↗

Český daňový systém je příkladem krajně nespravedlivého modelu, v němž jsou nízkopříjmoví lidé zdaněni relativně více než lidé vysokopříjmoví. Od korporací a lidí s vyššími příjmy nevybíráme daně ani v míře, v jaké tak činí Polsko, Maďarsko či Slovensko. Foto ŠJů, WmC

Dvě důležité studie Chytřejší daně týmu kolem PAQ Research a návrh zpracovaný odboráři přinášejí důležité podněty, jak řešit český deficit, řešení je výlučně na příjmové straně. A je třeba jít dál, než k čemu se oba návrhy odhodlávají.

Ještě před volbami vznikly dva alternativní pohledy na to, jak řešit dlouhodobé deficity veřejných financí, které atakují 300 miliard: jednak Chytřejší daně od PAQ Research, Idea a Centra veřejných financí UK a jednak návrh odborářů z Českomoravské komory odborových svazů — ČMKOS. I když se programové prohlášení vlády Andreje Babiše jasným závazkům na řešení deficitů spíše vyhýbá, problém tím nezmizí. Proto stojí za to se návrhy na řešení situace zabývat.

Oba návrhy, Chytré daně i návrh Českomoravské komory odborových svazů, mají společnou jednu zásadní věc: z dobrých důvodů nenaskakují na dlouhou dobu tradovanou tezi, že deficit českých veřejných financí je možné vyřešit škrty a úsporami ve výdajích státního rozpočtu. I když se tato „pravda“ opakuje více než dvacet let, žádný pokus najít masivní úspory zatím nevyšel. Zásadní úspory v úhrnu okolo pěti set miliard, tedy ekvivalent šesti procent HDP, které by vyrovnaly český deficit činící zhruba oněch 300 miliard, a ještě přinesly 200 miliard potřebných dle studie Centra veřejných financí na investice do budoucnosti, v rozpočtu zkrátka není možné najít.

Společné mají oba plány bohužel i to, že ani jeden nenavrhuje navýšení příjmů státního rozpočtu v dostatečné míře. Chytré daně znamenají zvýšení příjmu rozpočtu o 74 miliard (v cenách roku 2024), odbory na první pohled dospívají k vyšším příjmům, okolo 150 miliard, jejich výpočty se ale při bližším pohledu zdají nadsazené.