Představme si, že fašisté, o nichž jsme měli za to, že byli v polovině 20. století jednou provždy poraženi, uložili do nějakého trezoru plán — návod pro své následovníky, kteří budou chtít učinit fašismus znovu „velkým“. Co by v takovém návodu stálo?

Začínal by radou přivlastnit si rétoriku levice. Nejdřív by radil vzít si na mušku klientelistický kapitalismus: převzít levicové argumenty proti zkorumpovanému finančnímu sektoru a fungování centrálních bank, které jej podpírají. Následně pak zaútočit na volební systém opřený o dvě frakce téhož oligarchického režimu, o „jedinou stranu“.

V dalším kroku by radil zaměřit na stát jako nástroj sloužící zájmům Velkého byznysu a zároveň neustále opakovat neoliberální mantru a tvářit se neoliberálněji než Margaret Thatcherová a Ronald Reagan dohromady. Úředníky a státní zaměstnance by nabádal označovat za líné příživníky, žijící na úkor pracujících, a tímto způsobem vrazit klín mezi zaměstnance veřejného a soukromého sektoru.

Plán by dále vybízel k budování hnutí, které spojí oběti neoliberalismu s těmi, kdo vzpomínají na Thatcherovou a Reagana s nostalgií. Aby se obě tyto skupiny podařilo obrátit proti neoliberálním centristům, bylo by třeba ty, jež si vystavěli politickou kariéru na boji proti levici a na jejím zkrotnutí — tedy politické představitele jako bývalého britského premiéra Tonyho Blaira či někdejšího amerického prezidenta Billa Clintona — líčit jako marxisty.

K utužení této aliance, říkalo by se dále, slibujte návrat do smyšleného zlatého věku. Opěvujte národní znovuzrození, jež nastane po porážce dekadentní buržoazie a zrádné levice.

Především nikdy nepodceňujte sílu, jakou má kult rasové čistoty. Nikdo „čistý“ samozřejmě neexistuje — všichni jsme míšenci. Ale lidi je i tak možné vyburcovat k hysterickému běsnění, pokud je přesvědčíte, že jejich města jsou zamořena cizorodými a nebezpečnými živly (americký prezident Donald Trump preferuje slovo „havěť“) a slíbíte očistu od špíny, která se v jejich čtvrtích a sousedstvích šíří jako virus.

„Nečistí“, na něž je třeba se zaměřit, mohou být Židé, muslimové, trans lidé — prostě kdokoli, koho lze bez větších nákladů stigmatizovat. Předpokládá to vypěstovat v duších zbídačených a vyčleněných morální paniku: pocit, že jsou nahrazováni ještě ubožejšími, než jsou oni sami. Teprve pak jim slibte, že je učiníte znovu „velkými“.

Jakmile se nová fašistická koalice začne rýsovat, naplňte ji misogynií a slibte, že Velký vůdce — moudrý Tatíček — uvede národní domácnost zase do pořádku. Naznačujte přitom, že se bílí muži dnes nedokážou postarat ani o své vlastní rodiny, ale vinu za to svalujte výhradně na „woke“ feminismus. A hlavně nikdy nezmiňujte skutečné příčiny: politiku takzvaných úspor, proměnu bydlení ve spekulativní komoditu a drtivé škrty ve veřejném školství a zdravotnictví.

Místo toho nabídněte jednoduchou společenskou smlouvu: Postaráme se o vás a vrátíme vám ztracenou hrdost. Vy nám na oplátku svěříte absolutní moc, abychom — zbaveni omezení liberálního státu — mohli očistit tělo národa, oprášit slávu zašlých časů a navrátit vám pocit síly a nadřazenosti.

Ujistěte lidi, že nejde o chvilkový výkyv. Vykreslete národ jako vojsko ve válce, kde neposlušnost a opozice představují existenční hrozbu pro celek. Prohlašujte, že chcete prostoupení vojenské a civilní složky společnosti a neprodleně žádejte masivní navýšení rozpočtu na obranu.

Zároveň odsuzujte levicově liberální elity za úsilí po světovládě. Na jednu stranu naznačujte, že sice preferujete odstrašení, ale dávejte současně najevo, že vaše armáda dokáže stejně dobře chránit národ před domácími „teroristy“ a střežit nově elektrifikované hraniční ploty jako zvládat vnější hrozby.

Pro vstup do vlády využijte toho, že se konzervativci a středové síly bojí levice víc než vás. Hlaste se k ultrasionismu, abyste překryli svou nacistickou minulost a působili přijatelněji. Uzavřete konzervativci a centristy spojenectví a přiživujte jejich klamnou představu, že vás ve volebním klání porazí svým „light fašismem“ — a jakmile přestanou být ve střehu, odsuňte je na vedlejší kolej, chopte se moci sami a umístěte je do téhož koncentračního tábora — byť třeba do komfortnějších cel — jako levicovou chátru, jíž se báli víc než vás.

Jakmile pak budete třímat otěže moci, zakažte nejprve veškerou migraci — s výjimkou bělošských supremacistů ze zhroucených apartheidních států. Abyste ukázali, že to s honem na ty „nejméně čisté“ myslíte opravdu vážně, prohlaste, že existují pouze dvě pohlaví. Zřiďte pretoriánskou gardu maskovaných mužů, kteří budou unášet lidi z ulic a odvážet je do domácích koncentračních táborů a na podřízená a okupovaná území. A k demonstraci své neomezené moci pošlete do velkých měst úderné oddíly, aby střílely a šířily teror.

Mimo zraky veřejnosti se spřáhněte s finančními a technologickými oligarchy, do nichž jste v opozici tak vehementně tepali. Pošlete technologického magnáta s jeho nohsledy na úřady, aby napodobili nacistický Gleichschaltung — ideologickou centralizaci úřadů i myšlení —, a dosaďte poslušné kádry ke sbírání osobních dat občanů pro budoucí dohled nad nimi. Dávejte milosti svým stíhaným spojencům, útočte na univerzity, ovládněte kulturní instituce a využívejte soudy k pronásledování odpůrců.

Hlavně se ale připravte, až vaše základna začne být neklidná, neboť pochopí, že vaše sliby, jak se o ni postaráte, vzaly za své, zatímco vládnoucí třída, kterou jste měli zkrotit, dál bezostyšně bohatne. V té chvíli přistupte ke geopolitické verzi strategie „zaplavit informační prostor“. Vystupte z multilaterálních organizací. Vypovězte smlouvy. Rozvraťte, co zbylo z mezinárodního práva. Války za změnu režimu nazvěte konečně pravým jménem: imperiální nadvládou. Libujte si v odpudivé demonstraci své síly. Především neustále stupňujte tlak a napětí.

A až nakonec tohle všechno selže, nezapomeňte zanechat aktualizovaný návod pro příští generaci fašistů. Dokud totiž bude bohatství několika málo záviset na chudobě mnoha, bude se fašismus opětovně vynořovat.

Z anglického originálu Fascism by the Book publikovaného na webu Project Syndicate přeložil OTAKAR BUREŠ.