↗

Třicet pět let od revoluce se téma bydlení konečně dostalo do veřejné debaty. Otevírá se tím jedinečná příležitost opřít se o data a ověřená řešení ze zahraničí. Bez odvahy sáhnout i do daňového systému ale zůstane rovnice stejná: mladí lidé budou dál vydávat většinu výplaty na nájem, zatímco majitelé lukrativních pozemků, kde by mohly stát byty, zaplatí jen pár stokorun ročně. Foto Aktron, WmC

Letos to bude snad poprvé, kdy bude nedostupnost bydlení patřit k hlavním tématům společenské debaty před sněmovními volbami. Andrej Babiš, pravděpodobný budoucí premiér z hnutí ANO mluví o „bezpečnosti, levné energii a bydlení“. Zbyněk Stanjura a jeho kolegové z ODS zase chtějí přilákat voliče na daňovou úlevu pro družstevní byty.

Zdá se, že se po letech může začít napravovat kritická situace v oblasti bydlení. Česká republika již delší dobu umisťuje na chvostu v žebříčcích dostupnosti bydlení. Společnost vyčerpala bytový kapitál, který získala během devadesátých let a na začátku století při masivní privatizaci obecního bytového fondu. Dnes tak máme nadprůměrný podíl domácností žijících ve vlastnickém bydlení — 78,3 procenta, unijní průměr je sedmdesát procent. Přesto průměrné nominální náklady vzrostly od roku 2021 o více než padesát procent a jejich výrazný nárůst způsobil propad spotřeby českých domácností.

Krize nedostupného bydlení, ke které se již delší dobu schylovalo, udeřila o to citelněji, protože ji přiživil prudký růst cen energií, který dál zatížil rozpočty domácností. S rostoucími nájmy se navíc začaly rozevírat nůžky nerovností mezi domácnostmi žijícími ve vlastním a nájemním bydlení.

Třiačtyřicet procent nájemníků dává přes čtyřicet procent příjmů za bydlení. To ve svém důsledku dopadá více na mladé domácnosti, které nestihly vstoupit na trh s vlastnickým bydlení. Výrazně častěji proto žijí v nájemním bydlení — platí to pro 36,5 procenta domácností mladších čtyřiceti let a jen pro 16,7 procenta domácností ve věku čtyřicet a více let.

Náš daňový systém přiživuje nedostupnost bydlení

Debata o dostupnosti bydlení se u nás často scvrkává na stížnost na délku stavebního řízení. Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve svém podzimním doporučení ovšem poukazuje na skutečnost, že za nízkou dostupností bydlení u nás stojí mnohem více problémů — od příliš detailního územního plánování přes špatně nastavené rozpočtové určení daní po neefektivní daňový systém.

Právě analýze nedostatků našeho daňového systému a návrhu řešení se od podzimu 2023 věnuje naše výzkumná organizace PAQ Research. Dostupnost bydlení zhoršuje náš daňový systém hned dvojím způsobem. Zaprvé příliš vysoko daníme nízkopříjmovou zaměstnaneckou práci. Zadruhé máme nevhodně nastavené zdanění nemovitostí, které obsahuje minimální motivace stavět a nemovitosti pronajímat pro dlouhodobé nájemní bydlení.