Nový Bor, jedenáctitisícové severočeské město na půl cesty mezi Ústím nad Labem a Libercem, se na svém webu charakterizuje jako „brána Lužických hor“. Cesta z Prahy sem trvá dvě hodiny. Když ve všední den kolem deváté ranní vystoupíte na náměstí z autobusu, praští vás do nosu vůně čerstvého chleba. Před pekárnou se vine pomalu postupující fronta, ve fontáně poblíž klokotá čirá voda.

Náměstí lemují převážně roubené domy, které tu zůstaly jako památka po původních německých obyvatelích. Půvab městského centra dotváří česká Stavba roku 2020, unikátní skleněný dům — sídlo designérské sklářské společnosti Lasvit. Na horizontu se pnou zelené kopce Lužických hor. Na první pohled to tu působí jako idyla.

Data ovšem o malebném městečku v lužickém podhůří mluví jasně — a jinak. Dle Indexu sociálního vyloučení se Nový Bor řadí do kategorie nejohroženějších obcí.

Radnice Nového Boru neměla na řešení sociálního vyloučení kapacitu

Nový Bor se přitom tématu sociálního vyloučení začal systematicky věnovat už před více než deseti lety. Hlavním impulsem se v roce 2011 stal násilnický útok, který severočeské městečko nakrátko uvrhl do středu nevítané celorepublikové pozornosti.

V jednom z novoborských barů se tehdy strhla potyčka mezi romskou skupinou a „bílými“ štamgasty. Co začalo jako strkanice, skončilo brutálním útokem s mačetami. Oběti vyvázly s těžkými zraněními — a pachatelé s rozsudky mezi 15 a 17,5 lety vězení.

Případ tehdy otřásl novoborskou i českou veřejností, ale především poukázal na hluboký problém sociálního vyloučení v obci a urgentní potřebu jej účinně řešit. Radnice však na to neměla kapacitu ani znalosti.

„Jednotlivé odbory města nebyly zvyklé pracovat v týmech. Věci se řešily nahodile a nekoordinovaně,“ popisuje výchozí stav tehdejší vedoucí obecního odboru sociálních věcí a zdravotnictví Jiřina Kubáňová. Přelomem se v roce 2016 stal podpis memoranda mezi novoborským zastupitelstvem a státní Agenturou pro sociální začleňování. Ta už tehdy působila jako vládní nástroj, který měl podporovat obce a kraje při metodickém řešení problémů se sociálně vyloučenými komunitami.

Přinesli nápady i systém

Kubáňová, která se zahájení spolupráce účastnila jako zástupkyně novoborské radnice, přibližuje, jak ve městě vznikla skupina Lokálního partnerství, sdružující zástupce Agentury, odborů na radnici, poskytovatelů sociálních služeb, škol i policie. „Lidé z Agentury nám pomohli nastavit systém, naučili nás plánovat a plány průběžně vyhodnocovat. Koordinovali meziresortní schůzky, přicházeli s pozitivními příklady z jiných obcí. S ničím takovým jsme předtím neměli zkušenost,“ pochvaluje si ještě dnes spolupráci tehdejší vedoucí obecního odboru sociálních věcí a zdravotnictví.

Podobnou zkušenost popisuje současná vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Novém Boru Jana Kučerová: „Díky Agentuře máme jasná data, máme koncepci bydlení i plán sociálního začleňování. To jsou hlavní dokumenty, bez kterých bychom nemohli žádat o granty a realizovat konkrétní projekty, které městu přinášejí obrovský přínos,“ říká.

Od zahájení spolupráce mezi Agenturou a Novým Borem uplynulo deset let. Během nich se ve městě rozrostla celá řada sociálních služeb, mezi nimi třeba azylové domy, rodinné poradny, nízkoprahové centrum, dětská skupina nebo hospic.

Město přitom dál pokračuje v práci v rámci metodologie, kterou si díky Agentuře osvojilo. „Právě jsme podali projektovou žádost na rekonstrukci azylového domu,“ vypráví vedoucí odboru sociálních věcí Kučerová. Radnice si od projektu slibuje rozšíření portfolia městských bytů, což umožní předejít kumulaci sociálně vyloučených rodin v jednom místě.

Kučerová říká, že k nápadu je přivedli právě lidé z Agentury. Idea přestavět azylový dům na nové městské byty a nabídnout je místním ze všech sociálních vrstev s kvótou pro sociálně vyloučené rodiny přirozeně navazuje na mnohaletou spolupráci obce s Agenturou.

Rodina v centru: „dítě Agentury“

Jedna z institucí, které na spolupráci Nového Boru s Agenturou vyrostly, je občanská organizace Rodina v centru. Začínala jako komunitní mateřské centrum, až s příchodem Agentury svoji působnost rozšířila. „Jsme takové dítě Agentury,“ směje se Petra Vlčková, ředitelka Rodiny v centru, která organizaci před dvaceti lety zakládala.

„Právě Agentura spolu s městským úřadem nás přivedla k myšlence pozvat k nám i romské maminky — v tom je počátek naší práce se sociálně slabšími lidmi. Město tehdy potřebovalo poskytovatele služeb, který by mu po pomohl překonávat sociální vyloučení: v rámci cílů, které si s Agenturou vytyčilo. V roce 2017 jsme pak s Agenturou psali první projektové žádosti. Pomohla nám vytipovat výzvy, vypracovala analýzy, bez kterých bychom se o granty nemohli ucházet,“ popisuje začátky organizace Vlčková, zatímco procházíme jednotlivými sekcemi střediska.

„Tady je kuchyňka, tady mají zázemí naši psychologové a tady terénní pracovnice, tady je rodinná poradna…“ ukazuje mi jednotlivá pracoviště. Nízkoprahové centrum pro mládež, které Rodina v centru otevřela před téměř deseti lety, se skrývá za dveřmi na samém konci chodby. Otevíráme je. Uvnitř sedí za notebooky dvě mladé ženy. „Chystáme teď program na letní tábor, začínáme příští týden v pondělí, máme kolem šedesáti přihlášených,“ odpovídají na otázku, co dělají o prázdninách.

Rodina v centru vloni navíc otevřela občanskou poradnu. Petra Vlčková vysvětluje, o jak potřebnou službu se jedná: „V loňském roce se na poradnu obrátilo přes 213 místních občanů. Pomáháme i žákům ze sociálně slabých rodin s přípravou do školy, máme tam teď 104 takových klientů,“ popisuje Vlčková další činnost organizace.

Odborníci odešli. Agentura skončila

Na jaře ale novoborskou radnici i místní sociální služby zasáhla zpráva, že ministerstvo vedení Agentury propustilo a instituci de facto zrušilo. Ministryně Zuzana Mrázová (ANO) bez jasného vysvětlení odvolala přední odborníky na sociální politiku včetně ředitele Martina Šimáčka a strukturu ministerstva nekompromisně proměnila.

Nový Bor byl jednou z řady obcí, kde rozhodnutí přijali s obavami. „Odešli hlavní představitelé a vedoucí týmů — lidé, kteří měli klíčové znalosti. Lokální koordinátoři, kteří zůstali, se teď nemají s kým poradit,“ obává se o budoucnost projektů ve městě Jana Kučerová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví.

Podobně o tom mluví Petra Vlčková z Rodiny v centru: „Pracovníci Agentury byli opravdu zapálení pro tu práci. Dostávali jsme od nich neuvěřitelnou péči, a to je pro lokálního poskytovatele sociálních služeb, jako jsme my, mimořádně motivující. Nepřicházíme jen o odbornost, ale také o péči a morální podporu.“

Proč se ministerstvo pro zrušení Agentury rozhodlo, si v Novém Boru nedokázali vysvětlit. Stejně tak ale zůstali bez vysvětlení i sami propuštění pracovníci Agentury. Podle Šimáčka s ním navíc ministryně o změnách odmítla komunikovat.

„Žádal jsem ji o schůzku, marně. Nikdy mi nedala prostor, abych s ní mluvil,“ řekl Deníku Referendum. Agentura přitom byla formálně jedním ze dvou největších odborů ministerstva — Mrázová tedy odmítla hovořit s ředitelem jednoho z nejrobustnějších týmů, které na jejím úřadě fungovaly.

Chtěli ukázat příklad dobré praxe: marně

Právě Nový Bor patřil mezi obce, které se snažily ministerstvo přesvědčit, že zánik Agentury nepřinese nic dobrého. Radnice za tímto účelem pozvala zástupce ministerstva k setkání. „Chtěli jsme jim ukázat, co všechno se u nás díky Agentuře povedlo a o co všechno teď mohou přijít i další obce,“ vzpomíná Kučerová, která se schůzky se státní tajemnicí Martinou Postupovou účastnila.

„Nový Bor byl jen jednou ze zastávek výjezdu, na kterém jsme paní tajemnici chtěli ukázat příklady dobré spolupráce,“ upřesňuje Šimáček, který schůzku spoluorganizoval. Podle něj je Nový Bor specifický právě tím, že v něm dlouhodobě funguje silný poskytovatel sociálních služeb, jímž se Rodina v centru stala: „Fungují tam sociální služby vázané na duševní zdraví, na volný čas a vzdělávání dětí — to jsou zásadní témata.“

Za deset let spolupráce s Agenturou se však Nový Bor posunul mnohem dál — od poskytování jednotlivých dílčích služeb až k systematickému řešení problému sociálního vyloučení. Právě to z něj dělá podle Šimáčka ukázkový příklad fungující spolupráce: „Město si na základě spolupráce s Agenturou zpracovává svoji koncepci rozvoje bydlení, vykupuje objekty, plánuje rekonstrukce a vznik nových sociálních a dostupných bytů. Má také dobrou součinnost s místním poskytovatelem sociálních služeb,“ popisuje.

K výsledkům podle něj výrazně přispěli i zkušení metodici a lokální koordinátoři, kteří městu pod hlavičkou Agentury dlouhodobě pomáhali. Právě oni byli podle novoborské radnice tím, co roli Agentury činilo nenahraditelnou.

A ačkoliv na svých pozicích lokální koordinátoři pro Nový Bor zůstávají i po restrukturalizaci ministerstva, dlouhodobější vyhlídky jsou nejisté. „Jeden zkušený odborník nemusí stačit. Stávající projekty skončí a mezitím je potřeba získat nové,“ upozorňuje Šimáček.

Nejde však jen o odchod expertů. Podle Jana Černého, ředitele Sociálních a vzdělávacích programů organizace Člověk v tísni, měla Agentura nezastupitelnou roli i na jiné úrovni: „Byla aparátem, který obcím dával hlas — fungovala jako jejich kolektivní vyjednávací platforma, především v přípravě legislativy týkající se sociální problematiky,“ říká.

Jako příklad uvádí přípravu takzvané superdávky, kam se řada zlepšení pro sociálně znevýhodněné dostala právě díky připomínkám Agentury. Právě tahle expertní a legislativní role — nejen terénní práce v jednotlivých obcích — je podle Černého tím hlavním, oč stát odchodem lidí z Agentury přichází.

Nespokojenost a obavy nepřicházejí jen z Nového Boru

Po razantní restrukturalizaci se začalo šířit znepokojení i z dalších obcí: „Vše jsme se dozvídali z médií: to, že oddělení transformovali, na koho se máme obracet pro další informace… O dalším postupu nás zkrátka nikdo oficiálně neinformoval,“ popsal Deníku Referendum, co se dělo, koordinátor sociálního začleňování pro Liberecký kraj Václav Strouhal.

Lidé z obcí proto začali své znepokojení brzy veřejně vyjadřovat. Na konci června zaslali zástupci Jablonce nad Nisou, Chomutova, Litvínova a Žďáru nad Sázavou otevřený dopis premiérovi, ve kterém varovali před riziky, která zánik Agentury může přinést.

Upozorňovali v něm na nedostatek odborníků na státní i lokální úrovni, a na nebezpečí útlumu podpory, kterou Agentura při zvládání projevů sociálního vyloučení obcím poskytovala.

Na naléhavou prosbu obcí premiér Andrej Babiš reagoval stroze. „Neproběhla žádná schůzka, žádný telefonát. Pouze jsme dostali dopis ve smyslu, že žádné negativní dopady nenastanou. Osobně o tom ale nejsem přesvědčen,“ řekl Deníku Referendum starosta Chomutova Milan Märc (hnutí Nový Sever).

V Děčíně tamní náměstkyně primátora Anna Lehká (Volba pro Děčín) sepsala petici s výzvou k zachování Agentury. „Děčín má tu výhodu, že v kvalitní sociální práci už dlouhodobě funkční systém nastavil — a to právě s podporou Agentury. Je mi líto menších měst, která si takto efektivně sama pomoci nedokáží,“ odpověděla Lehká na otázku, jak si město s novými změnami poradí.

Ministerstvo nepřesvědčivě argumentuje „efektivitou“

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová Deníku Referendum sdělila, že „reorganizace vycházela z dlouhodobě kritizované neefektivity s přílišnou orientaci na tvorbu analýz bez dostatečného dopadu v terénu, tvorbu krátkodobých a nesystémových řešení“. Poukázala přitom na zprávu Nezávislého kontrolního úřadu z roku 2024, která činnost Agentury v období 2020—2022 opravdu kritizuje.

Zpráva uvádí, že z celkového počtu 104 obcí, ve kterých Agentura působila, zůstala v roce 2023 zatížena nejvyšším stupněm sociálního vyloučení víc než polovina, a to i „přes dílčí přínosy projektů…“ Analýza však hodnotí činnost Agentury v letech 2020—2022, tedy v období, kdy se její činnost převáděla pod ministerstvo pro místní rozvoj. Sám Šimáček se stal ředitelem agentury až na konci roku 2022, tedy v samém závěru období, které zpráva NKÚ hodnotila.„Ministerstvo se odvolává na zprávu Nezávislého kontrolního úřadu účelově, aby poškodilo dobré jméno agentury,“ odmítá argumentaci ministerstva.

Potvrdil přitom, že zpráva oprávněně upozorňuje na nedostatky v tehdejším řízení Agentury. Ty však podle něj souvisely s jejím špatně provedeným přesunem pod jiné ministerstvo. Šimáček říká, že po jeho příchodu Agentura vše, co Nejvyšší kontrolní úřad kritizoval, napravila, zavedla přesnější měření výsledků a lepší koordinaci práce v obcích. K tomu však už ministerstvo podle něj nepřihlédlo.

Tisková mluvčí ministerstva Veronika Lukášová sice přiznává, že zpráva neodráží současnou realitu, avšak nadále kroky ministerstva vysvětluje tím, že „zpráva a závěry NKÚ nebyly účinně řešeny a dál se pokračovalo v nastavených činnostech a projektech“. Šimáček její argumentaci odmítá. Dokládá, že ministerstvo účelově pracuje se starými daty a ignoruje změny, které se po jeho příchodu do čela Agentury podařilo zrealizovat.

Nový Bor versus Bílina

Zatímco v úvodu popisovaný Nový Bor může sloužit jako vzorový příklad práce Agentury, kontrastní přístup k sociálnímu vyloučení představuje severočeská Bílina — obec srovnatelné velikosti, která mezi nejzatíženější lokality České republiky patří dlouhodobě a v čase nevykazuje žádná výraznější zlepšení. Zatímco Nový Bor demonstruje, jak může cílená podpora obec z nejhoršího pásma postupně vyvést, když se tu Index prozatím podařilo snížit o čtyři body z 16 na 12, Bílina se drží v třicetistupňovém indexu na hodnotě 23.

Konkrétní rozdíly mezi oběma obcemi — v podílu exekucí, dávek i předčasných odchodů ze škol — shrnuje následující graf. Data pocházejí z oficiálních podkladů Ministerstva pro místní rozvoj ČR, konkrétně z Indexu sociálního vyloučení, a odpovídají roku 2024, tedy nejaktuálnějším dostupným údajům.

Volba Bíliny pro takové srovnání není náhodná. Současná ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, která o likvidaci Agentury rozhodla, tam totiž byla v letech 2018 až 2025 starostkou. I Bílina přitom s Agenturou v minulosti spolupracovala. Podle informací, které tamní městský úřad poskytl Deníku Referendum, Agentura pro obec vypracovala Strategický plán sociálního začleňování na období 2011—⁠⁠⁠⁠⁠⁠2014.

Pak ale přišlo dvanáct let, kdy se spolupráce nijak nerozvíjela, a k jejímu obnovení — podpisem Dohody o poradenství na půl roku — se radnice rozhoupala až v roce 2026. Vedoucí odboru školství, sociálních věcí a zdravotnictví v Bílině Eva Böhmová si tuto krátkou etapu součinnosti s Agenturou v rozhovoru s Deníkem Referendum pochvalovala: „Vytyčili jsme si dva hlavní body spolupráce, nasměrovali nás.“ Vyslovila prakticky totožné hodnocení jako její kolegyně v Novém Boru.

Po uplynutí smlouvy prý však Bílina namísto prohloubení spolupráce s expertízou agenturních pracovníků, ačkoliv již zařazených pod nově sloučený odbor, zvolila vlastní cestu — jak na to byla zvyklá po předchozí dekádu. „Chceme dál rozvíjet spolupráci ve skupině ‚Dobrá adresa‘, v té ostatně pracovníci zaniklé Agentury nadále působí,“ zmiňuje Böhmová platformu, která koordinuje místní aktéry v boji proti chudobě a řešení bytové nouze. Ostatně i za jejím vznikem stála Agentura.

„Jako tehdejší starostka Bíliny s námi paní ministryně nikdy o spolupráci nejevila zájem. Paradoxně až v době, kdy odešla na ministerstvo, s námi obec Bílina spolupráci obnovila,“ uvedl k jejímu působení v obci Šimáček.

Nabízí se tak otázka, zda či do jaké míry měla tehdejší starostka Mrázová zájem na tom, aby se sociální problémy ve městě neřešily, protože sama bydlí v luxusním obecním bytě s mimořádně levným nájemným, jak před časem doložily Seznam Zprávy. Vysvětlení nechuti ke spolupráci s Agenturou střetem zájmů bývalé starostky však jak sama Böhmová, tak i současná první místostarostka Bíliny Marcela Dvořáková (ODS) odmítly.

Příznivé dopady nebývají vidět hned. Ani ty záporné nyní hned vidět nebudou

Svědectví z obcí, krajů i pracovníků Agentury spojuje jedna hlavní linka: likvidací Agentury pro sociální začleňování stát přichází o kapacity, které se jen těžko budou nahrazovat novými lidmi. Přichází o kontinuitu práce, jejíž výsledky nejsou vidět hned, ale vrství se po letech, někde i po dekádách. Právě to dává sociální práci smysl — rychlé výsledky u ní čekat nelze, přináší je ale postupná změna přístupu ve vedení obcí.

„Mezi samosprávami je dnes mnohem větší povědomí o problému i ochota hledat konstruktivní řešení. Obce už se nesnaží vytlačovat sociálně slabé, nepředstírají, že se jich problém sociálního vyloučení netýká, ani se nesnaží přenášet odpovědnost jinam. Stále častěji naopak samy říkají, že chtějí problém řešit — kvůli místním,“ zdůrazňuje Šimáček. Totéž potvrzuje i starosta Chomutova Märc: „Dopady naší spolupráce s Agenturou se objeví až po nějakém čase, v sociální oblasti je to běh na dlouhou trať.“

Ministerstvo říká, že místa po propuštěných odbornících obsadí noví lidé. Právě tahle vidina ale budí na novoborské radnici obavy: „Noví lidé budou potřebovat čas, než si tuhle práci osvojí a získají potřebnou expertízu,“ popisují tamní sociální pracovnice.

Agentura pro sociální začleňování vznikla v roce 2008. Od té doby pomohla stovkám obcí v České republice snižovat nezaměstnanost a zadluženost obyvatel, zlepšovat dostupnost bydlení nebo předcházet kriminalitě. Kromě Nového Boru za sebou nechává řadu dalších příkladů dobré praxe: pro Karvinou připravila desegregační plán, ve Šluknově pomáhala s transformací vyloučeného sídliště, působila i v litvínovském Janově, jedné z největších vyloučených lokalit v zemi. O výsledcích její práce v Brně jsme psali v březnu.

Andrej Babiš se o moc ucházel i s kritikou — bohužel oprávněnou — antisociálního charakteru vlády Petra Fialy. Stejně jako v jiných oblastech ale i tady platí, že slova mlčí a mluví činy. Na likvidaci Agentury pro sociální začleňování nakonec doplatí nejen ti nejzranitelnější, ale i obce, ve kterých žijí. Skončila dobře fungující struktura s prokazatelnými výsledky, skončili profesionálové, jejichž nasazením a zkušenostmi stát pohrdl.

Nový Bor je dnes živým důkazem toho, co taková dlouhodobá, systematická podpora dokáže: obec, která se z hluboké krize posunula až na hranici, za níž by přestala patřit mezi obce nejohroženější sociálním vyloučením. Bílina je naopak dokladem toho, co se stane, když se takové práci nedá prostor — roky bez výraznější změny, nahodilý přístup k problémům, které se samy od sebe nevyřeší.

S koncem Agentury přitom nezaniká jen jeden úřad. Zaniká i prostor, ve kterém mohl vznikat další Nový Bor — a otevírá se cesta k tomu, aby přibývalo měst podobných Bílině. Ani záporné dopady nebudou vidět hned. Lze ale čekat, že v důsledku svévolné destrukce funkční instituce bude v České republice časem přibývat měst podobných Bílině — a ubývat těch, která se podobají Novému Boru.