Pomáhala více než stovce obcí řešit chudobu, nezaměstnanost i segregaci ve školách. Teď ale stát její fungování zásadně mění. Co za tím stojí a jaké budou dopady, rozebírá reportérka Anna Absolonová.

Agentura pro sociální začleňování vznikla v roce 2008 a až do roku 2019 spadala pod Úřad vlády. Ve vyloučených lokalitách pomáhala řešit klíčové problémy spojené se sociálním vyloučením — od segregace ve vzdělávání přes nezaměstnanost a zadlužení až po prevenci kriminality či stále naléhavější otázku dostupného bydlení. Podílela se například na přípravě desegregačního plánu pro Karvinou a dlouhodobě se věnovala také situaci na sídlišti Janov v Litvínově, které patří k největším sociálně vyloučeným lokalitám v České republice.

Od 1. dubna však Ministerstvo pro místní rozvoj, pod které Agentura přešla v roce 2019, propustilo patnáct zaměstnanců a její agendu sloučilo s odborem bydlení. Nově tak vznikl Odbor rozvoje bydlení a sociální soudržnosti.

Ministerstvo tento krok zdůvodňuje úsporami. Kritici ale upozorňují, že náklady spojené se sociálním vyloučením — například v oblasti nezaměstnanosti či vzdělávání — dlouhodobě výrazně převyšují částku, kterou stát tímto rozhodnutím ušetří. Resort zároveň tvrdí, že projekty Agentury nekončí a mohou pokračovat. Otázkou však zůstává, do jaké míry to bude možné bez specializovaných pracovníků a systematické koordinace v terénu.

„Způsob, jakým ministerstvo změny komunikovalo — respektive nekomunikovalo — skutečnost, že se o nich zaměstnanci dozvěděli na poslední chvíli, i neochota sdělit konkrétní personální kroky ukazují, že současné vládě na sociálním začleňování příliš nezáleží,“ říká reportérka Deníku Referendum Anna Absolonová.

Jaké konkrétní výsledky Agentura přinesla? A kdo za současnými závažnými změnami stojí? Poslechněte si nový díl Podcastů DR.

Podcasty DR můžete odebírat a hodnotit na Spotify, Apple Podcasts, YouTube i dalších podcastových platformách.