Během vlády premiéra Fialy se na ministerstvu zemědělství vystřídali postupně tři ministři a každý z nich za sebou zanechal specifický otisk v zemědělské krajině i v samotných zemědělcích. V hodnocení tohoto rezortu se zaměřím na některé konkrétní aspekty, které jsou často přehlížené, přestože jsou z mnoha ohledů klíčové.

Troufám si tvrdit, že ministr Výborný má ze všech dosavadních ministrů zemědělství největší přítomnost na sociálních sítích. Ministerstvo obsadil „ne-expert“, který nebyl předem navázaný na zájmové skupiny a jednal, alespoň pokud jde o symbolické narativy, poněkud svobodněji.

Podařilo se mu, respektive jeho mediálně-influencerskému týmu, nabídnout zcela odlišný příběh o tom, co je zemědělství, kdo a jak se zemědělství věnuje. Výborný byl velice často v terénu, aktivně se propojoval s lidmi, kteří se zaměřují například na minoritní plodiny, plodiny s vysokou pracností, na zpracování a přidávání hodnoty prvovýrobě. Projevil také zájem o alternativní potravinové sítě, které obvykle stojí na okraji zájmu, či jsou dokonce neviditelné jak pro ministry, tak samotné ministerstvo.

Díky tomu ukázal nejen produkční roli zemědělství, včetně velkého spektra přístupů, ale také zdůraznil kulturní a společenský rozměr, který zpravidla tento rezort také spíše nevnímá. Výborný předložil obraz živého venkova, tvůrčích osobností a produkty jejich úsilí.

Tato symbolická gesta a prohlubování vnímání zemědělství jsou velice významná. Zároveň však není zcela zřejmé, nakolik zůstalo toto gesto jen virtuální a nakolik se systémově propsalo do podpory a zohlednění specifických potřeb těch nejmenších, začínajících — včetně těch, kteří teprve zvažují vstup do zemědělství — anebo zda je to jen součást kontinuálního budování jeho image.

Alespoň symbolicky však byl na chvíli narušen jednorozměrný obraz o produkcionistickém, stále více centralizovaném zemědělství jako jediném možném modelu, tedy obraz, který je zde pečlivě budován a udržován už od dob kolektivizace. A to je rozhodně osvěžující.

Ekologické zemědělství

Vláda premiéra Fialy a ministerstvo zemědělství schválily — a tím se zavázaly plnit — mimo jiné dva strategické dokumenty. Prvním je Strategický plán společné zemědělské politiky ČR pro období 2023—2027, který stanovuje cíl dosáhnout alespoň 25 procent veškeré zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství do roku 2030.

Druhým dokumentem je Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství na léta 2021—2027. Tento dokument si klade za cíl podporovat růst tohoto sektoru, budovat domácí trh a zvyšovat spotřebu českých biopotravin.