že práce je historicky definovaný pojem a to, co za ní považujeme, je prací od začátku průmyslové revoluce. V zásadě můžeme říct, že po celé dějiny naši předkové nepracovali, protože pro nás je prací v úzkém slova smyslu to, co prochází trhem, čili ta část práce, která je komoditou, zatímco užitná hodnota pro nás z konceptu práce vystupuje,“ vysvětlil Špidla.

Přechod k současnému pojetí práce byl podle bývalého premiéra nelidský a vyvraždil statisíce lidí. „Na Liberecku byla dětská novorozenecká úmrtnost kolem 750 promile. 750 dětí z tisíce umřelo do jednoho roku. Přitom v zemědělských oblastech českých zemí, třeba někde v Polabí, to bylo kolem dvou set promile. Rozdíl pětiset promile byla schopnost průmyslového přerodu požírat pracovní síly,“ popisuje šéfporadce předsedy vlády.

Vladimír Špidla: přechod k jinému pojetí práce může být krutý 

Bývalý ministr práce a sociálních věcí varuje, že i dnes nám hrozí, že přechod k nějakému jinému pojetí práce bude spojen s utrpením a neštěstím velkého množství lidí. Cílem politiky je podle něj zabránit tomu. Vladimír Špidla poukazuje na to, že začínají být mechanizovány intelektuálně rutinní činnosti, což je v současné době základní představa o kvalitní práci.

„Intelektuální kvalifikovaná rutina je něco, co přináší lidem značné uspokojení a současně jistotu, postupně ale mizí a bude nahrazena umělou inteligencí, která se začíná rozvíjet. Znamená to, že se vyřadí naprostá většina prací, které doposud vykonáváme,“ říká bývalý premiér a dodává „Čím dál víc lidí klesá pod hladinu, kdy mohou vykonávat komplexní činnosti, které zbývají ještě pro lidi. Ti nejvíce tvůrčí a nadaní jsou pořád ještě nenahraditelní, ale je otázka, jak dlouho.“

Podle Špidly člověk přestává mít význam jako producent, protože obrovská část produkce je robotizovaná a automatizovatelná. To, co je komoditou, bude tedy vytvářeno mimo člověka. „To má naprosto drsné důsledky do společnosti,“ zdůrazňuje bývalý eurokomisař.

Probíhající změny lze popsat na řadě úrovní: „Práce přestává být tím klíčovým socializačním faktorem a my se musíme ptát, co se stane její náhradou, školství, kultura?“ Už jen smrskávání pracovní doby, přerušující se kariéry, rozpadající se pracovní kolektivy podle Vladimíra Špidly socializační charakter práce významně mění.

Za velmi důležitou považuje šéfporadce premiéra snahu o rozšíření konceptu práce, například akceptovat jako práci péči o osobu blízkou nebo starost o životní prostředí v organizacích, které se tomu věrohodně věnují. „Nejsem příznivcem jednotného příjmu právě z toho důvodu, že není vázán na aktivitu, tedy na kolektivní, pozitivní a akceptovanou činnost a v důsledku toho má v sobě obrovskou kapacitu demoralizace,“ dodává bývalý premiér. U budoucí práce podle něho bude daleko významnější citová složka rozvíjející vyšší city než čistě technologická a technická zdatnost.

Další velkým problémem je náš sociální systém: „Jestliže naše systémy jsou založené na odvodech z práce a jestliže klasická živá práce bude mizet a bude nahrazovaná prací mrtvou, z čeho budeme odvádět prostředky do našeho sociálního systému?“ Ptá se bývalý ministr práce a sociálních věcí. Podle něj budeme muset zcela zásadně přeorganizovat naše odvodové systémy a začít daněmi zatěžovat práci, kterou vykonávají stroje a počítače, kapitálové transakce, zavádět ekologické daně a daň z majetku a z kapitálu.

„Vstupenka do veřejných rozpočtů nebude práce jako komodita, nýbrž práce jako uznaná pozitivní činnosti, která bude financovaná z veřejných rozpočtů. To znamená po dvaceti letech péče o osobu blízkou, se mi započítá do důchodu dvacet let,“ vysvětluje Špidla.

V závěru diskuze se bývalý předseda vlády dostal i k tomu, zda se roboti skutečně stanou plnohodnotnými bytostmi: „Jsem přesvědčený, že city jsou určitou funkcí intelektuální schopnosti a že jakmile systémům umělé inteligence nacpeme určitou hustotu, začnou si vytvářet city a city jsou tím, co s námi hýbe, a pak se skutečně tyto systémy začnou hlásit i o svá práva,“ zdůraznil Vladimír Špidla.