Zkušenosti Saska s uprchlíky: nebát se, být otevřený a diskutovat
Fatima RahimiČtyřmilionové Sasko vloni přijalo sedmdesát tisíc uprchlíků. Reportérka Deníku Referendum si jela prohlédnout, jak je možné, že stále ještě existuje.
Sedím ve vlaku a pozoruji z okna malebnou krajinu, která se prostírá kolem klidné řeky. Cesta vlakem do Drážďan je jedna z nejhezčích, zvlášť v květnu. Dvouapůlhodinová jízda z Prahy do saské metropole uteče jakoby nic.
Blíží se německé hranice a do vlaku vstoupí „hraniční stráž“. Jsou to tři muži a hbitě procházejí po chodbě rychlovlaku. Jeden z nich se na mě podívá. Chystám se vytáhnout pas a v tu chvíli si povšimne knihy, kterou držím na klíně, ruku si dá zpátky do kapsy a pokračuje dál.
Kniha francouzské autorky íránského původu, Abnousse Shalmaniové je v češtině. A tak si asi řekl, že nejsem uprchlice. Ale já jsem, uprchlice a Češka zároveň.
A jedu se do Saska podívat, jak v sousední zemi o čtyřech milionech obyvatel zvládají loňský přírůstek sedmdesáti tisíc uprchlíků. Pro srovnání: je to stejný počet, jako by Česká republika uprchlíků přijala 175 tisíc. Z toho se přece Sasko musí hroutit, není-liž pravda.
Sasko řeší uprchlíky nikoli ve virtuálním, ale v reálném světě
Uprchlíci jsou velkým tématem jak v České republice, tak i v sousedním Německu. O situaci v Sasku, které je nám ze spolkových zemi nejblíže, se můžeme dočíst i v tuzemském zpravodajství, a to praktický každý den. Věrný obrázek o realitě si však z českých médií udělat nelze.
Když jsem se koncem dubna chystala do Německa, sama jsem přemýšlela, jak to tam bude vypadat. Z některých českých zpravodajských serverů se totiž zdá, jako by Německo, a Sasko zvláště, bylo na pokraji občanské války. Skutečnost je ovšem úplně jiná.
Za loňský rok se do Německa dostal zhruba milion lidí, z toho 480 tisíc podalo žádost o azyl. Ne všichni v Německu zůstali. Padesát až sedmdesát tisíc pokračovalo dál do jiných zemí.
Uprchlíky si v Německu rozdělují podle tak zvaného Königsteinského klíče. Podle velikosti území, počtu obyvatelstva a socioekonomických podmínek se do jednotlivých spolkových republik dostane určité procento lidí. V rámci spolkových státu se dále rozdělují do měst a obcí. Je to obdoba systému povinných kvót prosazovaných na celoevropské úrovni.
Na Sasko podle tohoto systému připadlo pět procent, za rok 2015 sem ale přišlo dokonce skoro sedmdesát tisíc uprchlíků. Nejvíce jich pochází ze Sýrie — takřka polovina —, dále z Afghánistánu, Íránu, Iráku a Pákistánu.
První překážky a počátky integrace
V Drážďanech jsem se setkala se Silvií Fischerovou, zástupkyní Friedrich-Ebert-Stiftung v Sasku, která mi přiblížila současné dění.
×
Svět → Reportáž
11. května 2016 v 17.03
Související
Diskuse
LŠ
Dobrá pro nadšeného sluníčkáře, kterého povzbudí v jeho pocitu, jak je světu užitečný, a jak jsou jinde před námi s demokracií vepředu.
Autorka /možná účelově/ nerozlišuje v Německu mezi uprchlíky a migranty, bez skrupulí tvrdí, že do ČR žádní uprchlíci nepřišli a naprosto jistě prohlašuje, že si Sasko ví s nimi rady. Přání otcem myšlenky?
Líbí se jí, že se v Německu otevřenějí hovoří o problémech, což kupodivu u nás ani její souputníci na DR nevidí rádi.
Zkuste shodit náhubek politické korektnosti a hned se dozvíte jaký jste nácek.
Je to Sasko prostě takový ráj. Zatímco jinde, kde se pokoušeli o multikulti, je nárůst ultrapravice, v Sasku to lidi udělá sociálnější a demokratičtější.
Vidím, jak migrace dělá "sociálnější a demokratičtější" Rakušany. Jsou díky ní tak sociální a demokratičtí, až končí vpravo. Je pravda, že se Sasy jsem o tomto problému nemluvil. Třeba je tamní nárůst AfD jen nedorozuměním. A nebo je tohle jen taková milounká pohádka.
Autorka /možná účelově/ nerozlišuje v Německu mezi uprchlíky a migranty, bez skrupulí tvrdí, že do ČR žádní uprchlíci nepřišli a naprosto jistě prohlašuje, že si Sasko ví s nimi rady. Přání otcem myšlenky?
Líbí se jí, že se v Německu otevřenějí hovoří o problémech, což kupodivu u nás ani její souputníci na DR nevidí rádi.
Zkuste shodit náhubek politické korektnosti a hned se dozvíte jaký jste nácek.
Je to Sasko prostě takový ráj. Zatímco jinde, kde se pokoušeli o multikulti, je nárůst ultrapravice, v Sasku to lidi udělá sociálnější a demokratičtější.
Vidím, jak migrace dělá "sociálnější a demokratičtější" Rakušany. Jsou díky ní tak sociální a demokratičtí, až končí vpravo. Je pravda, že se Sasy jsem o tomto problému nemluvil. Třeba je tamní nárůst AfD jen nedorozuměním. A nebo je tohle jen taková milounká pohádka.
May 11, 2016 v 23.34
Katastrofa bývá zároveň i nadějí na nový začátek, ale přát si ji proto?
Je docela možné, že imigrační vlna způsobí, že dojde na seriózní diskuzi o některých problémech, o nichž bylo potřeba seriózně a na široké bázi diskutovat i bez migrace. Bohužel některé věci se dějí až s nožem na krku. A bohužel to nechápou i někteří sociální demokraté, byť by sociální demokracie měla být z logiky věci garantem žádoucích změn.
Pokud se migrace skutečně dostane pod kontrolu a loňské počty budou výjimkou, může se ten "probouzející kopanec" nakonec ukázat jako užitečný budíček. Pokud ale ne a dalších několik let přijde po sobě vždy podobná vlna, těžko to může způsobit něco jiného než oboustrannou frustraci a konec Evropy, jak ji známe. A to nezávisle na tom, kolik imigrantů nakonec přijmeme.
Říkat dnes, že si někdo poradil s migrací, je předčasné. To se uvidí až za několik let.
Pokud se migrace skutečně dostane pod kontrolu a loňské počty budou výjimkou, může se ten "probouzející kopanec" nakonec ukázat jako užitečný budíček. Pokud ale ne a dalších několik let přijde po sobě vždy podobná vlna, těžko to může způsobit něco jiného než oboustrannou frustraci a konec Evropy, jak ji známe. A to nezávisle na tom, kolik imigrantů nakonec přijmeme.
Říkat dnes, že si někdo poradil s migrací, je předčasné. To se uvidí až za několik let.
LV
May 12, 2016 v 19.08
Jestli Německo tuto vlnu nově příchozích zvládne budeme vědět až za třicet či více let.
a) S první generací nebývá až tak problém. Pokud ubytujete Somálce z vesnice do králíkárny na kraji města, bude rád, že
má elektřinu
tekoucí vodu
splachovací záchod
dost peněz na jídlo a ošacení
školy a zdravotní péči zdarma
Jeho děcko to bude vidět jinak. Bude se srovnávat s ostatními v okolí a bude vidět, že je v pozici, kdy nebude nikdy vlastnit, to co ostatní, neb škola byla sice byla a byla zadarmo, ale byla přistěhovalecká, mizerné kvality a on vlastně ani neumí pořádně jazyk dané země, což ho činí velmi těžko zaměstnatelným.
b) Pokud tato vlna migrace byla ojedinělá, vyvolaná válkou v Sýrii, dá se zvládnout.
Problém vidím v tom, že jak se rychle zlepšuje ekonomická situace v Africe tlak na hrancie EU bude stoupat. Existují modely, které ukazují, že ti opravdu chudí jsou nemobilní (před několika desetiletími byl v Etiopii hladomor a příliv uprchlíků se nekonal), v momentu, kdy se zlepší ekonomická situace nastupuje exodus.
Pokud by se měl takovýto exodus konat pravidelně a to za pokřiku elit, že je tomu dobře,neboť
se sníží ceny práce
to že obyvatelům Evropy klesne životní úroveň nepředstavuje žádný problém
že pokud se dva stejně kvalifikovaní žadatelé ucházejí o jedno pracovní místo, ten se jménem Mohamed musí dostat přednost (Švédsko)
že chtít po emigrantech, aby se učili místní jazyk znamená rasismus (Švédsko)
že v zájmu vybudování opravdové multikulti společnosti, je zavést arabštinu na školách jako jazyk rovnocený němčině
že je nutno snížit úroveň škol, aby je děti migrantů byly stavu absolvovat (děti elity budou navštěvovat škoy soukromé, které si budou uchovávat vysokou úroveň)
pak nás s největší pravděpodobností čeká nástup autoritářskcýh režimů, rozpad EU a finlandizace Evropy.
má elektřinu
tekoucí vodu
splachovací záchod
dost peněz na jídlo a ošacení
školy a zdravotní péči zdarma
Jeho děcko to bude vidět jinak. Bude se srovnávat s ostatními v okolí a bude vidět, že je v pozici, kdy nebude nikdy vlastnit, to co ostatní, neb škola byla sice byla a byla zadarmo, ale byla přistěhovalecká, mizerné kvality a on vlastně ani neumí pořádně jazyk dané země, což ho činí velmi těžko zaměstnatelným.
b) Pokud tato vlna migrace byla ojedinělá, vyvolaná válkou v Sýrii, dá se zvládnout.
Problém vidím v tom, že jak se rychle zlepšuje ekonomická situace v Africe tlak na hrancie EU bude stoupat. Existují modely, které ukazují, že ti opravdu chudí jsou nemobilní (před několika desetiletími byl v Etiopii hladomor a příliv uprchlíků se nekonal), v momentu, kdy se zlepší ekonomická situace nastupuje exodus.
Pokud by se měl takovýto exodus konat pravidelně a to za pokřiku elit, že je tomu dobře,neboť
se sníží ceny práce
to že obyvatelům Evropy klesne životní úroveň nepředstavuje žádný problém
že pokud se dva stejně kvalifikovaní žadatelé ucházejí o jedno pracovní místo, ten se jménem Mohamed musí dostat přednost (Švédsko)
že chtít po emigrantech, aby se učili místní jazyk znamená rasismus (Švédsko)
že v zájmu vybudování opravdové multikulti společnosti, je zavést arabštinu na školách jako jazyk rovnocený němčině
že je nutno snížit úroveň škol, aby je děti migrantů byly stavu absolvovat (děti elity budou navštěvovat škoy soukromé, které si budou uchovávat vysokou úroveň)
pak nás s největší pravděpodobností čeká nástup autoritářskcýh režimů, rozpad EU a finlandizace Evropy.
MP
Ano, takže jde vlastně jen o to, aby se děti toho Somálce necítily být v pozici vyloučených. Přitom nejde o to, co budou vlastnit, ono i v majoritní společnosti je převaha těch, co nežijí z majetku. Jde o to, aby si nemusely od mala zvykat na příliš mnoho dveří zavřených pro "špinavé negry, čmoudy a rákosníky". A aby něměly příliš snadnou možnost vysvětlovat svá případná osobní selhání tím, že jsou pro ostatní "špinaví negři atd." Pár podobných konfrontací zvládnou, asi jako jsme já odečetl jako statistickou chybu gymnaziální kantorku, kterou udivovalo, že při intelektuální méněcennosti leváků jsem na střední škole.
Mimochodem, to s tím Mohamedem ve Švédsku nebude štymovat, on je tu jakýsi Evropský soud a podobnou diskriminaci na trhu práce podle něj zavést nejde. A proč by se v Německu zaváděla jako rovnocenný jazyk arabština, když největší menšina mluví turecky? Jinak, my jsme také na Opavsku zavedli jako rovnocenný jazyk polštinu v dvaadvaceti školách , menšinové školství se tomu říká. Jen musíte i na té menšinové škole udělat maturitu z češtiny.
Snižovaní kvality škol je problém. Co to vlastně je? První stupeň základních škol u nás má teoreticky tak vysoké nároky, že jim nezvládnou dostát přibližně dvě třetiny žáků. Neúčinný standard pak vede k tomu, že faktická úroveň vzdělání nekontrolovaně a nekontrolovatelně klesá. Bylo by v této situaci snižováním úrovně škol, kdyby se zavedly takové standardy, které dokážou školy naučit nadpoloviční většinu žáků a trvalo se na nich a k hrůze alternativců ve vzdělávání se dokonce i testovaly?
Mimochodem, to s tím Mohamedem ve Švédsku nebude štymovat, on je tu jakýsi Evropský soud a podobnou diskriminaci na trhu práce podle něj zavést nejde. A proč by se v Německu zaváděla jako rovnocenný jazyk arabština, když největší menšina mluví turecky? Jinak, my jsme také na Opavsku zavedli jako rovnocenný jazyk polštinu v dvaadvaceti školách , menšinové školství se tomu říká. Jen musíte i na té menšinové škole udělat maturitu z češtiny.
Snižovaní kvality škol je problém. Co to vlastně je? První stupeň základních škol u nás má teoreticky tak vysoké nároky, že jim nezvládnou dostát přibližně dvě třetiny žáků. Neúčinný standard pak vede k tomu, že faktická úroveň vzdělání nekontrolovaně a nekontrolovatelně klesá. Bylo by v této situaci snižováním úrovně škol, kdyby se zavedly takové standardy, které dokážou školy naučit nadpoloviční většinu žáků a trvalo se na nich a k hrůze alternativců ve vzdělávání se dokonce i testovaly?
LŠ
Takže Evropský soud opravdu nepřipustí pozitivní diskriminaci? Jakkoliv "politicky korektně" zastřenou?
MP
"Pozitivní diskriminaci" nikoli, afirmativní akci ano. JInými slovy, mohu jako stát podporovat šance lidí, kteří jsou podle mého přesvědčení znevýhodnění v přístupu ke vzdělání či na trh práce -- od podpůrných programů až po chráněné dílny -- ale nesmí to druhého přímo znevýhodňovat v příslušné soutěži (přijímačky na školu, ucházení se o pracovní pozici).
Politická korektnost s tím nemá co dělat.
Politická korektnost s tím nemá co dělat.
LŠ
za jehož politickou nekorektnost se předem omlouvám: hovno, byť jinak zváno, smrdět bude stejně.
To jsou samé eufemismy, skryté významy a kličkování. Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne. Stačí se podívat na debatu k té zelené nešťastnici ohledně jejího hloupého výroku, že tahle země /naše, česká/ patří všem. Toho času vyplýtvaného na okecávku tohoto blábolu!
Pokud bychom diskutovali k věci, debata by byla kratší, ale hlavně by byla užitečnější.
Mám rád debatu, kde zaznívají ověřitelná fakta. Chápu, že taková se leckomu z politiků, či aktivistů nehodí k jejich plánům. Ale aspoň ti z nás, kteří nejsme přímo zainteresovaní na nějakém byznysu s chudobou, bychom měli debatovat ad rem.
Zaznít zde fakt, že Merkelovou už nechtějí 2/3 voličů, tak by se svoji pohádku reportérka Rahimi styděla zveřejnit.
A těžko by zde i jinde mohli s vážnou tváří apelovat politici, či novináři na solidaritu s německou upchlickou politikou, pokud by veřejnost byla seznámena po celou dobu s faktem, že migrant v Německu dostává na měsíc v dávkách 54 000, což je 4 x více, než český dělník, který zde pracuje v německé fabrice.
Pro začátek bychom se mohli alespoň shodnout na faktu, že pokud není solidarita a tolerantnost vzájemná, tak je jen fikcí. Obrpitomostí, byť pány vynucovanou. To by pak už šlo debatovat ve vyšším levelu.
Jde však o to, zda je o debatu skutečně zájem. Zda se někomu více nehodí do krámu otáčení modlitebním mlýnkem.
Něco se tu už mezi řádky vyčíst dá.
To jsou samé eufemismy, skryté významy a kličkování. Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne. Stačí se podívat na debatu k té zelené nešťastnici ohledně jejího hloupého výroku, že tahle země /naše, česká/ patří všem. Toho času vyplýtvaného na okecávku tohoto blábolu!
Pokud bychom diskutovali k věci, debata by byla kratší, ale hlavně by byla užitečnější.
Mám rád debatu, kde zaznívají ověřitelná fakta. Chápu, že taková se leckomu z politiků, či aktivistů nehodí k jejich plánům. Ale aspoň ti z nás, kteří nejsme přímo zainteresovaní na nějakém byznysu s chudobou, bychom měli debatovat ad rem.
Zaznít zde fakt, že Merkelovou už nechtějí 2/3 voličů, tak by se svoji pohádku reportérka Rahimi styděla zveřejnit.
A těžko by zde i jinde mohli s vážnou tváří apelovat politici, či novináři na solidaritu s německou upchlickou politikou, pokud by veřejnost byla seznámena po celou dobu s faktem, že migrant v Německu dostává na měsíc v dávkách 54 000, což je 4 x více, než český dělník, který zde pracuje v německé fabrice.
Pro začátek bychom se mohli alespoň shodnout na faktu, že pokud není solidarita a tolerantnost vzájemná, tak je jen fikcí. Obrpitomostí, byť pány vynucovanou. To by pak už šlo debatovat ve vyšším levelu.
Jde však o to, zda je o debatu skutečně zájem. Zda se někomu více nehodí do krámu otáčení modlitebním mlýnkem.
Něco se tu už mezi řádky vyčíst dá.
JP
May 14, 2016 v 13.13
Paní Vytlačilová, podle nedávno provedených výzkumů má ve Francii (mladý) uchazeč o zaměstnání mnohem menší šanci na to, být vůbec pozván k přijímacímu pohovoru, kdy je jeho jméno právě "Mohamed", "Ali" či podobně, a nikoli "Francois" či "Pierre".
A přitom, všichni tito "Mohamedové" jsou rodilí Francouzi, kteří mají jenom tu smůlu, že Francie si kdysi kolonizovala nemalou část Afriky, což pak pro následující osudy tamější populace jaksi nezůstalo bez následků.
A přitom, všichni tito "Mohamedové" jsou rodilí Francouzi, kteří mají jenom tu smůlu, že Francie si kdysi kolonizovala nemalou část Afriky, což pak pro následující osudy tamější populace jaksi nezůstalo bez následků.
MP
Tak aby to pro Vás nebylo příliš složité:
Ne, Švédsko nesmí zavést zásadu, že musíte přednostně přijmout uchazeče o práci, protože se jmenuje Mohamed.
A pokud Vás mohu poprosit, zkuste se při komunikaci se mnou obejít bez koprolalie. Vím, jde o poruchu a je to těžké, ale pěkně prosím. Děkuji.
Ne, Švédsko nesmí zavést zásadu, že musíte přednostně přijmout uchazeče o práci, protože se jmenuje Mohamed.
A pokud Vás mohu poprosit, zkuste se při komunikaci se mnou obejít bez koprolalie. Vím, jde o poruchu a je to těžké, ale pěkně prosím. Děkuji.
LV
June 18, 2016 v 20.32
S těmi průzkumy je to složitější.
Viděla jsem výsledky jednoho pokusu.
Stejné příjmení, stejný životopis, různé křestní jméno a různě signalizované náboženství.
Katolička dostala, tuším, jednu pozvánku k pohovu na pět odepsaných žádostí, židovka a katolík potřebovali poslat šest žádostí, muslimka sedm. To je tak na hranici statistické chyby.
Kdo měl opravdu problém, byl ten Mohamed. Ten potřeboval těch žádostí 20.
S kolonialismem to nemá nic společného.
Ona je tu určitá paralela s USA. Zaměstnavatel, který bez mrknutí oka zaměstná černošku středního věku, mladého černocha nezaměstná.
Zaměstnavatelé prostě nemají moc chuti zaměstnávat lidi ze skupiny, která pravidelně působí problémy. Tuším, že 15% zaměstnavatelů ve Francii má špatné zkušenosti z muslimy (udělal příšernou scénu, řval na kolegyni, že ho nerespektuje, že v jeho přítomnosti pije čokoládu v domě ramadánu).
To je, podle mého názoru velmi vysoké číslo.
Viděla jsem výsledky jednoho pokusu.
Stejné příjmení, stejný životopis, různé křestní jméno a různě signalizované náboženství.
Katolička dostala, tuším, jednu pozvánku k pohovu na pět odepsaných žádostí, židovka a katolík potřebovali poslat šest žádostí, muslimka sedm. To je tak na hranici statistické chyby.
Kdo měl opravdu problém, byl ten Mohamed. Ten potřeboval těch žádostí 20.
S kolonialismem to nemá nic společného.
Ona je tu určitá paralela s USA. Zaměstnavatel, který bez mrknutí oka zaměstná černošku středního věku, mladého černocha nezaměstná.
Zaměstnavatelé prostě nemají moc chuti zaměstnávat lidi ze skupiny, která pravidelně působí problémy. Tuším, že 15% zaměstnavatelů ve Francii má špatné zkušenosti z muslimy (udělal příšernou scénu, řval na kolegyni, že ho nerespektuje, že v jeho přítomnosti pije čokoládu v domě ramadánu).
To je, podle mého názoru velmi vysoké číslo.
JP
No, ono je to opravdu složité. A to ještě víc.
Dejme tomu, že ten potenciální zaměstnavatel opravdu není rasista. Že jenom udělal špatné zkušenosti s určitou sociální (či jinak vymezenou) skupinou. A tak do budoucna nechce už nic riskovat - nezaměstnaných je dost, tak si raději k přijímacímu pohovoru pozve "bílého".
Jenže: co jednotlivému konkrétnímu zaměstnavateli případně ušetří nějaké problémy, to je z celospolečenského hlediska vyloženě devastující.
Dejme tomu, že v dané vymezené skupině žadatelů o práci je deset procent problémových - a devadesát procent kvalitních. Teď ale v důsledku onoho výběru zaměstnavatele dojde k tomu, že zaměstnání nenalezne nejen těch deset procent problémových, nýbrž ani těch devadesát procent kvalitních!
A ti pak zůstanou bezprizorní, navíc s pocitem že nemají v dané společnosti žádnou šanci, bez ohledu na jejich vlastní kvality, jenom proto že mají "špatnou" barvu kůže anebo jenom "podezřelé" jméno.
A právě takto vzniká pocit vyloučení, který pak vede ke vzniku ghett, kde se pak právě ty negativní vzorce chování šíří jako cholera.
Čili jinak řečeno: ono i těch deset procent problémových by asi velmi znatelně ubylo, kdyby neměli - a neustále nezažívali - tento pocit diskriminace. Kdyby mohli mít reálný pocit, že mají v životě šanci.
Takto se ale vytváří uzavřený kruh, který znovu a znovu plodí ty "problémové".
Dejme tomu, že ten potenciální zaměstnavatel opravdu není rasista. Že jenom udělal špatné zkušenosti s určitou sociální (či jinak vymezenou) skupinou. A tak do budoucna nechce už nic riskovat - nezaměstnaných je dost, tak si raději k přijímacímu pohovoru pozve "bílého".
Jenže: co jednotlivému konkrétnímu zaměstnavateli případně ušetří nějaké problémy, to je z celospolečenského hlediska vyloženě devastující.
Dejme tomu, že v dané vymezené skupině žadatelů o práci je deset procent problémových - a devadesát procent kvalitních. Teď ale v důsledku onoho výběru zaměstnavatele dojde k tomu, že zaměstnání nenalezne nejen těch deset procent problémových, nýbrž ani těch devadesát procent kvalitních!
A ti pak zůstanou bezprizorní, navíc s pocitem že nemají v dané společnosti žádnou šanci, bez ohledu na jejich vlastní kvality, jenom proto že mají "špatnou" barvu kůže anebo jenom "podezřelé" jméno.
A právě takto vzniká pocit vyloučení, který pak vede ke vzniku ghett, kde se pak právě ty negativní vzorce chování šíří jako cholera.
Čili jinak řečeno: ono i těch deset procent problémových by asi velmi znatelně ubylo, kdyby neměli - a neustále nezažívali - tento pocit diskriminace. Kdyby mohli mít reálný pocit, že mají v životě šanci.
Takto se ale vytváří uzavřený kruh, který znovu a znovu plodí ty "problémové".
+ Další komentáře