Ve svém prvním projevu o stavu americké unie od začátku svého druhého mandátu použil americký prezident Donald Trump slovní spojení „historie nic takového zatím neviděla“ více než třicetkrát. Mínil tím samozřejmě „historické úspěchy“ svého prezidentství.

Většinu těchto úspěchů si ovšem lživě vybájil. Největší v historii byl pouze počet lží. Do historie se zapsal i délkou projevu, který se místy měnil v nesouvislý blábol, jaký Trump v poslední době předvádí na tiskových konferencích a při setkáních s veřejností.

Průzkumy veřejného mínění zveřejněné jen den před jeho projevem ukazují, že Trumpovy výkony v prezidentském úřadu schvaluje jen 36 procent Američanů. V případě Hispánců se propadl na 22 procent, v případě Afroameričanů na 21 procent. Méně než 40 procent Američanů schvaluje jeho počínání dokonce i v oblastech, v nichž byl silný během volební kampaně: v ekonomice a migrační politice.

Trump začal o svých úspěších bájit už v první větě svého projevu, když Kongresu teatrálně oznámil, že „Amerika je zpět“. Mínil tím, jak vzápětí vysvětlil, jakési znovuzrození Ameriky, údajně zdecimované předešlou vládou demokratického prezidenta Joea Bidena, ve všech možných oblastech, zejména v ekonomice, migraci a zahraniční politice. Spojené státy americké jsou prý „nejžhavější“ zemí na Zemi, kterou všichni obdivují. Historie prý nic takového neviděla.

Republikáni při projevu Trumpa opětovně vstávali, aby jeho výmyslům hlasitě tleskali. Mnoho demokratů vůbec nepřišlo, někteří během projevu odešli. Kongresman Al Green, který držel v rukou lepenkový plakát s nápisem „Černí Američané nejsou opice“, byl ze sálu vyveden. Reagoval přitom na rasistické video umístěné Trumpem či jeho spolupracovníky na sociální sítě, v němž byl bývalý prezidentský pár Obamových zobrazen jako opice.

Nepravd či lží bylo v Trumpově projevu tolik, že je bylo těžké spočítat. Trump prostě žije ve vlastním světe, jehož parametry konstruuje on sám. Když byl konfrontován s posledními průzkumy, prohlásil, že nemohou být pravdivé. Ještě před tím, když se mu během jeho prvního roku po nástupu do funkce nelíbily některé statistické údaje, vyměnil lidi v čele agentur, které takové údaje zveřejňují.

Na rozdíl od předchozích prezidentů, kteří ve svých prvních projevech o stavu unie hovořili po nástupu do Bílého domu především o tom, čeho chtějí dosáhnout, mluvil Trump tak, jako by už vlastně všeho podstatného dosáhl. Dodal, že během jednoho roku stihl to, co mělo trvat čtyři. Což historie prý ještě neviděla.

O čem Trump nemluvil

Kdyby postava za řečnickým pultem nebyla prezidentem nejmocnější země na světě, bylo by možné se nad zmateným vystoupením Trumpa chvílemi i bavit. Jenže v situaci, kdy se americký prezident nepravdivě chvástá, že ukončil osm válek, přičemž tu na Ukrajině, kterou sliboval ukončit do 24 hodin po nástupu do funkce, skoro nezmíní, může leckomu spíše běhat mráz po zádech. Čínu, která je na světové scéně hlavním americkým soupeřem, dokonce nezmínil ani jednou.

Zatímco se Trump chlubil tím, jak jeho administrativa prosazuje zákony tím, že chytá a deportuje nelegální migranty, zabíjení amerických občanů agenty migrační služby nezmínil. Přitom, když už se věnoval tomu, jak jeho administrativa údajně prosazuje právo, mohl se na chvíli zastavit u Epsteinových složek, ale neudělal ani to.

Aféru spojenou s pedofilem a organizátorem sexuálních dýchánků pro mocné a bohaté Jeffreym Epsteinem, která otřásá americkou politikou a ohrožuje i Trumpa samotného, vůbec nezmínil. Několik dní před projevem dokonce tvrdil, že aféru považuje za uzavřenou po zveřejnění tří miliónů dokumentů. Ty prý ukázaly ukázaly, že on sám je naprosto nevinný.

Co na tom, že se jeho jméno vyskytuje v dokumentech v jednom miliónů případů, a že další tři milióny dokumentů zatím zveřejněny nebyly. Trump se může opřít o to, že vše, co by mohlo jeho a další mocné, jejichž jména ve složkách figurují, inkriminovat, znemožňuje extenzivní začerňování všeho podstatného ministerstvem spravedlnosti. Zato jména mnohých obětí sexuálního zneužívání zůstala často nezačerněna.

Zůstaneme-li ještě u dodržování zákonů, které Trump prý stráží v případě migrace, stojí za zmínku, že Trump se dokonce i v projevu o stavu unie nevybíravě pustil do kritiky Nejvyššího soudu za to, že před několika dny zrušil cla, která vloni Trump uvalil na řadu zemí podle zákona o výjimečných ekonomických situacích z roku 1977. Už během první tiskové konference po rozhodnutí označil jednání soudu za nevlastenecké. Rodiny soudců, kteří hlasovali pro zrušení cel by se za ně prý měly stydět.

Zatímco ale při Trumpově první tirádě na adresu Nejvyššího soudu nebyli soudci přítomní, při jeho projevu o stavu unie seděli v první řadě. Už jen v symbolické rovině byl tento otevřený útok na Nejvyšší soud obrazem toho, kam až se propadla americká demokracie. Zatímco soudci sledovali Trumpův útok na Nejvyšší soud s kamennými tvářemi, republikáni, ovládaní Trumpovou sektou MAGA (Udělejme Ameriku opět velkou!) jeho nehorázným výrokům tleskali.

Trumpův projev byl tak především dalším dokladem úpadku Spojených států pod vedením autoritářského vůdce. Mnohé mohou samozřejmě změnit volby do Kongresu za devět měsíců, je ale otázkou, zda je Trump a jeho lidé nezmanipulují či neznemožní.

Navzdory chvástání o tom, co vše dokázal za pouhý rok, totiž i Trump ví, že republikáni při férovém průběhu voleb drtivě prohrají. A že mu pak hrozí vyšetřování, možná další impeachment.