„Za hnutí ANO bych kandidovat nemohl, nemáme žádnou společnou historii." Tak hovoří o své kandidatuře do Senátu Václav Bělohradský, jehož jako svého společného kandidáta na Praze 6 v úterý představili předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka a předseda Strany zelených Matěj Stropnický. Bělohradský, který vystoupil na loňském sněmu hnutí ANO, v rozhovoru pro Deník Referendum vysvětluje mimo jiné právě to, proč kandiduje za tyto dva subjekty. Spolupráce mezi sociální demokracií a zelenými je jeden z jeho ideálů. Vztah mezi spravedlností sociální a spravedlností ekologickou považuje za velmi úzký.

Bělohradský ocenil, že se sociální demokracie otevírá zelené kritice systému, kterou on sám považuje za jádro politického antagonismu. „Kauza sociální spravedlnosti, která charakterizovala dvacáté století, na sebe dnes vzala charakter zelené spravedlnosti, ke které patří dělba důsledků ekonomického růstu, negativních ekonomických externalit či odpovědnější soukromé vlastnictví,“ uvedl pro Deník Referendum Bělohradský a doplnil: „Na to všechno bych se chtěl soustředit.“

A proč by tedy Bělohradský nepřijal nabídku kandidovat za hnutí ANO, na jehož sněmu v loňském roce jako host vystoupil? „Nic proti hnutí ANO. Já mám velmi anarchické, agonistické pojetí demokracie, ale nemohl bych za ně kandidovat, protože nemáme žádnou společnou historii, kdežto moje sympatie k zezelenání politických stran je známá už od roku 1990. Také můj vztah k energetické politice, antifosilní nebo antinukleární a dalším politikám, takže tady mám určitou osobní historii, kterou můžu uplatnit,“ vysvětlil Deníku Referendum Bělohradský.

A dodal: „Kdyby to byla konzervativní strana, což se někdy stává v Německu, i tam by byla možná nějaká spolupráce. Ale opakuji, hnutí ANO, tam nemám žádnou historii.“ Přesto se Bělohradský hnutí Andreje Babiše zastal. „Říká se o mně, že mé pojetí demokracie je bezbřehé, že jsem příliš vstřícný k nesystémovým aktérům, které se vynořují v systému. Myslím, že neprávem, protože to bylo právě vynoření netradičního hnutí, které v této zemi umožnilo vznik středolevé vlády, která začala konečně zavádět zákony, které ustavují férovější prostředí v této zemi,“ zdůraznil Bělohradský.

Sociolog Bělohradský také uvedl, že je pro něho důležité udržet si odstup od stranické loajality, tu podle jeho názoru rozmělňuje už to, že kandiduje na společné kandidátce dvou stran. „To, že Senát je jaksi oddělen od stranické politiky, od stranické loajality, to je pro mne naprosto klíčové,“ vysvětluje Bělohradský. „Senát je více i symbolicky, říká se hloupě, o osobnostech, ale chci říct o iniciativách lidí. Stranická loajálnost je tam mnohem slabší než v Poslanecké sněmovně,“ uvedl s tím, že do dolní komory by se nikdy neodvážil kandidovat.

Pokud jde o témata, kterým by se v případě svého zvolení v horní komoře věnoval, zmiňuje především dvě: problematiku vývoje měst a pojem smartcity a také podporu celoevropské energetické politiky, která podle něho musí opustit fosilní obsesi. „Obecně na naší planetě už neexistuje žádný venkov, existuje jenom město,“ uvedl Bělohradský. „Co je dneska město, když už není venkov? Jak má město být, řekněme, žitelné? Kvalita života ve městě, to nejsou jenom školky, to je určité pojetí společenství v postprůmyslové době,“ tvrdí.

Bělohradský se také domnívá, že důležitou rolí Senátu je to, že může mnohé iniciovat: „Je celá řada iniciativ, které Senát sice nemůže realizovat, ale může k nim přispět, může podpořit určité iniciativy i na úrovni analytické studie...“ vysvětlil, v čem vnímá význam horní komory Parlamentu a doplnil: „Samozřejmě já jsem kandidátem odedneška, takže tyto věci si musím nastudovat.“

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka vyzdvihl Bělohradského rozhled a také to, že umí jít až ke kořenu společenských problémů a nebojí se kriticky postavit všem projevům rasismu, xenofobie a nesnášenlivosti. „Senát by v něm získal opravdu silnou osobnost,“ zdůraznil Sobotka.