Labyrintem kandidátů v Praze 6: vzdělaní, zákaz cyklistiky i evropské Guantánamo

Jaroslav Bican

V senátních volbách v Praze 6 kandiduje pestrá směsice kandidátů. Představujeme názory těch hlavních. Najdeme mezi nimi dva odpůrce cyklistiky v Praze i řadu rozporů a paradoxů, například bývalého disidenta, který chce evropské Guantánamo.

V Praze 6 kandiduje do Senátu celkem deset kandidátů, z toho ani jedna žena. Podle sázkové kanceláře Fortuna má největší šanci na úspěch pět z nich: ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička (TOP 09 a STAN s podporou KDU-ČSL), filosof Václav Bělohradský (SZ a ČSSD), umělecký šéf Mezinárodní konzervatoře v Praze Vlastimil Harapes (ANO 2011), někdejší disident František „Čuňas“ Stárek (ODS) a bývalý generální ředitel společnosti Sazky Aleš Hušák (NEZ).

Nejsme žádné elitní gymnázium 

Jiří Růžička často opakuje, že nikdy nebyl členem žádné politické strany a nehodlá se jím stát ani do budoucna. Až do roku 2014 také neměl žádné ambice se v politice angažovat. To se změnilo v posledních komunálních volbách, kdy kandidoval za TOP 09 v Praze 6.

Následně byl zvolen do zastupitelstva a stal se předsedou komise pro výchovu a vzdělání. Ve volbách získal největší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů a na kandidátce TOP 09 tak poskočil z pátého místa na první. Přestože je jeho vstup do politiky spojen s politickou stranou, Růžička tvrdí, že není možné podléhat stranickým diktátům a rovněž není správné přistupovat k problémům podle stranické příslušnosti.

Zdůrazňuje, že si cení toho, že se ve zdraví dožil doby, která následovala po listopadu 1989. V senátních volbách ho také podporuje Mikuláš Kroupa, zakladatel společnosti Post Bellum, která vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků z období totalit 20. století, jak se uvádí na webových stránkách této organizace. Růžičku také znepokojují projevy zahraničně-politické orientace některých představitelů našeho státu či odklon od demokratických hodnot jisté části společnosti.

Růžičkovým hlavním tématem je vzdělávání. Talent a nadání je podle něj jedním z mála bohatství, které nám po letech „budování socialismu“ i „divokého kapitalismu počátku devadesátých let“ zbylo. Jiří Růžička o sobě tvrdí, že spolu s Gymnáziem Jana Keplera legislativně prosadil osmileté gymnaziální studium. Také spoluzaložil Asociaci ředitelů gymnázií. Rovněž se chlubí, že Gymnázium Jana Keplera bylo první pražskou školou s důsledně bezbariérovým přístupem.

Ředitel také vyzdvihuje, jak se jeho gymnázium po roce 2010 stalo součástí projektu Winchester College Symposium, který prý sdružuje nejlepší střední školy z celého světa. „I to mimo jiné umožňuje našim studentům uplatnit se v té nejsilnější konkurenci. Postupně se dostávají naši absolventi na nejprestižnější světové univerzity — Cambridge, Oxford, Harvard…,“ popisuje úspěchy své školy po roce 2010 Růžička, který však zároveň nelibě nese, když je jeho gymnázium označováno za elitní.

Klaus nechtěl rozumět hlavnímu tématu současnosti 

Václavu Bělohradskému bývá často vyčítáno, že měl v 90. letech blízko k ODS a podporoval Václava Klause. Filosof se k tomu obšírně vyjádřil například v rozhovoru s Karlem Hvížďalou v roce 2005 publikovaném na Aktuálně.cz, kdy uvedl, že to platí pouze v omezeném smyslu.

×