Řadu let jsem stál v čele základní školy Pavlovská v Brně-Kohoutovicích a z vlastní zkušenosti vím, co dobrý ředitel pro školu znamená — a co může způsobit špatná volba. Právě proto se na mě obrátili rodiče i zaměstnanci školy s prosbou, abych se vyjádřil k probíhajícímu konkurznímu řízení na nového ředitele školy.

Česká školní inspekce proces ředitelských konkurzů soustavně monitoruje. Ve své nejnovější tematické zprávě z roku 2025 přináší čísla, která mluví za sebe: při více než 730 konkurzech na ředitele základních škol ve více než šesti procentech případů — tedy zhruba u pětačtyřiceti škol — byla patrná snaha části komise prosadit za každou cenu svého favorita. Téměř tři procenta konkurzů proběhla jen formálně, výsledek byl předem znám.

Podobný obraz nabízí i starší zpráva z roku 2018, která mapovala konkurzy od mateřských škol po školy střední. Z ní vyplývá, že 8,2 procenta konkurzů trpěla zřejmou snahou části komise prosadit svého favorita; 3,4 procenta konkurzů mělo výsledek známý předem.

Zákon přitom zřizovateli dává klíčovou pravomoc, nemusí respektovat doporučení konkurzní komise a může jmenovat kohokoliv z přihlášených uchazečů. Tento legislativní rámec vytváří prostor pro rozhodování založené nejen na odborných kritériích, ale i na osobních vazbách nebo politických zájmech.

Zkušenost z posledních let navíc ukazuje, že problém nemusí být pouze na straně zřizovatele. Rovněž sama komise může být sestavena nebo vedena způsobem, který zvýhodňuje určitého kandidáta.

Brněnská ZŠ a MŠ Pavlovská se dlouhodobě hlásí k principům takzvaných otevřených škol s akcentem na vzájemný respekt mezi všemi aktéry školního života. Stávající ředitel odchází do důchodu, a škola tak přirozeně stojí před zásadní změnou vedení.

Ve škole působí interní kandidát s dlouholetou vazbou na její prostředí, který získal písemnou podporu více než osmdesáti procent pedagogického sboru formou otevřeného dopisu. Rodiče, s nimiž jsem v poslední době hovořil, vyjadřují podobné přání: aby nové vedení navázalo na to, co škola za léta vybudovala.

V komunitě se zároveň šíří obavy, že výsledek konkurzu může být předem rozhodnutý a že preference části radnice nemusejí odpovídat představám školy. Zda jsou tyto obavy oprávněné, nelze s jistotou říci. Jednání komise jsou neveřejná a jejich účastníci jsou vázáni mlčenlivostí.

Právě z omezené transparentnosti však vyvěrá nejistota spojená s otázkou, zda se o budoucnosti školy rozhodne v její prospěch. Výběr ředitele školy totiž není jen obsazením manažerské pozice. Ředitel neurčuje pouze provoz školy. Svým přístupem ovlivňuje její klima, vybírá učitele, formuje vztahy s rodiči a spoluutváří hodnoty, které škola předává dětem.

V rozhovorech, které jsem nedávno vedl se zástupci kohoutovické radnice, zazněl deklarovaný zájem o transparentní průběh konkurzu. Takový závazek je důležité naplnit konkrétními kroky, bez ohledu na to, jak celý proces formálně dopadne. Například prostřednictvím svých nominantů doporučit členům konkurzní komise, aby před formálním aktem hlasování proběhla otevřená diskuze a každý člen svou volbu ostatním členům komise krátce zdůvodnil.

Po skončení jednání komise, ještě před konečným rozhodnutím, by měli její členové oslovit finalisty s dotazem, zda souhlasí se zveřejněním svých jmen či koncepcí, a případně jim nabídnout možnost neformálního setkání s učiteli a rodiči. A konečnou volbu ředitele veřejně a srozumitelně vysvětlit.

Podaří-li se vnést více světla do konkurzního řízení na ředitele základní školy v brněnských Kohoutovicích, může to být cenným precedentem, na jehož základě se může do budoucna zlepšit praxe výběru ředitelů škol. Věřím, že se to skutečně podaří.

Na textu spolupracoval Jakub Gyönyör, doktorand na katedře pedagogiky Pedagogické fakulty MU, který pět let působil jako druhostupňový učitel na ZŠ Pavlovská.