Co říká dosavadní působení zelených a ČSSD v Praze 6 o šancích Bělohradského?
Jaroslav BicanJak si stojí zelení a sociální demokraté v Praze 6, kde je jejich společným kandidátem do Senátu filosof Václav Bělohradský? Co zde mají obě strany za sebou? Spolupracují? A jak jejich vztahy ovlivní Bělohradského kandidatura?
V Praze 6 kandiduje do horní komory Parlamentu společný kandidát sociální demokracie a Strany zelených Václav Bělohradský. Přestože se jedná o volby senátní, kde hlavní roli hraje osoba kandidáta, jeho reputace v daném volebním obvodě a samozřejmě také jeho předvolební kampaň, velmi důležitým faktorem je i pověst obou stran v místě kandidatury. I to se může do výsledků senátních voleb významně promítnout.
V Praze 6 tradičně dominovala ODS. V letech 1998 až 2002 zde za ni starostoval Pavel Bém, následně ho na dlouhá léta vystřídal pozdější ministr životního prostředí ve vládě Petra Nečase Tomáš Chalupa. Podpora ODS v Praze 6 dosáhla vrcholu v komunálních volbách v roce 2006, kdy získala závratných 56,89 % hlasů. Hlavní zlom ale nastal mezi volbami v roce 2010, kdy zde ODS obdržela 41,27 %, a volbami o čtyři roky později, kdy dosáhla jen na 12,65 %. Volby tehdy vyhrála TOP 09, které k tomu stačilo pouhých 20,57 %.
Významný pád, i když ne tak dramatický vzhledem k tomu, že neměla příliš odkud padat, v tomto období zažila i sociální demokracie. Její preference během let 2010—2014, kdy vládla společně s ODS, poklesly z 16,46 % na 8,27 %. Naopak zelení v této době zaznamenali růst z 7,79 % na 10,98 %.
Sociální demokraté tehdy měli svého místostarostu pro oblast správy obecního majetku a právních vztahů Štěpána Stupčuka, který na sebe později upozornil podezřením ze spáchání dopravní nehody pod vlivem alkoholu a dalšími kauzami například ohledně podezření z falšování části své praxe advokátního koncipienta, o čemž Deník Referendem také informoval. Štěpán Stupčuk je členem zastupitelstva v Praze 6 doposud.
Špatnou vizitku dělá sociálním demokratům privatizace bytů
Hlavní věc, za kterou působení ČSSD v tomto období kritizuje například současný zastupitel za zelené Jan Sládek, a nejen on, spadá právě do tehdejší Stupčukovy kompetence. Jde o hospodaření s obecními byty. „Dodnes je v tom chaos, není koncepce a kontrolní výbor i nyní prověřuje — pozor, po opakované žádosti občanů, které se chopili zelení — sporné prodeje bytů,“ říká pro Deník Referendum Sládek.
Praha 6 v minulosti mohutně privatizovala svůj bytový fond. Kontroverze například vyvolal několikanásobný rozdíl v ceně bytů prodávaných v různých letech.
V roce 2012 k tomu tehdejší starostka za ODS Marie Kousalíková pro Pražský deník pronesla: „Od poslední privatizace uplynulo devět let. Když se podívám, jaké bylo v Praze nájemné v roce 2003 a jaké je teď, je to velký rozdíl. A my se samozřejmě musíme alespoň trochu přizpůsobit současné situaci. Přece nemůžeme prodávat za stejné ceny jako tehdy. Těch 61 tisíc korun byl vzorový příklad.“ Jednalo se o to, že v roce 2012 stál metr čtvereční obecního bytu v Praze 6 61 tisíc korun. Jen o pár let dřív to přitom bylo dva až sedm tisíc korun.
Kousalíková k tomu následně dodala: „Uvádějí, že místostarosta, pan Stupčuk, koupil před dvěma lety byt, a platil 7000 korun za metr čtvereční. Ale před dvěma lety žádná privatizace nebyla, o ceně bylo rozhodnuto ve zmíněném roce 2003. Možná byla chyba v tom, že jsme neprivatizovali všechny byty naráz, pak by k pochybnostem, zda byly příznivější podmínky v devadesátých letech, v roce 2003 nebo teď, nedocházelo. Také znám lidi, kteří si koupili byt na Petřinách za 80 tisíc. Jenže ta doba už je pryč. Žádná privatizace nebyla a nebude úplně spravedlivá.“
Doposud není objasněno, jak to tehdy s bytem Štěpána Stupčuka bylo, zda se jednalo o pouhou náhodu, že se mu byt podařilo koupit v době, kdy byl výrazně levnější.
Zastupitelka za ČSSD na Praze 6 a bývalá předsedkyně Mladých sociálních demokratů Lucie Válová ve svém hodnocení sociální demokracie v Radě Městské části nejprve pod starostou Tomášem Chalupou a následně pod Marií Kousalíkovou zdůrazňuje další velké téma tohoto volebního obvodu: dopravu.
„Rozhodně se můžeme pyšnit rekonstrukcí čtyř tramvajových tratí na našem území a modernizací zařízení sociální péče — bezbariérovou úpravou v sociálních bytech a podobně. Nepodařila se ale vylepšit dopravní situace související s chybějícím okruhem, což dlouhodobě blokují občané Suchdolu,“ popisuje pro Deník Referendum Válová.
Zelení byli v koalici ti zkušenější, přesto byli „odejiti“
Po volbách v roce 2014 se ODS a ČSSD ocitly v opozici a vedení městské části se ujala koalice, která se skládala hned z pěti stran. Hluboký propad Občanské demokratické strany byl pravděpodobně silně ovlivněn i kauzou společnosti Key Investments obchodující s cennými papíry, které městská část pod vedením starosty Tomáše Chalupy svěřila více než dvě stě milionů korun, z nichž většinu už neviděla.
Ani nová koalice se však neobešla bez problémů: „Pětičlenná koalice měla pohodlnou většinu — 32 zastupitelů ze 45 —, ale od začátku bylo zřejmé, že pestrá sestava TOP, ANO, Starostů a nezávislých, Strany zelených a lidovců bude mít problém najít ve všem společnou řeč. Na jedné straně deklarovaná diskontinuita s předchozí praxí, na druhé straně pokračování v projektech, které byly nastartovány předchozí reprezentací,“ popisuje pro Deníku Referendum opoziční zastupitel za KSČM v Praze 6 Jiří Dolejš a dodává, že programové prohlášení rady vzniklo až po šesti měsících a vládlo se podle něj jen něco přes půl roku.
Na konci října 2015 byli totiž z koalice ostatními stranami vyšoupnuti zelení. „Tento nečekaný krok koaličních partnerů si vysvětlujeme tak, že vedení se chystá učinit rozhodnutí v oblasti hospodaření s majetkem, u kterých by zelení byli na obtíž,“ uvedla pro server Aktuálně.cz tehdejší místostarostka Prahy 6 za zelené Petra Kolínská. Naopak starosta za TOP 09 Ondřej Kolář prohlásil, že se zelení až příliš často uchylovali k zelené ideologii namísto zdravého rozumu. Co přesně tím myslel, však nevysvětlil.
Lucie Válová oceňuje, že zelení do jednání koalice vnesli svoje dlouholeté priority v oblasti péče o životní prostředí, ale zároveň upozorňuje, že rok působení je příliš krátká doba na nějaké hodnocení.
„Jsem toho názoru, že koalice pěti tak odlišných stran ve vedení radnice fungovat nemohla. Spory mezi nimi jsou jejich vnitřním problémem a vhledem do nich nedisponuji. Na zastupitelstvu městské části, kde byla Strana zelených ‚odejita‘ z koalice, jsme se od torza koalice ani od dotčeně se chovajících zelených mnoho relevantních informací nedozvěděli,“ dodala Válová.
Podle Jana Sládka byl hlavní problém v komunikaci se zbytkem koalice: „Je třeba si uvědomit, že toto jsou slova starosty několik vteřin po uvedení do úřadu: ‚Před tři čtvrtě rokem jsem vstoupil do politiky a takhle raketový start jsem nečekal.‘ Vedle Petry Kolínské a Antonína Nechvátala — oba osm let v opozici — je to zkrátka nepoměr. Tato nezkušenost vedla k malému sebevědomí části koalice a to otevřelo prostor šíbrům z TOP 09 a ANO, které starosta neumí krotit,“ vysvětluje Sládek.
Zastupitel za zelené Jan Sládek dále uvádí tři případy toho, kdy se zelení se zbytkem koalice neshodli: „Zelení by těžko dali 40 miliónů neznámé firmě za to, že radnice odstoupila od smlouvy na polikliniku na Marjánce. Druhá strana totiž slíbila, že bude v objektu investovat. To se nedělo — mohlo se tedy počkat a pak se bavit o ukončení smlouvy pro její neplnění a nikoliv platit za předčasné ukončení. Proč ten spěch tak najednou?“ ptá se zastupitel
A pokračuje: „V době okolo našeho vyhazovu také radní Vaculík (TOP 09) zkoušel zjednat prolomení nuly na hazard a otevřít kasina na Praze 6. Třetí věcí je hospodaření městské společnosti SNEO a.s., tam se snažíme o transparentnost a účelné hospodaření, což se především části ANO a TOP 09 nelíbilo. Férové je říci, že v této části radnice není pan starosta Kolář,“ říká Sládek.
Bělohradský může otevřít spolupráci SZ a ČSSD na Praze 6
Aktuálně tedy v Praze 6 vládne koalice složená z TOP 09, ANO, Starostů a nezávislých a lidovců na základě původní smlouvy, ale už bez Strany zelených. Ve čtyřicetipětičlenném zastupitelstvu 26 hlasů. Stále se však hovoří o tom, že koalice není příliš stabilní, což potvrzuje i Jiří Dolejš nebo Jan Sládek, který poukazuje na to, že část hnutí ANO a TOP 09 má jiné plány než zbytek koalice, co se týče dopravy na Praze 6.
Strana zelených a sociální demokracie jsou spolu momentálně v opozici, ale nezdá se, že by zde nějak čile spolupracovaly. Jejich vzájemné vztahy v zastupitelstvu Prahy 6 nejsou zcela ideální. Lucie Válová je hodnotí jako „vcelku korektní“, i když dodává, že se neshodnou v přístupu k řešení dopravy či v otázce zajištění bezpečnosti.
Jan Sládek je v tomto směru o poznání kritičtější. Situaci podle něho komplikuje otevřená nenávist Štěpána Stupčuka k zeleným. „Druhou věcí je, že po vyhazovu zelených z radnice potřebovala nesebevědomá koalice, plná vlastních rozporů, pojistku několika hlasů. ČSSD jim hned tři dodala výměnou za náhle uvolněné místo — placené — pro šéfa kontrolního výboru. Stal se jím poněkud ‚kuriózně‘ člen nejmenší opoziční strany, navíc strany, která vládla hodně let před 2014. Takže před rok 2014 se chodí jen výjimečně,“ dodává Sládek.
Podle něho celá věc stojí tak, že spolupráce zelených a ČSSD v Praze 6 bude váznout do té doby, dokud zde budou sociální demokraty reprezentovat lidé jako Štěpán Stupčuk a jeho okolí. Konkrétně, co se týče senátní kampaně Václava Bělohradského, velkou naději spatřuje v tom, že na ní za ČSSD pracuje mnoho lidí z Prahy 6 právě mimo okruh poslance Stupčuka. „Kdyby ti byli v zastupitelstvu, tak se ukáže, že programová shoda logicky mezi ČSSD a zelenými existuje. Ostatně, programy těch stran jsou si blízké i na celostátní úrovni,“ zdůrazňuje Sládek.
On i Lucie Válová se shodují na tom, že úspěch Václava Bělohradského v senátních volbách může prohloubit spolupráci obou stran. „Volební výsledek Václava Bělohradského je s napětím očekáván. Já osobně hodnotím jeho kandidaturu velmi pozitivně a jsem ráda, že se podařilo najít shodu i se Stranou zelených a obě strany se podílí na jeho podpoře a kampani rovným dílem,“ uvedla Válová, podle které nebývá obvyklé, že se kandidát těší aktivní podpoře předsedů politických stran. I v případě, že Bělohradský nakonec nebude do horní komory Parlamentu zvolen, však podle Sládka už nyní platí, že obě strany k sobě mají blíže než kdy dříve.
Pro účel kandidatury Václava Bělohradského do Senátu se však zdá, že působení obou stran na komunální úrovni žádnou velkou výhru nepředstavuje. Sociální demokracie si zde svoji pověst v koalici s ODS spíše pokazila a zelení se sice snažili, ale ve výsledku po „vypuzení“ z vládnoucí koalice skončili tak trochu izolaci. Václav Bělohradský se tak musí spoléhat především na své vlastní renomé a hlavně na svoji předvolební kampaň, ve které mu samozřejmě mohou významně pomoci i místní zelení a sociální demokraté.