↗

Chceme-li stát, který poskytuje kvalitní služby, chrání slabší a investuje do budoucnosti, musíme být ochotni spravedlivě financovat jeho činnost. A to znamená, že ti, kdo z naší společnosti nejvíce získávají, musí také přispívat nejvíce. Foto FB Zbyněk Stanjura

Daňové zákony patří k těm nejvíce novelizovaným. Od nabytí účinnosti zákona o daních z příjmů v roce 1993 bylo do současnosti přijato 155 změn tohoto zákona; průměrně se tedy tento zákon změní téměř pětkrát za rok. Není se čemu divit: daňové zákony rozhodují o tom, kdo a v jaké míře se bude podílet na financování státu, a proto se těší zvýšené pozornosti zájmových skupin.

Navzdory tomu, jak důležité změny mohou reformy daňového systému přinést z hlediska rozdělení reálných zdrojů ve společnosti, se jim u nás dostává málo pozornosti v médiích i na odborné úrovni. Zatímco v USA jsou změny v daňovém systému bedlivě sledovány a odborné think tanky vypočítávají dopady těchto změn na různé skupiny obyvatel, česká společnost se rozdělením zdrojů ve společnosti příliš nezabývá (čest výjimkám, jakou je například tato studie think tanku IDEA).