Za několik dní, v půli volebního období dojde v souladu s koaliční smlouvou k výměně předsedy (maršálka) polského Sejmu. Namísto Szymona Hołownii ze strany Polsko 2050 bude nově dolní komoře předsedat zástupce Nové levice, nejspíše její spolupředseda Włodzimierz Czarzasty. Vládní poločas je dobrým okamžikem k zamyšlení se nad dosavadním výkonem kabinetu Donalda Tuska a jeho dalšími vyhlídkami.

Otázka, na kterou se odpověď nedozvíme, zní, zda by se premiér Donald Tusk i při svém třetím premiérském působení choval jako za svých předchozích vlád, kdyby mu práci nekomplikoval špatně nastavený politický systém. Zda by i pak v duchu hesla „vládni a neměň“ rezignoval na aktivní politiku, vzdal se rozsáhlých reforem a místo toho rétoricky surfoval po náladách veřejnosti, stavěl dálnice a mobilizoval své voliče přiléváním do ohně konfliktu s konzervativním Právem a spravedlností.

Faktem zůstává, že i tato vláda doplácí na silnou úlohu prezidenta s právem veta, který může blokovat — a v případě prezidentů ze strany Právo a spravedlnost Andrzeje Dudy a nyní Karola Nawrockého také blokuje — většinu zákonodárných iniciativ vlády, přičemž k přehlasování tohoto veta je zapotřebí třípětinové většiny poslanců.

Liberální agenda vázne

Vládě se nepodařilo prosadil liberální agendu, která trojici předvolebních koalic — Občanské koalici, Třetí cestě a Nové Levici — zajistila většinu v Sejmu po volbách roku 2023. I nadále platí omezení potratů podle výroku Ústavního soudu z roku 2020 a následných prováděcích předpisů, i když v praxi porušení těchto zákonů není stíháno.

Místo zákona o registrovaném partnerství připravila ministryně Katarzyna Kotulová kvůli odporu lidovců návrh s všeříkajícím názvem Zákon o statusu nejbližší osoby ve vztahu a o smlouvě o společném soužití. Nicméně i tato vykostěná varianta těžko projde přes veto prezidenta Nawrockého.

Pokud se vláda snaží něco změnit nebo odstranit lidi předchozí garnitury ze státní správy, činí tak pomocí různých zadních vrátek. Nemožnost přijmout nový mediální zákon tak vedla k tomu, že zodpovědný ministr poslal veřejnoprávní média do likvidace, aby mohl vyměnit vedení televize i rozhlasu.

Podobná paralýza je vidět i v diplomacii, kdy ministr Sikorski odvolal většinu velvyslanců, ale povolání nových blokuje prezident. V několika desítkách zemí — včetně ČR — proto povinnosti ambasadorů plní chargé d'affaires.

Nepodařilo se vyřešit ani zašmodrchanou situaci v polském soudnictví a celkově je vláda poměrně bezzubá v řešení následků převzetí státu lidmi z okruhu strany Právo a spravedlnost. O to více se snaží kriminalizovat politiky minulé vlády, ovšem se smíšenými a pochybnými výsledky.

Dědictví bývalé garnitury

Blamáží skončila kauza bývalého ministra vnitra Mariusze Kamińského a jeho zástupce Macieje Wąsika. Zde šlo o kauzu překročení pravomocí, která začala už v roce 2009 a týkala se jejich činnosti za vlády strany Právo a spravedlnost v letech 2005 až 2007. Několikrát obnovený proces skončil v prosinci 2023 odsouzením na dva roky a zákazem plnění veřejných funkcí na pět let. Kamiński strávil ve vězení necelé dva týdny během Vánoc, než dostal milost od prezidenta Dudy. Nyní oba politici s aureolou mučedníků současného režimu sedí v Evropském parlamentu.

Většina problémů se týká bývalého ministra spravedlnosti a architekta soudních reforem Zbigniewa Ziobra a jeho lidí z dnes už bývalé strany Suverénní Polsko, která se později sjednotila s Právem a spravedlností.

Část korupčních obvinění se týká Fondu Spravedlnosti, který měl pomáhat obětem zločinů, ale i resocializaci bývalých vězňů. Během minulé vlády část dotací z tohoto fondu šla nově vytvořeným organizacím napojeným na politiky Suverénního Polska. Nejznámější postavou této aféry je poslanec Marcin Romanowski, který unikl zadržení útěkem do Maďarska, kde získal politický azyl.

Polská prokuratura chce stíhat i jeho nadřízeného Zbigniewa Ziobra, jehož imunitu řešil Sejm v uplynulých dnech. Ziobra, který je nyní v Maďarsku, se zastal i Viktor Orbán. Bývalý ministr spravedlnosti prohlašuje, že je nevinný a nebude usilovat o politický azyl. Vyšetřovatelé chtějí proti Ziobrovi vznést 26 obvinění, včetně překročení pravomocí, neplnění povinností a vedení organizované zločinecké skupiny.