Čím dál více států a měst v USA mění Kolumbův den za Den původních obyvatel

Petr Jedlička, Radek Kubala

Skupinu států a měst slavících druhé říjnové úterý dědictví indiánů namísto kolonizace rozšířily letos stát Vermont a města Denver či Phoenix. Podle obhájců posunu je změna ozdravnou součástí amerického vyrovnávání se s vlastní minulostí.

Čím dále více států a měst v USA se přidává k trendu sílícímu už několik roků — namísto někdejšího Kolumbova dne, připomínajícího vždy druhé úterý v říjnu připlutí Kryštofa Kolumba do Ameriky, začínají slavit takzvaný Den původního obyvatelstva, respektive Den původních Američanů. Průkopníkem posunu se stala města v severní Kalifornii už na počátku devadesátých let, a to na základě tlaku veřejnosti zdola. O sílícím trendu lze ale hovořit až v posledních letech. Loni se k rostoucí skupině připojily státy Colorado a Nové Mexiko a města Seattle či Santa Fe. Letos přibyl stát Vermont a města Denver či Phoenix.

Guvernér Vermontu Peter Shumlin vyzval při dané příležitosti na konci minulého týdne všechny občany, aby v daný den „oslavili své předky“, ale zároveň si „připomínali i oběti a přínosy původních obyvatel pro tuto zemi“.

Podle obhájců nového svátku je původní Kolumbův den oslavou kolonialismu a hrubého chování, kterého se Evropané dopouštěli na amerických původních obyvatelích, zejména indiánech. Kryštof Kolumbus také nebyl opravdovým objevitelem Ameriky, neboť před příchodem Evropanů žilo pouze na území dnešních USA dle různých odhadů 2,1 až osmnáct milionů lidí.

Právě Kolumbus navíc dle obhájců posunu otevřel cestu pro obchodování s otroky. „Jeden z největších omylů o Kryštofu Kolumbovi je, že byl spravedlivý. Ve skutečnosti to byla záporná postava odpovědná za znásilnění a vraždy mnoha nevinných původních obyvatel,“ řekl ve víkendovém tematickém pásmu CNN historik Leo Killsback, odborný asistent pro studia původních obyvatel na univerzitě v Arizoně.

Podle Killsbacka není pak rovněž správné, aby se v Americe slavil člověk, který reálně nikdy na půdě Spojených států nestanul. „Měli bychom se ptát, proč slavíme tento svátek, aniž bychom znali historii a Kolumbův skutečný odkaz,“ doplnil arizonský historik.

Odpůrci změny a vyrovnání se s minulostí

Zpravodajové z agentur ovšem též připomínají, že některé města a státy se silnou populací původních obyvatel proti změně svátku aktivně vystupují. Patří mezi ně například Oklahoma nebo Cincinnati. Podle jejich představitelů je Kolumbův svátek oslavou kulturní výměny mezi Evropou a Spojenými státy, která probíhá staletí a na níž neradno zapomínat.

Starý svátek také dle svých ctitelů oslavuje Kolumba jako zástupce italsko-americké menšiny, která sama snáší různé formy diskriminace. Zastánci změny svátku však argumentují, že nechtějí Kolumba vymazat z historie. Například Denverem prošel v sobotu i přes změnu svátku tradiční Kolumbův průvod.

Zastánci zavedení nového svátku přitom zdůrazňují, že připomínka osudu původních obyvatel představuje další části ozdravného vyrovnávání se s minulostí, jež není v USA dosud ani zdaleka u konce. „Oslavou původních obyvatel chceme být lepšími globálními občany, kteří si jsou vědomi příkoří diskriminovaných lidí a skupin,“ řekl CNN Ruthie Edd, který se snaží prosadit změnu svátku v coloradském městě Durango.

Další informace:

CommonDreams.org Indigenous Peoples Day Sweeps Nation as Battles Intensify for Native American Rights

CNN Quest to change Columbus Day to Indigenous Peoples Day sails ahead

CBS News Columbus Day changed to Indigenous People's Day in Vermont and city of Phoenix

International Bussines Times What Is Indigenous People's Day? More States Observe Alternative Columbus Day

    Diskuse
    October 12, 2016 v 15.01
    Doplnění -- Kolumbův den ve zbytku Ameriky
    Je záhodno ještě doplnit, že Kolumbův den neslavily nikdy všechny státy USA. Svátek neznají například na Ajlašce ani na Hawai.

    A jak též připomněla už loni tady v DR Ivana Recmanová, boj o kolumbovské dědictví se vede i mimo USA. Ve Španělsku se dnes nazývá tento svátek Dnem španělství (Día de la Hispanidad), v Argentině Dnem respektu ke kulturní diverzitě (Día del Respeto a la Diversidad Cultural) a v Nikaragui a Venezuele Dnem domorodého odporu (Día de la Resistencia Indígena). Jak uvedla sama Recmanová, posuny ve významu jsou zřejmé.

    http://denikreferendum.cz/clanek/21505-kontroverze-kolem-kolumbova-dne

    Nechápu, proč se to tak hrotí.
    Proč nemůže být svátek původního obyvatlstva jiný den, než je ten Kolumbův den?
    Vhodné datum by se určitě hravě našlo...
    Kolumbův den je evidentně hlavně připomínka toho, jak Evropa jednoznačně a nesmazatelně vstoupila do dějin severoamerického kontinentu.
    Ano, přineslo to i mnoho zlého, ale ne jen, a prostě se to tak jako tak stalo.
    October 12, 2016 v 21.35
    Evropa na to jde opačně.
    My místo Masopustu budeme slavit Ramadan
    IH
    October 13, 2016 v 18.16
    Goodbye, Columbus?
    Amerika se cítila být velkou a pluralistickou zemí, kde je dost místa pro každého. Pravda, pro indiány ne. Žijí zde tedy lidé nejrůznějšího vyznání, či zde může mít sochu jak generál Grant, tak i generál Lee.
    Opravdu, proč vytloukat klín klínem a Kolumbův den nahrazovat Dnem původních obyvatel? Aby neměl slavný (snad) Janovan takovou reklamu? Nebo aby institucionalizovaná připomínka staršího domorodého obyvatelstva snáze zakořenila?
    Tuto taktiku používali lidé odedávna. Třeba křesťané si takto přivlastňovali a legitimizovali četné starší svátky a tradice. U nás opět slavíme svátek 28. září, kdy byl (snad) zavražděn kníže Václav, později zvaný Svatý. Je možné, že jeho uctívání sloužilo mj. k pokřesťanštění dožínek (vinobraní) a jejich přežívající staré personifikace. Proto asi také světec podle legend vlastnoručně připravoval víno pro eucharistii. O dějinné roli sv. Václava se ovšem vedly a vedou spory, dlouho však rozhodně nevládl. Neměli bychom 28. září věnovat spíše připomínce dávných kultů, jež byly potlačeny, než jednomu knížeti z jejich dlouhé řady?
    Cyril a Metoděj přišli, jak je dnes už známo, na Moravu, kde již většina kostelů stála. Ač snad byla bohoslužba ve slovanském jazyce lidu bližší, oba věrozvěstové, slavení nověji 5. července, dalo by se také uvažovat, vlastně ohrozili naši příslušnost k západnímu křesťanstvu. Neměli bychom tedy svátek sv. Cyrila a Metoda nahradit svátkem naší příslušnosti do západního civilizačního okruhu?
    A co Jan Hus? Vyvracení staletých tradic jinými, ne vždy menšinovými, by mohlo (třeba ve jménu politické korektnosti) klidně začít...

    Takže, Američané se nemusí stydět za Kryštofa Kolumba, který byl ovšem "dítětem své doby". My se nemusíme odvracet od Karla IV., největšího Čecha, jenž celkem klidně v Norimberku založil marianský kostel na místě právě vydrancované a vypálené židovské čtvrti. Dokonce ani Francouzi se nemusí zříkat Napoleona Bonaparta, ani Mongolové Čingischána, byť oběma do takového Gándhího cosi scházelo.